Úvahy o kosmické jachtě poháněné pouze silou slunečních paprsků nejsou ničím novým. Teprve japonským vědcům z agentury JAXA se však letos podařilo sestrojit skutečně funkční družici.
Kosmický kongres pro veřejnostpátek 1.10. 2010 vstupné se neplatí místo konání: Kongresové centrum Praha (metro Vyšehrad) Výstava začíná v 10 hodin, končí v 17 hodin Světová kosmonautika se po více než třiceti letech vrátila do Prahy. Využijte toho. Minimálně dalších třicet let se nic podobného konat zřejmě nebude. O kongres je totiž obrovský zájem všude na světě. Více v článku: Světová kosmonautika míří do Prahy. |
Unikátní materiál, ze kterého jsou vyrobeny "plachty" Ikarosu, a jehož neexistence byla jednou z hlavních překážek při vývoji jachty, vidíte na videu. Plátno z polyimidu má tloušťku pouhých 7,5 mikrometru (tj. 0,0075 mm). Solární články, které vidíte po obvodu sondy mají tloušťku 25 mikrometrů. Pokud se mise zdaří, bude miniaturní plachetnici následovat větší s rozpětím pět metrů. Na konci tohoto desetiletí by měla vyrazit na cestu k Jupiteru.
Raněný Sokol v Praze
Vše o raněném Sokolovi |
Na stejném stánku, kde najdete model Ikarosu, je v pražském Kongresovém centru k vidění i model sondy Hayabusa (česky Sokol), která se po letech vrátila z vesmíru. Měla s sebou přinést vzorky z asteroidu Itokawa. Během mise však došlo k několika komplikacím a zatím není jisté, zda částečky prachu, které vědci v sondě po přistání objevili, pochází skutečně z planetky Itokawa, nebo zda se omylem do sondy nedostaly již (případně až) na Zemi.
Zkoumání potrvá několik měsíců, ale samotný fakt, že sonda dorazila ke svému cíli a dokázala se vrátit na Zem, je obrovským úspěchem. Byla sice poškozena (proto raněný Sokol), ale přesto dokázala vypustit návratové pouzdro o hmotnosti asi 20 kg a průměru 40 cm, které na padácích i se vzorky přistálo letos v Austrálii. Podrobnosti o sondě najdete v článku Jak probíhá výzkum sluneční soustavy od Marcela Grüna a v článku Sonda letí na rande s kometou už 6 let od téhož autora.
Když jdou kosmonauti na start, potřebují je
Jsou nezbytní u každého startu. Bez jejich služeb se neobejde žádný kosmonaut. Zaměstnance United Space Alliance uvidíte na každém záběru z příprav i přímo ze startu pilotovaných letů. Doslova oblékají i obouvají kosmonauty, upínají je do křesel v lodi ...
Stánek této společnosti v pražském Pakulu najdete také.
Kosmické dopravní prostředky
U nás asi nejrozšířenější satelitní platforma Astra používá k distribuci televizního signálu satelity, které na geostacionární oběžnou dráhu dopravila mimo jiné právě raketa Ariane 5 jejíž maketu si můžete nyní v Praze prohlédnout.
Reportáž přímo z kosmodromu Kourou z Francouzské Guiany, odkud vzlétl zatím poslední satelit Astra 3B, najdete na Technetu v tomto článku.
Ze stejného kosmického přístavu budou létat do vesmíru i rakety Vega a Sojuz, jejichž modely v Kongresovém centru uvidíte také. Ruský přístav, který zastoupí i legendární Bajkonur, se v Jižní Americe teprve buduje. Fotografie přímo z místa najdete v tomto článku.
Příběhy všech světových kosmodromů můžete na Technetu postupně sledovat v právě vznikajícím seriálu od Antonína Vítka Kosmické přístavy známé i neznámé.
Raketa nebo letadlo? Skylon
Do vesmíru bude vozit družice, libovolný náklad a možná i lidi. Britský dopravní prostředek Skylon zatím existuje pouze na papíře a v počítačových vizualizacích, jednou však ke hvězdám pravděpodobně skutečně poletí. Přímo s jeho tvůrci si můžete ma Astronautickém kongresu také popovídat.
Vzlétá i přistává jako letadlo. Umožňuje to kombinace hypersonického motoru spalující kyslík z atmosféry a raketového pohonu. Skylon by měl bezpečně vydržet až 200 cest do vesmíru, čímž se výrazně sníží náklady na start.
Největší úspěch evropské kosmonautiky
Za pozornost rozhodně stojí také modely sond Planck a Herschel.
Planck dokáže zachytávat a měřit záření pocházející z okamžiku Velkého třesku. "Získaná data by měla vést k hlubšímu poznání procesů, které se na vzniku vesmíru podílely," shrnul hlavní funkci sondy Jean-Jacques Juillet, ředitel evropských programů společnosti Thales Alenia.
Herschel je obří infračervený dalekohled, který umožňuje zkoumat například mračna vodní páry ve vzdálených galaxiích. Bude pomáhat odhalovat tajemství vzniku galaxií a hvězd a zkoumat plynné obaly planet v naší sluneční soustavě.
Další informace o startu a činnosti obřího teleskopu Herschel najdete v tomto článku.
Mezinárodní astronautický kongres - 61. ročník, podruhé v Praze
Poprvé se kongres v Praze konal v roce 1977. Letos, o 33 let později, patří mezi hlavní témata problematika nových nosných raket, nových pohonů, stavba kosmických lodí, problémy na ISS a možnosti prodloužení její služby, výzkum měsíců a planet, průzkumné sondy a jejich dosavadní výsledky, možnosti letu na Mars a samozřejmě pobyt člověka na Měsíci a v kosmickém prostoru.
Významná část ze 150 tématických sekcí letošního kongresu je věnována aplikované astronomii. To je ta část vesmírných programů, které se bezprostředně dotýkají našeho každodenního života.
Do této kategorie spadají GPS navigace, satelitní družice pro přenos komunikací a sledování zemského povrchu.
Vesmírné technologie ve službách záchranného systému
Desítky družic neustále a pravidelně oblétávají Zemi a tak je každé místo několikrát denně sledováno. Pevný povrch, oceány, atmosféra i pohyb v atmosféře.
Získávané aktuální informace lze využít k přesné předpovědi počasí, ale také například povodní - nejen dle množství vody v atmosféře, ale i množství sněhu, který roztaje. V zemědělství a lesnictví lze využít pro predikce úrody a optimalizaci hnojení.
Velmi důležité je zapojení vesmírných technologií při živelných pohromách. Ve světě již nyní funguje jednotný systém CHARTA (The International Charter), do kterého jsou zapojeni všichni provozovatelé družic.
V případě velkých živelných katastrof jsou všechny družice, u kterých to má smysl, soustředěny na místo zasažené katastrofou. Získaná data dají po zpracování přesnou představu o rozsahu škod a strategických informací pro záchranné složky - kde je voda, kde jsou stržené mosty, kam evakuovat, které místa jsou nepřístupná, kam se voda nemůže dostat ... . Data získaná díky systému CHARTA byla skutečně použita například při tsunami v Indii, zemětřesení v Číně a dalších katastrofách.
V České republice zatím pro využití systému CHARTA chybí především postupy a organizační řešení. Zaměření družic je možné v řádech desítek minut, pokud však zahrneme i čas na zpracování dat a komunikaci, pak se dostáváme do řádu hodin a dní. Pro lokální záplavy a události menšího rozsahu tak zatím nemá smysl využívat.
