Vánoční svátky byly na oběžné dráze ve znamení práce. Během konce roku probíhala na stanici výměna posádek Mezinárodní kosmické stanice. Novou vynesla do vesmíru raketa Sojuz-FG, jejíž start z Bajkonuru bez komplikací proběhl 21. prosince ve 13:16 světového času.
Posádka Sojuzu TMA-03M. Zleva doprava: Donald Pettit, Oleg Kononěnko a André Kuipers
Na palubě Sojuz-TMA-03M jsou samí vesmírní veteráni. Rus Oleg D. Kononěnko byl ve vesmíru už roku 2008 přes 198 dní. Američan Donald R. Pettit do vesmíru startoval v STS-113 a 126 v letech 2002 a 2008, a strávil na oběžné dráze 177 dní, většinu na ISS. Holanďan André Kuipers byl ve vesmíru s Rusy už v roce 2004, i když jen krátkou dobu.
Ke svým kolegům na stanici se přidali několik hodin před Štědrým dnem, a to připojením k výzkumnému modulu Rassvet 23.12. v 15:19 světového času. Pevné spojení stykovacího uzlu bylo ukončeno v 15:32 světového času, otevření průlezu mezi návratovým modulem a obytným úsekem kosmické lodi proběhlo v 16:43 světového času. (Tento hermeticky uzavíratelný průlez je během setkání a spojení lodi s ISS z bezpečnostních důvodů uzavřen a posádka Sojuzu má oblečeny skafandry Sokol.)
Klidnější leden, rušný únor
Sojuz TMA-03M při přiblížení k ISS, konkrétně modulu Rassvet 23.prosince
Co čeká posádku po (krátkých) novoročních oslavách? Koncem ledna se u modulu Pirs vymění nákladní lodě Progress (nový M-14M/46P má být připojen k ISS 28.ledna).
Zajímavý bude především letošní přestupný únor: měl byl být věnován testům nové komerční nákladní lodi Dragon Demo C2, vyvíjené soukromou společností SpaceX. Se startem rakety Falcon 9 z Cape Canaveralu se počítá 8. února. O tři dny později přiletí loď k ISS a měla by zůstat u stanice až do 23. února. V ideálním případě by měla provést úkoly rozplánované původně do dvou letů, aby se zkrátila doba, kdy Američané budou odkázáni na jiné dopravce (jen nákladu, lidi Dragon zatím dopravovat nemůže). Pokud vše půjde dobře, SpaceX by chtěla zahájit komerční lety k ISS už letos.
Ke stanici se podívá i další nováček. Posledního února (tedy 29.) má z Jižní Ameriky vzlétnout ke kosmické stanici mohutný nákladní modul ATV-3 (Automated Transfer Vehicle) "Edoardo Amaldi". Evropská kosmická loď ATV o startovní hmotnosti přes 20 000 kg (a jen o pár set kilogramů nižší počáteční hmotnosti na oběžné dráze) má "suchou" hmotnost 9 780 kg a celkovou délku 10,8 m při max. průměru 4,4 m. Na oběžnou dráhu vyveze až 7 670 kg užitečného zatížení. Když odlétá od stanice naložená odpadem, aby shořela v atmosféře, má hmotnost 6 300 kg. Každý exemplář stojí kolem 300 milionů dolarů a nosnou raketou je Ariane 5-ES.
Od Vernea k Einsteinovi
První nákladní loď ATV-1 této řady s názvem Jules Verne startovala 9. března 2008, po dvou úspěšných nácvicích setkání došlo 3. dubna ke spojení s modulem Zarja stanice ISS. Do 5. září byla nákladní loď součástí stanice, poté byla od komplexu oddělena. Do konce září následoval autonomní let k vyzkoušení palubních systémů včetně změn dráhy. Poté, 29. září, došlo k motorickému navedení do atmosféry a řízenému zániku nad Tichým oceánem severozápadně od Tahiti.
První evropská loď ATV, pojmenovaná Jules Verne, během přiblížení k vesmírné stanici ISS
Loď ATV-2 Johannes Kepler startovala 16. února 2011 a od 24.02. byla součástí komplexu ISS. Dovezla náklad o hmotnosti zhruba 7 090 kg.
Od srpna je už v Kourou další kosmický "super-náklaďák", který se nyní připravuje k únorovému startu. Rok poté bude následovat ATV-004 "Albert Einstein".
Nyní se nakládá loď č. 3: ponese 6 960 kg suchého nákladu, pohonných látek, vody i plynu, vše podle potřeb ISS. S výjimkou 2 900 kg pohonných látek pro vlastní motorový systém poveze 860 kg pohonných látek pro ruský systém na ISS, 285 kg vody a 102 kg plynu (vzduch, kyslík a dusík). V přetlakové sekci bude 2 450 kg suchého nákladu, a to jak potravin a oblečení, tak náhradních dílů ve speciálních vacích.
Součástí ISS bude do srpna příštího roku. Ale to už bude na palubě Mezinárodní kosmické stanice 32. expedice, která bude psát další stránky její historie.
