Legendární firma Lavočkin (Лавочкин založená již v roce 1937) na výstavě MAKS ukázala maketu sondy Phobos-Grunt (v českém přepisu též Fobos). Zajímavý a unikátní projekt má velké cíle: přivézt vzorek půdy ze stejnojmenného měsíce Marsu. Start by se měl uskutečnit už letos v listopadu, alespoň podle červencového prohlášení ruské vesmírné agentury Roskosmos. Termínů startu už ale bylo několik.
Firma Lavočkin se podílela na programech Venera (mise k Venuši), Vega a Sputnik i na vývoji obou měsíčních vozítek Lunochod (Луноход 1 a 2), které Sovětský svaz vyslal na Měsíc.
Sonda váží přibližně 13 tun, samotný letový modul má 590 kilogramů, návratový modul zhruba 215 kilogramů a jenom sedm kilogramů pak má prvek, který přistane (dopadne) zpět na Zemi. Z původní zhruba pět set tun vážící sestavy (včetně rakety) se tak vrátí jenom zlomek.
Detail složeného robotického ramene sondy, které budou složit k odběru vzorků. Vzorky skončí v "misce" v levé části obrázku, odkud se potrubím dostanou do návratového modulu v horní částí sondy.
Mise potrvá tři roky. Sondu vynese raketa Zenit-2, na oběžnou dráhu Marsu se stroj dostane nejdříve v září 2012. Několik měsíců bude pozorovat planetu i její měsíce, samotné přistání na Phobosu je v plánu v únoru 2013.
Na palubu sondy robotické rameno naloží zhruba 80 až 160 gramů horniny z měsíce, se kterými se má sonda vrátit na Zemi v červenci 2014. Letový modul zůstane na povrchu měsíce, kde by měl ještě nějakou dobu pracovat a odesílat naměřené údaje.
Úspěch programu by podle výrobce mohl otevřít dveře dalším podobným letům založených na stejné technologii. Na rok 2014 se předběžně chystá let sondy Luna-Grunt, která by měla (již podle názvu) letět na náš Měsíc. A zástupci ruského kosmického průmyslu mluví o letech přímo na povrch Marsu, ale také k Venuši a Jupiteru.
Základní modul sondy Phobos-Grunt, který by se měl postarat o její cestu k cíli. Byl vyvinut v roce 2000 a měl by sloužit i k cestám na jiné planety.
S měsícem Phobos ovšem ruský kosmický program zatím nemá příliš dobré zkušenosti. Už v druhé polovině 80. let k němu odstartovaly dvě sondy Phobos, obě ale zklamaly. První byla ztracena ještě během počáteční fáze. Kvůli chybě v programu, kvůli které ztratila schopnost možnost ovládání a nastavování slunečních panelů. Nakonec jí tak došla energie. Phobos 2 pak selhala kvůli poruše palubního počítače během přiblížení k povrchu měsíce jen padesát metrů od svého cíle.
