Citujeme z Mladé Fronty ze dne 8. 10. 1957. Autor článku Stanislav Bártl.
Celý svět žasne
- Českoslovenští vědci sledují dráhu umělé družice
- Směrová antena meteorického radaru namířena na družici
- Rychlost 8 km za vt. nezměněna
- Na Skalnatém plese zachytili včera nové klíčování
- Stanice USA, určené k pozorování budoucí americké družice, sledují družici sovětskou
- Živý ohlas ve světě
Speciál k 55. výročí startu družice Sputnik 1Sověti vytřeli Západu zrak |
Více než osmdesát hodin již uplynulo od chvíle, kdy byla v Sovětském svazu vypuštěna umělá družice země, ale světový tisk, rozhlas, vědci a stamiliony lidí všech států se stále ještě nemohou vzpamatovat z jednoho z největších překvapení, jaké kdy naše zeměkoule zažila.
Radost z velikého úspěchu sovětských vědců je ve světových vědeckých kruzích upřímná a nelíčená. Vždyť vypuštění umělé družice znamená, podle slov čínského listu Takunbao, že veliký sen lidstva o proniknutí do meziplanetárního prostoru se zásluhou SSSR stal skutečností.
První
Celý svět je vzrušen. Už čtvrtý den krouží kolem naší planety nové nebeské těleso – vytvořené člověkem. Uskutečnilo se něco nepostižitelně velikého. Jen bohům přisuzovali mnozí schopnost vykonat něco podobného. A sovětští lidé to dokázali. Neviditelná mříž, držící vše pozemské v hranicích atmosféry, je prolomena. Automatický rozvědčík pronikl do kosmických prostor a svědomitě informuje své tvůrce o všem, co tam nalezl a na co se mají připravit ti, kdož půjdou za ním, ti kdož prodlouží jeho cestu až ke hvězdám.
Jan NerudaPřed žádnou, žádnou záhadou své šíje neskloníme, o nebes klenby nejzazší svým duchem zazvoníme! |
Radiové signály sovětské družice ohlásily světu začátek nové éry dějin, v níž člověk opustí Zemi, aby poznal neznámé světy a oživil vesmírné dálavy naší sluneční soustavy. Kéž by tu byl dnes s námi Jan Neruda – dalekozřivý mezi básníky. Jeho verše, napsané už v minulém století, znějí jako hymnická píseň začínající éry (viz boxík, poznámka Technet.cz)
Dlouhá léta bili nerudovští "ducha lvi" o mříž zemské přitažlivosti. Nyní je tedy prolomena. A stalo se to právě nad SSSR, nad zemí, která ještě před 40 lety patřila mezi nejzaostalejší na světě. Za pouhých 40 let – z nich dobrou čtvrtinu musel odrážet pustošivé útoky světové reakce – stanul první socialistický stát v nejdůležitějších odvětvích vědy a techniky v čele všech ostatních zemí. Byli to sovětští vědci, kteří v létě 1954 zahájili atomový věk lidstva spuštěním první atomové elektrárny. A jsou to oni, kteří v těchto dnech dokázali udělit stroji lidského pokroku první kosmickou rychlost.
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, tvůrce vědy o letech do vesmíru, se nezmýlil, když krátce před smrtí napsal: "všechny své práce o létání, raketovém pohonu a meziplanetárních spojích odevzdám bolševické straně a sovětské vládě – opravdovým vůdcům pokrokové kultury lidstva. Jsem přesvědčen, že ony úspěšně zakončí tyto práce."
Dnes vidí celý svět: je to socialistická společnost, která uskutečňuje i ty nejsmělejší odvěké tužby lidstva. A vidí i to, co uskutečňuje kapitalismus.
V počtu atomových výbuchů jsou USA na prvním místě! Radioaktivní mraky nukleárních explozí – to je vizitka imperialismu, kterou vládci Ameriky mávali světu před nosem, aby si zjednali patřičný respekt. Nyní přeletěla nad jejich hlavami sovětská družice – a oni si uvědomili, že prohráli jednu velkou bitvu. Svět hledí vzhůru, za jitřenkou nové doby – jim zbývají pusté krátery v nevadské poušti. Co si nadrobili, to mají. A není to prohra nadaných amerických vědců, nýbrž mírová porážka kapitalistického systému. není divu, že Washington, sídlo vlády USA, je teď podle zpráv amerického tisku velmi "mrzutým městem".
Snad každá vymoženost vědy a techniky má dvojí ostří: může sloužit k dobru i ke škodě člověka. Záleží na tom, jak se použije. je velikým štěstím, že největší vymoženosti současné doby jsou v rukou právě socialistického státu – což je skálopevná záruka, že budou sloužit míru a pokroku. To víme a s tím radostným vědomím vítáme nového souputníka naší Země. První kosmická rychlost je zařazena. Jen dál!
- Článek je součástí speciálu k 55. výročí startu družice Sputnik 1.
