Netrpělivě očekávaný epochální experiment Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), který má simulovat podmínky Velkého třesku, se zpozdil, ale nakonec byl úspěšný.
Samotné kolizi předcházely dva neúspěšné pokusy, které však plány nakonec narušily plány jen minimálně. Například ranní závada na chladícím systému magnetů, která způsobila ztrátu paprsků, byla záhy opravena dodáním nových částic do systému .
"Přišli o paprsek," sdělil odborník CERN Karsten Eggert.
"Z magnetů nepřišel signál. Je to nějaká elektrická závada," upřesnil později jiný vědec. Podle fyziků je to rutinní problém v případě tak složitého zařízení, jakým je velký urychlovač částic LHC.
Experiment však nakonec před 13. hodinou proběhl úspěšně. Byly proti sobě navedeny dva protonové paprsky, každý o síle 3,5 teraelektronvoltů (TeV). Vyhodnocování výsledků však ještě nějaký čas potrvá. Zpracovávat je budou vědci z celého světa.
"Jen to skvělý den pro fyziku částic," okomentoval zdařilý experiment pro GenevaLunch šéf CERN Rolf Heuer. "Mnoho lidí na tuto chvíli dlouho čekalo. Jejich trpělivost a důvěra začíná nést ovoce," dodává.
Po patnácti letech plánování, stavby a oprav se tak v urychlovači konečně uskutečnil první z pokusů, kvůli kterým byl postaven.
"Už jenom setkání paprsků je samo o sobě výzva: je to tak trochu jako vypálit z obou břehů Atlantiku jehly tak, aby se v polovině cesty srazily," přiblížil už předem obtížnost experimentu technologický ředitel CERN Steve Myers.
Část 27 kilometrů dlouhého prstencového tubusu LHC
Pokus je od počátku označován za jeden z nejambicióznějších vědeckých experimentů všech dob. Měl by napodobit podmínky v úvodní fázi Velkého třesku, jímž podle současných teorií před 13,7 miliardy let začalo pozorovatelné rozpínání vesmíru. (viz článek o tom, jak urychlovač funguje)
Odborníci si od experimentu slibují odhalení takzvané temné či skryté hmoty, která tvoří až čtvrtinu vesmíru, podle některých i podstatně víc.
Nyní budou v CERNu probíhat další experimenty, jejichž vyvrcholením má být srážka částic urychlených až na energii 14 TeV. Nejdříve se však bude muset LHC upravit, tento experiment zvládl. Podle dnešního prohlášení na tiskové konferenci by se tak mohlo stát kolem roku 2014.
Černé díry se bát nemusíme
Lidé nedůvěřující vědě se obávali vzniku černé díry, která pohltí svět.
Podle vědců však LHC na zformování takové černé díry nemá dostatečnou energii. Připouštějí pouze možnost vzniku mikroskopických černých děr, které se ze své podstaty ve zlomku vteřiny rozpadnou.
LHC v 27 kilometrů dlouhém prstencovém tubusu v hloubce asi 100 metrů pod zemským povrchem byl poprvé spuštěn v srpnu roku 2008.
