"Podle mého názoru jsou pro Českou republiku důležitější samotné české experimenty, které budou na vesmírné stanici provedeny. Jejich výsledky totiž budou mít větší význam pro náš běžný život než přímá účast českého kosmonauta na palubě," okomentoval úspěch Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Jaroslav Sýkora ze společnosti QED Group navrhl monitorování soudržnosti posádky při dlouhodobých kosmických letech.
Druhým schváleným experimentem je měření fluorescence chlorofylu, který navrhla Jana Kvíderová z Botanického ústavu Akademie věd.ústavu Akademie věd. Chtěla by na oběžné dráze vyzkoušet metodu měření, která se běžně používá v rostlinné fyziologii pro vyhodnocování fyziologického stavu rostlin jako jsou řasy či sinice.
Evropská vesmírná agentura podle Václavíka přijetí podaných návrhů potvrdila.
Jak se zachová posádka?
Mezi nejzávažnější rizika pilotovaných kosmických letů patří selhání posádky a zejména pak vnitřní spolupráce jednotlivých členů. Sýkorův návrh počítá se "systémem včasné výstrahy", tedy se zařízením, které by mělo selhání komunikace a následně selhání spolupráce v kritických momentech včas odhalit.
Systém by měl pravidelně shromažďovat informace o členech posádky a vyhodnocovat význam a kvalitu jejich komunikace. Výsledkem by byla zpráva o aktuálním stavu komunikace mezi členy posádky, seznam možných rizik a doporučená nápravná opatření. V případě potřeby by systém poskytoval zpětnou vazbu posádce.
Společnost QED Group spolupracovala na projektu MARS 500, který plně simuloval let kosmické lodi s lidskou posádkou na Mars. QED Group spolu s Univerzitou Tomáše Bati zkoumala dynamiku vývoje vztahů v malé sociální skupině, analyzovala aktuální situace uvnitř posádky a odhadovala možné poruchy v jejím soužití. Poskytovala také návrhy, jak zabránit selhání v kritických životních situacích.
