VESMĺR
Pluto už není planetou. Astronomové objevili v posledních letech hned několik těles, která se parametry Plutovi přinejmenším vyrovnají. A tak 24. srpna na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze odhlasovali, že Pluto už není planetou, nýbrž členem nově zřízené kategorie trpasličích planet. Z posledního mezi velkými stal se tak prvním z malých.
Rok 2006 začal poněkud netypicky o chlup později. V rámci „synchronizace“ přesného času s polohou Země na dráze kolem Slunce vědci zařadili na konec roku 2005 jednu přestupnou sekundu. 15. ledna přistálo v utažské poušti pouzdro s prachem, který sonda Stardust v lednu 2004 nachytala v ohonu komety Wild 2 v prostoru mezi drahami Marsu a Jupitera. Špetka vzácného materiálu pomůže lépe poznat minulost vesmíru.
Ještě jednou „hvězdný prach“: Země se přes milion let koupala v prachu vzniklém při rozpadu planetky před osmi miliony roků. Tvrdí to v Nature z 19. ledna tým dvou Američanů a dvou Čechů působících v USA – Davida Vokrouhlického a Davida Nesvorného; usoudili tak podle zvýšeného výskytu helia v mořských sedimentech z té doby.
23. března publikovali vědci Evropské kosmické agentury, že některé výsledky jejich experimentů s rotujícím supravodičem velmi odporují obecné teorii relativity. Je to patrně první vědecké zpochybnění tohoto Einsteinova arcidíla.
Koncem prázdnin byl zveřejněn zatím nejpřesvědčivější a první přímý důkaz existence temné hmoty ve vesmíru. Získala ho družice Chandra spolu s dalšími přístroji (včetně Hubbleova vesmírného teleskopu) pozorováním chování jedné vybuchnuvší galaxie.
27. září proběhla první operace ve stavu beztíže. Tři francouzští chirurgové se dvěma anesteziology ve speciálním airbusu (který nakrátko „rušil“ gravitaci) v 30 krocích odstranili dobrovolníkovi tukovou cystu na paži. Všichni byli fixováni popruhy.
31. října NASA rozhodla o prodloužení životnosti Hubbleova vesmírného teleskopu, pracujícího na oběžné dráze od konce dubna 1990. Teleskop dosud pořídil přes tři čtvrtě milionu často unikátních snímků, které mj. dokázaly existenci temné hmoty a energie či supermasivních černých děr. Nyní by mohl fungovat do roku 2013, kdy má být vypuštěn vesmírný teleskop nový.
1. prosince NASA ve Science oznámila, že bublinky v meteoritech dopadnuvších v lednu 2000 na Kanadu obsahují organický materiál starý přes pět miliard let, je to tedy nejstarší objekt, jaký se kdy na Zemi našel. I naše sluneční soustava je o půl miliardy roků mladší...
ČLOVĚK
26. ledna Kalifornie patrně jako první na světě zařadila cigaretový kouř ve vzduchu do oficiálního seznamu jedů. To umožní tamějším zákonodárcům přijmout nová, ostřejší protikuřácká opatření.
V dubnu američtí vědci zveřejnili studii o účincích televizní reklamy na konzumaci jídla u mládeže. Každá hodina u televizoru přináší 700 kilojoulů navíc (necelá desetina průměrné minimální spotřeby energie za den), které získávají hlavně z inzerovaných (z 90 % nezdravých) pochutin. Průměrný Američánek prosedí u „bedny“ přes 3 hodiny denně.
10. února američtí egyptologové oznámili nález hrobky staré přes 3300 let. Po slavné Tutanchamonově (objevené roku 1922) jde teprve o druhou víceméně neporušenou hrobku v Údolí králů. Po jejím otevření 29. června našli osm sarkofágů bez mumií, zato se šperky a balzamovacími nástroji. Vnitřní stěny jsou popsány hieroglyfy.
20. února lékaři jedné londýnské nemocnice zprovoznili srdce dvanáctileté dívky, které před deseti lety kvůli oslabení po zánětu neodstranili, jen odstavili a nahradili transplantovaným. Původní srdce se mezitím vzpamatovalo a nyní se opět ujalo své přirozené funkce.
Počátkem dubna přinesl Lancet zprávu o úspěšných transplantacích prvního umělého orgánu – močového měchýře. Ten američtí vědci vypěstovali tak, že sáček ze speciálního plastu nechali zvenčí obrůst pacientovými vlastními buňkami. Implantáty fungují uspokojivě.
22. května provedli lékaři z anglické Cambridge transplantaci srdce, které díky uložení ve speciálním přístroji v čase od odběru k implantaci (asi dvacet minut) nepřestalo bít. To po dalších výzkumech umožní jednak prodloužit maximální dobu mezi odběrem a všitím, jednak lépe prozkoumat relevantní imunologii.
Jedna ze zářijových Science oznámila objev amerických vědců první „molekuly paměti“. Jistý enzym (jménem „proteinkináza M zeta“) zajišťuje dlouhodobou paměť tím, že trvale posiluje příslušné synaptické vazby mezi neurony. Je-li uměle inaktivován, jím udržovaná paměťová stopa zmizí.
14. září v Chicagu se veřejnosti představila první žena s bionickou („jako živou“) rukou. O původní tato bývalá mariňačka Claudia Mitchellová přišla před dvěma lety na motorce. Novou protézu, jejíž servomotorky ovládá přímo z mozku, dokáže kupříkladu uchopit nůž a nakrájet si maso na bifteky.
|
Rekordy * 17. března neúnavný Steve Fossett opět překonal svůj dálkový rekord, když ve svém speciálním letadle sólově bez mezipřistání obletěl zeměkouli a poprvé odstartoval i přistál na tomtéž místě – v kansaské Salině. Za 74 hodin urazil 45 225 km. * 25. března dosáhli Jihoafričan Mike Horn a Nor Borge Ousland jako první severního pólu pěšky během arktické zimy. Cesta jim trvala šedesát dní a měřila 1000 km. * 17. srpna překonala legendární kosmická sonda Voyager 1 (odstartovala v září 1977) vzdálenost 100 astronomických jednotek (15 miliard km) od Slunce. Stala se tak nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. * 21. srpna skončila zřejmě nejdelší trosečnická plavba v historii. 28. října 2005 vyrazilo pět mexických rybářů na lov žraloků, s sebou měli jen kompas, baterky, jídlo a Bibli. Jejich osmimetrový člun se porouchal a vítr ho zahnal na moře. Zachráněni byli 21. srpna 2006, tedy po 287 dnech plavby, nedaleko Marshallových ostrovů (8850 km od místa vyplutí). Přežili tři – podle vlastních slov díky syrovým rybám a mořským ptákům, dešťové vodě a Bibli. * 2. září v německém Kindingu dosáhla elektrická kolejová lokomotiva rychlosti 357 km/h. Tím o 26 km překonala rekord francouzské kolegyně z roku 1955. Rychleji už mohou jezdit jen vlaky na magnetickém polštáři. |
TECHNIKA
8. března američtí fyzikové oznámili, že se jim podařilo dosáhnout nejvyšší umělé teploty. Ve speciálním plazmovém vláknu, jímž protékal proud 20 milionů ampérů „naměřili“ přes dvě miliardy Kelvinů – víc, než je v jádrech žhavých hvězd.
18. března vyrazila z Hamburku na svoji první komerční plavbu největší osobní loď na světě. Freedom of the Seas uveze 4370 pasažérů, o jejichž komfort se stará 1360 členů posádky.
20. května Čína dokončila na veletoku Jang-c-ťiang hráz největší přehrady světa, nazvané Tři soutěsky. Po plném napuštění vznikne jezero delší než Česko. Nyní se tam montuje hydroelektrárna o výkonu devíti Temelínů.
26. května otevřeli v Berlíně nové supernádraží, schopné v pěti podlažích odbavit denně 1100 vlaků (včetně MHD) a 300 000 cestujících. Během oslav tam opilý mladík pobodal pětatřicet lidí.
1. července otevřela Čína nejvýše položenou železnici světa. Spojuje tibetskou Lhasu s čínským Golmudem, drtivá většina z 1142 km kolejí vede nad 4000 m nad mořem (nejvýše 5072 m). Utěsněné vagony jsou napumpovány na normální tlak vzduchu, speciální okna chrání před horským sluncem.
Během prázdnin uvedla firma American Superconductors na trh vysokoteplotní supravodič dlouhý sto metrů. Při chlazení kapalným dusíkem „utáhne“ proud až 140 ampérů, asi 150krát víc než měděný vodič stejného průřezu.
Během listopadu byl v ženevském CERN zprovozněn největší supravopý magnet světa, nazvaný ATLAS. Tvoří jej pět stotunových supravopých cívek, kterými při teplotě minus 269 stupňů Celsia teče 21 000 ampérů.
21. listopadu byla v Paříži konečně podepsána smlouva o vybudování mezinárodního termojaderného reaktoru ITER, na němž bychom se měli naučit využívat slučování lehkých atomových jader k získávání relativně čisté energie. Reaktor vznikne v jihofrancouzském Cadarache. Projekt je rozpočítán na 35–45 let a přijde na 300 miliard korun.
|
Český hlas ve světě * 17. ledna 2006 ráno zachytila družice SWIFT v souhvězdí Indiána silný záblesk gama (to jsou průvodci gigantických kosmických explozí). Automaticky poslala avízo několika dalekohledům schopným zachytit jeho optický doblesk. Podařilo se to jen dalekohledu FRAM z Fyzikálního ústavu AV ČR, umístěnému na mezinárodní observatoři Pierra Augera v Argentině. * 17. ledna zabodovali i naši speleologové z Univerzity Karlovy a Geologického ústavu AV: objevili v jižním ĺránu největší solnou jeskyni na světě. Už před sedmi lety tam našli jeskyni Tří naháčů a teď se z ní konečně prokopali do jeskyně Velký ponor. Odhalili tak komplex délky šest a půl kilometrů. * V únoru podává firma Hitachi Europe u Evropského patentového úřadu v Haagu patentovou přihlášku, mezi jejímiž autory je i český fyzik Tomáš Jungwirth, spoluobjevitel tzv. spinového Hallova jevu. Právě jeho využití v mikroelektronice (především ke zvýšení hustoty paměti) je předmětem patentu. * Počátkem března vědci z Fyzikálního ústavu AV zveřejnili postup, jak vypočítat tvrdost krystalů přímo z jejich základních fyzikálních parametrů. Dosud se tvrdost měřila empiricky vtiskováním do povrchu. * V polovině března byla dokončena první stálá česká základna v Antarktidě. Nese jméno Johanna Gregora Mendela, leží na ostrově Jamese Rosse, pojme až patnáct osob, vydržet má 30 let. * 28. června se českým vědcům jako prvním na světě podařilo transplantovat kohoutovi buňky, z nichž se mu ve varlatech tvoří spermie. Bílý kohout Eda tak se slípkami plodí kuřata černá po dárci. * Uznávaný český kryptolog Vlastimil Klíma publikoval 8. listopadu se svolením Národního bezpečnostního úřadu nový systém tvorby elektronických otisků pro nepadělatelný elektronický podpis. |
