Tyto jaderné bomby svou ničivostí čtyřikrát předčí ty, které Spojené státy během 2. světové války svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki. Lubbers potvrdil, že početný arzenál bomb se v současné době nachází v podzemních skladištích na letecké základně Volkel na východě Nizozemska. Bomby jsou zde údajně uloženy od šedesátých let, kdy sem byly přemístěny po vypuknutí Kubánské krize, píše server telegraph.co.uk.
"Nikdy bych si nepomyslel, že tyto hloupé věci tady pořád budou i v roce 2013. Myslím si, že jsou jen nesmyslnou součástí tradic armádního myšlení," prohlásil Lubbers v dokumentárním filmu Time Flies, který nedávno odvysílala televizní stanice National Geographic. Bomby podle něj sice nejsou rozmontovány, nejsou však také ve stavu, kdy by je bylo možné okamžitě použít.
Ve Volkelu by měly být uloženy termonukleární bomby typu B61. Ty jsou jadernou obdobou konvenčních bomb BLU-113. Přes tři metry dlouhá a asi 360 kilogramů vážící B61 je uzpůsobena transportu na palubě nadzvukových letounů a může být vypuštěna při rychlosti letu do hranice Mach 2. K jejím specifikům patří i schopnost zničení velmi hlubokých a odolných podzemních bunkrů. Tento typ bomb patří k základní jaderné výzbroji USA. Spojené státy je hojně využívaly i jako hrozby během studené války (více o B61 se můžete dočíst zde).
WikiLeaks a první zmínka o jaderných zbraních USA
Mluvčí Nizozemského královského letectva přítomnost jaderných bomb na základně Volkel odmítl potvrdit. "O těchto záležitostech se nemluví. Pan Lubbers by to měl jako bývalý premiér vědět," uvedl pro nizozemskou televizní stanici NOS.
Na možný výskyt amerických jaderných hlavic v evropských zemích poprvé upozornil server WikiLeaks, který zveřejnil tajné dokumenty americké armády. Ty mimo jiné uváděly, že jaderné zbraně USA se nacházejí na území Nizozemska, Belgie, Německa a Turecka. Odtajnění dokumentů v roce 2010 vzbudilo vášnivou debatu nad likvidací těchto pozůstatků studené války. Hlavním propagátorem jejich odstranění byl německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.
Jakékoli snahy o plošné stažení jaderného arzenálu však naráží na nesouhlas ze strany Turecka. To má na svém území 90 jaderných střel USA. Většina z nich se nachází na vojenské základně Incirlik na severním pobřeží Středozemního moře. Turecko tak hraje klíčovou roli v raketovém deštníku NATO, protože je jeho nejvýchodnější zemí a nejbližším sousedem Íránu. Ne náhodou bylo umístění jaderných střel v Turecku jedním z hlavních spouštěčů výše vzpomínané Kubánské krize.
Turecko plošné stažení nepodpoří
Na problémy si členské země NATO zadělaly na summitu v Lisabonu v roce 2010. Tam totiž schválily, že na otázkách jaderných zbraní se musí jednohlasně shodnout všech 28 členských zemí. Tímto krokem však Turecku v podstatě poskytly možnost veta. Jakékoli plošné stažení jaderných zbraní USA z Evropy je tak nepravděpodobné.
Navzdory tomu se touto otázkou bude zabývat nizozemský parlament. Už během úterý bude otázkám o jaderných zbraních čelit současný ministr zahraničí Frans Timmermans. Ten připomněl, že jejich stažení prosazoval už v roce 2005.
Pro odstranění bomb bude podle všeho hlasovat i socialistický předseda Harry van Bommel. Ten argumentuje tím, že se "jaderná strategie NATO nezměnila od dob studené války". Předseda křesťanských demokratů Raymond Knops pak na Twitteru napsal: "Je to vojensky zastaralé, zbavme se jich."
