V knize se například píše o Gagarinově poněkud obskurním přistání nebo o tom, jak mladý kosmonaut napsal své ženě dopis na rozloučenou.
Juriji Aleksejeviči Gagarinovi bylo teprve sedmadvacet, když nasedl do lodi Vostok 1, odstartoval z kosmodromu Bajkonur a za 108 minut obletěl jako první člověk v dějinách zeměkouli. Načež se stal světovou celebritou.
Chyba ve výpočtech
Gagarina si nejspíš připomene valná část světa. Například Britové už oznámili, že prvnímu kosmonautovi odhalí sochu v centru Londýna. Bude stát naproti soše mořeplavce kapitána Jamese Cooka u oblouku Admirality Arch na konci třídy The Mall, poblíž Trafalgarského náměstí. Má se tak stát v červenci, padesát let po Gagarinově návštěvě britské metropole.
Že Gagarin nedosáhl Země v přistávacím modulu, ale s padákem (katapultoval se), je již známá věc. Sověti to ututlali. Jinak by totiž Mezinárodní letecká federace prvenství neuznala.
Pjervušin ovšem také píše, že se Sověti spletli ve výpočtu a Gagarin se k Zemi snesl o víc než 300 kilometrů dál, než měl. A tak na něj nikdo nečekal.
Gagarin proto musel ze všeho nejdřív najít lidi a s nimi nějaký komunikační prostředek, kterým by dal řídícímu středisku vědět, kde je.
Pjervušin v knize otiskl také dojemný dopis na rozloučenou, který Jurij Gagarin napsal své rodině. "Doufám, že nebude důvod, abyste četli tyto řádky," stojí v listu. "Ale někdy se stane, že člověk uklouzne na zemi a zlomí si vaz. Něco takového se může stát i v mém případě. A pokud se to stane, žádám tě, Valjušo, abys nezmírala žalem," oslovil Gagarin svou ženu.
"Život už je takový a nikdo nemá záruku, že jeho život zítra neukončí třeba automobil," napsal také kosmonaut.
Dopis rodina přece jen nakonec četla. První kosmonaut totiž zemřel o sedm let později při tragické letecké nehodě během výcviku.
Jeho manželka potom list na rozloučenou nahlas předčítala na pohřbu.
