Typická česká rodina má doma jedinou velkou televizi, nejčastěji plochou obrazovku LCD, která zvládá HD, tedy vysoké rozlišení, a která zpravidla není starší než pět let. Televizní signál chytají lidé digitálně, ostatně jinak už to nejméně dva měsíce nejde, nejčastěji z vlastní či společné antény. Zároveň však Češi po moderních novinkách nikterak nepasou. Zatím je neláká 3D vysílání, které je pro tuzemské stanice stále spíše sci-fi, ani chytré Hbb hybridní formáty, které kombinují funkce televize a počítače. S těmi se snaží prorazit třeba Česká televize.
Už vůbec by kvůli těmto novinkám neuvažovali o nákupu nových televizních přijímačů. Zato vysoké rozlišení si pochvalují.
Češi a televize
Právě tato charakteristika českého diváka vyplynula z rozsáhlého průzkumu Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), kterého se v roce 2012 zúčastnilo bezmála 1 800 respondentů ze všech krajů republiky. "Osobně si myslím, že jde o nové věci, které nebyly televizemi dosud významně a rozsáhle propagovány a jsou teprve na startu, takže k nim lidé neumí zaujmout postoj," hodnotí výsledky Pavel Dvořák, předseda ČTÚ. Jinak však považuje české diváky za velmi otevřené novým technologiím, zejména pak mladou generaci.
"Je to, jako byste prodával brusle a nebyl led. Vysílání není a lidem zbývají jen Blu-ray disky ve 3D. Přesto se 3D televize prodávají, ale nikoliv primárně kvůli této funkci. Výrobci se správně rozhodli tuto vlastnost zabudovat do velkého množství modelů, nedělají z něj exkluzivní tahák. Lidé tak budou na 3D vysílání připraveni," hodnotí Pavel Sláma, šéf obchodů s elektronikou Datart. Podle něj budou mnohem větším tahákem televize OLED, které kvalitu obrazu posunují opět na vyšší úroveň. Jejich cena bude ovšem vysoká.
To, že 3D vysílání tuzemských stanic je hodně daleká budoucnost, potvrzují i samotné televize.
"ČT považuje v této etapě za důležité nejprve dokončit přechod na výrobu a vysílání ve vysokém rozlišení, což je podmínka rozvoje dalších technologií včetně 3D. V nejbližší době nepočítáme se zavedením pravidelného vysílání," říká Michaela Fričová, mluvčí ČT. Naopak s hybridním vysíláním se Česká televize na trhu snaží prosadit. To kombinuje vlastnosti běžného televizního příjmu a počítače, vysílání doplňuje grafické rozhraní pro listování v archivech, dodatečných informacích o pořadech či v televizním programu.
Běžnou záležitostí se pro tuzemské diváky stalo vysílání ve vysokém rozlišení. Už 34 procent obyvatel přijímá HD signál a kvalitu obrazu si pochvalují.
Z výzkumu úřadu, který provedla agentura Stem/Mark, také vyplývá, že během čtyřletého procesu digitalizace stihlo přezbrojit na digitální příjem 95 procent všech obyvatel. "Spíše se jedná o to, že dotyčný neumí rozlišit mezi analogovým a digitálním vysíláním, nemyslím, že kvůli přechodu někdo skutečně přišel o příjem jako takový," myslí si šéf ČTÚ Dvořák.
Průzkum také poodkryl ochotu lidí si za televizní pořady připlácet. V průměru domácnosti akceptují měsíční poplatek 120 až 130 korun. Když už si čeští diváci za televizní obsah připlatí, nejčastěji za filmy, dokumenty a sport. Nejméně si Češi připlácejí za televizní erotiku.
