"Nemáme jinou možnost, než v rámci bezpečnostních opatření vypustit vodu s radioaktivními prvky do oceánu," oznámil podle agentury AFP mluvčí japonské vlády Jukio Edano. Potvrdil tak oznámení vlastníka elektrárny, společnosti Tepco, že do oceánu vypustí 11 500 tun radioaktivní vody.
"Jde jen o lehce radioaktivní vodu," uvedl mluvčí společnosti. Edano však přiznal, že nahromaděná radiace z úniku, který zatím odolává veškerému úsilí o zastavení, může "mít rozsáhlý dopad na oceán".
1. dubna 2011 |
Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové by ale dopad neměl být tak hrozný. "Moře má tak velikou ředicí a samočisticí schopnost, že to vypuštění vody sice není nic hezkého, ale zároveň to žádné vážné škody nezpůsobí," řekla Drábová s tím, že Japonci zvolili "nejlepší ze špatných řešení". Jak dlouho bude vyčištění trvat, si šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost netroufla odhadnout.
"Na to nejsem odborník a také tu situaci nemohu soudit z druhé strany zeměkoule, všechny informace se ke mně dostávají zprostředkovaně, ale už na 30 kilometrech od té výpusti se měří až tisíckrát nižší koncentrace, takže ředicí schopnost je opravdu veliká," dodala Drábová.
Podle nejmenovaného činitele z elektrárny potrvá až několik měsíců, než se podaří dostat pod kontrolu potíže, které v jaderné elektrárně způsobilo 11. března zemětřesení a následná tsunami (více zde).
Obavy milionů lidí na celém světě o bezpečnost jaderné energie je "třeba brát vážně", řekl ve Vídni šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukijo Amano na úvod desetidenní schůze zástupců desítek signatářských zemí Úmluvy o jaderné bezpečnosti a vyzval k "důslednému lpění na nejpřísnějších mezinárodních bezpečnostních standardech".
MAAE chce podle Amana do Fukušimy co nejdřív vyslat expertní misi k vyhodnocení havárie. Světoví experti na jadernou bezpečnost by měli být napříště rychle svoláni po každé nehodě, jako je ta japonská.
Prasklinu ucpávají i novinami a pilinami
Fukušimští inženýři pátrají, odkud voda z reaktoru uniká. Ke sledování použili dokonce koupelové soli, aby jim mléčně zabarvené proudění pomohlo vystopovat zdroj úniku. Už o víkendu vytvořili směs pilin a novinového papíru s polymery a cementem k uzavření praskliny v betonovém plášti reaktoru číslo 2 (čtěte zde).
Některé plány jsou jak z říše fantazie, třeba ten na vytvoření jakési zástěny v moři u elektrárny, která by zabránila proudění radioaktivní vody dále do oceánu. Tepco ale zatím nevymyslela, jaký materiál na mořský paraván použít.
Muž objíždí poničenou Rikuzentakatu v postižené prefektuře Iwate (4. dubna 2011)
Muž fotí trosky v poničeném městě Sendaj v jedné z nejpostiženějších prefektur Mijagi (4. dubna 2011)
Mladý pár stojí u stovek rakví v Higašimatsušimě v jedné z nejpostiženějších prefektur Mijagi (4. dubna 2011)
Uvažuje se také o zabetonování poškozených bloků. Proti tomu se však staví ruský expert Vladimir Asmolov, zástupce ředitele koncernu Rosenergoatom a Kurčatovova výzkumného ústavu.
"Je to čirá ztráta sil, jak říká zkušenost Černobylu. Tam se hodně horkých hlav snažilo zalít reaktor betonem. Vybudovali sarkofág, ale vzniklo v něm množství prasklin a jinak tomu ani být nemůže. Betonování jen uzavře přístup k poškozené oblasti a překáží další kontrole a efektivní likvidaci následků. Odstranit beton je pak daleko složitější než betonování... Sarkofág je past, která vytváří nové problémy bez záruky jejich řešení," varoval v listu Izvestija.
Místo betonu radí opravit uzavřený okruh cirkulující vody pro ochlazování reaktorů, navíc prý jsou k dispozici funkční technologie čistění radioaktivní vody. Asmolov také zdůraznil, že když už únik nastal, veřejnost by se neměla zbytečně strašit.
"Člověk by musel sníst tunu chřestu či vodních řas, aby dostal nebezpečnou dávku", řekl a dodal, že ani globální ekosystémy nejsou v ohrožení. "Ty daleko více ohrožují ropné skvrny po haváriích tankerů než havárie Fukušimy," míní vědec.
Nejde jen o jádro, zlobí se Japonci
Devítistupňové zemětřesení a tsunami si vyžádaly skoro 28 tisíc mrtvých nebo pohřešovaných. Především severovýchodní pobřeží se ocitlo v troskách. Bez elektřiny zůstává nejméně 170 tisíc domácností na severu Japonska. Ti však mají alespoň to štěstí, že jsou doma. Přes 164 tisíc lidí stále pobývá v kempech.
Japonská vláda se kvůli tragédii dostala pod palbu kritiky. Živelní katastrofu totiž spojuje téměř výhradně jen s Fukušimou, jenže velký počet lidí čelí humanitární krizi. Přes 60 procent Japonců uvedlo, že by jim nevadilo zvýšení už tak vysokých daní, aby své zemi pomohli.
2. dubna 2011 |
