"Říkáme mu robot-lezec a umí chodit vodorovně, po šikmé i kolmé ploše, a dokonce i po stropě. Poradí si i s překážkami, jako jsou například spojovací lišty anebo upevňovací prvky," vysvětluje František Novotný, vedoucí Katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci, jejíž pedagogové a studenti unikátní přístroj vymysleli.
"A protože jsme specialisté na sklářské stroje, napadlo nás, že by mohl umět mýt fasády výškových domů, kterých neustále přibývá."
Vědci se tedy domluvili s teplickou firmou na výrobu velkoplošného skla AGC Flat Glass Czech, která se nabídla, že celý projekt zafinancuje. Díky tomu už škola získala na prototyp peníze a v příštích letech získá dalších 1,2 milionu korun na výzkum.
Výsledkem snažení odborníků je přístroj, který sám dovede lézt. "Je to první fáze projektu," říká Novotný. "Teď ho ještě naučíme tabule mýt."
Při chůzi robot napodobuje pohyb krokodýla po bažinách, jen s tím rozdílem, že nohy sune najednou. Systém přísavek, které se střídavě uvolňují a přichytávají na skleněnou desku, umožňuje, že se sune vpřed, případně nahoru a dolů.
Robot váží 35 kilogramů
Na stěnu ve školní laboratoři, ve které ukázka probíhá, musí robota vysadit další z jeho "rodičů", odborný asistent katedry Marcel Horák. Rozhodně to nemá lehké, protože robot váží 35 kilogramů. Jen během prezentace musí "bumbrlíčka" posadit na stěnu, a když povyleze, zase ho z ní sundat minimálně tucetkrát.
"Mám to místo posilovny," vysvětluje Horák.
Robot se po zkušební stěně vysoké 3,5 metru pohybuje rychlostí jednoho metru za minutu. Jeden jeho krok měří dvacet centimetrů.
"Je poháněný elektromotorem a řízený on-line operátorem pomocí rádia," ukazuje Horák na malou krabičku se zelenými a červenými knoflíky, která leží na stolku vedle stěny. "Do budoucna chceme dálkové ovládání zdokonalit, například systémem joysticků, jako je tomu u počítačových her," dodal.
Jeho kolega, další pracovník katedry Vlastimil Hotař, přístroj jistí lanem, podobně jako horolezec pod skálou zajišťuje svého kolegu ve stěně. "Oproti horolezcům má ale přístroj několik výhod - neunaví se a neriskuje život," konstatuje.
Vědcům nyní zbývá dořešit tu část robota, která bude fasády čistit. Podle Novotného existuje několik způsobů. "Můžeme to dělat klasicky pomocí rotujících kartáčů a gumové stěrky, na které stříkáme mycí roztok, který se musí přivádět zvnějšku," vysvětluje Novotný.
"Další možností je například čištění pomocí ultrazvuku, na podobném principu, jako je čištění brýlí u optika, případně pomocí speciální vrstvy, takže kapky volně nestékají dolů, ale vytvoří tenkou vrstvu vodného roztoku, takže se sníží množství spotřebovaného roztoku."
Podle Novotného mají všechny varianty svoje pro i proti, na kterých budou vědci dále pracovat. "Musíme například dořešit odsávání nečistot, aby si robot neušpinil to, co už dříve vyčistil," vypočítává Novotný.
"Musíme se například poprat i s tím, že robot se pohybuje po čistých i špinavých plochách, které mají různé tření. Umytá plocha je hladší, a má tedy nižší tření. Robot má menší schopnost se přichytit a mohla by se tím ohrozit bezpečnost zařízení."
Jednou z věcí, kterými se budou odborníci zabývat, je i to, jak minimalizovat počet přívodů. Nyní se do plošiny přivádí pouze tlakový vzduch kvůli přísavkám a napětí 230 voltů.
"Zároveň chceme robota více rozhýbat a naučit ho natáčet se do různých směrů," doplnil Novotný.
Skupina pěti vědců se projektem zabývá zhruba půl druhého roku. Podle Novotného jsou před vědci ještě měsíce a roky práce.
"Výsledné zařízení ale budeme nepochybně chránit patentem, protože půjde o skutečný unikát," doplnil Novotný.
Do budoucna by zařízení mohlo sloužit nejen k mytí a čištění fasád. "Díky kameře a dalšímu snímacímu zařízení bude schopné například vyhledávat trhliny, spáry nebo jiná poškození plášťů objektů," doplnil Novotný. "Může posloužit i k propagačním účelům, k umísťování reklamních materiálů."
