Thomas Crowther se k počítání stromů dostal díky známostem. Měl známého, který se účastnil dobrovolnického projektu na vysázení miliardy stromů po celém světě. Na lidské poměry je to velké a impozantně znějící číslo, ale autoři nápadu vlastně neměli představu, co miliarda stromů vlastně znamená v globálním měřítku. Je to hodně, nebo málo?
Naštěstí (či spíše naneštěstí, jak uvidíme) přesně to byla otázka, se kterou Crowther jako ekolog mohl poradit. Tedy aspoň si to myslel. Jak řekl pro americké rádio NPR, představoval si, že v odborné literatuře jednoduše najde odpověď. Ale jak se ukázalo, odborníci na lesnictví se v odpovědi příliš neshodovali a dobře si uvědomovali, že globální odhady nejsou příliš přesné.
Na základě satelitních údajů (hlavně z družice Landsat) měli vědci poměrně přesnou představu o tom, jak velkou část Země pokrývá zalesněná plocha, ale doslovně řečeno pro les neviděli stromy. Satelity dobře měří plochu, ale jednotlivé stromy nevidí (rozlišení volně dostupných dat se pohybuje kolem pár desítek metrů). Ty mnohem přesněji spočítá člověk na místě, ale ten zase nepokryje velkou plochu. A bohužel pro ekology jsou rozdíly v hustotě různých lesních ekosystémů veliké, takže jednoduché znásobení odhadovaného průměrného počtu stromů na jednotku plochy s celkovou plochou lesů může snadno poskytnout zcela zavádějící údaj.
Tak se také v tomto případě stalo: jasná shoda nepanovala. Jedna odborná publikace z nedávné minulosti třeba odhadovala na základě kusých údajů, že na Zemi je 400 miliard stromů. V roce 2013 ovšem vyšel v časopise Science výsledek do té doby nejpodrobnějšího sledování Amazonie, podle kterého jen v této části světa je zhruba 390 miliard stromů (studie se zabývala hlavně změnami listoví, tedy vegetačními obdobími, počítání stromů bylo vedlejší). Globální údaj v literatuře tedy evidentně chyběl a dosavadní odhady stály na vodě.
Catworth vycítil zajímavou vědeckou příležitost a rozhodl se na otázku počtu stromů na světě odpovědět co nejlépe. Dokázal se s projektem prosadit a dal dohromady poměrně velký tým z několika univerzit, který prošel nakonec celkem 429 775 jednotlivých měření hustoty růstu stromů ze všech kontinentů s výjimkou Antarktidy.
A vyšlo jim, že na světě je zhruba 3,04 bilionu stromů (tři biliony a čtyřicet miliard), plus minus nějakých sto miliard (výsledek s hladinou spolehlivosti 95 %). Ne všechny typy lesa jsou popsány stejně dobře, třeba ty v mírném pásmu ano, zatímco některé tropické jen velmi málo, takže odhad je určitě nepřesný, ale lepší odpověď zatím nemáme. Nejvyšší hustotu stromů má severská tajga, kde rostepodle některých výsledků i více než 1 200 stromů na hektar, nejnižší jsou samozřejmě porosty ve velmi suchých oblastech. Největší díl světových stromů je v tropech a subtropech (cca 43 procent), v tajze je jen zhruba čtvrtina z celkového počtu (cca 24 procent). Na průměrném hektaru souše je zhruba 200 stromů, ale to je proto, že cca polovina souše není zalesněna.
Tropický prales po ránu
Studie také umožnila spočítat, kolik lidé zhruba mohou spotřebovat stromů. Roční ztráta zalesnění je podle satelitních měření kolem 192 tisíc kilometrů čtverečních (ČR má plochu cca 80 tisíc km2), což by mělo po přepočtu na ztrátu podle typů lesa odpovídat cca 15 miliardám stromů za rok, většinou z tropů. Není zcela jasné, kolik stromů lidé za rok vysadí, ale Catworth to odhaduje na pět miliard za rok, takže čistá roční ztráta by mohla být kolem deseti miliard stromů za rok.
V tomto kontextu je tedy miliarda stromů z projektu Crawtherova známého malé číslo. Původní projekt se hodně rozrostl a v jeho rámci už bylo vysázeno necelých 15 miliard stromů, ale jejich celosvětové počty nelze ovlivnit tak snadno, jak si možná autoři představovali. A těžko také zmůže více než jen hodně omezit vliv člověka na lesy. Autoři také na základě dostupných údajů odhadují, že na Zemi je zhruba o polovinu méně stromů než před vzestupem Homo sapiens. Tento odhad je nutné brát s rezervou, je samozřejmě zatížen větší mírou nepřesnosti než měření současného stavu.
Autorský tým s počítáním stromů nekončí, zřejmě se v tématu našel. Právě zveřejněná studie se vůbec nezabývá tím, jaké stromy v jednotlivých typech lesa jsou (například co se týče rozměrů, objemu atp.). To by autoři do budoucna rádi změnili a pokusili se přesněji odhadnout například množství dřevní biomasy a další údaje.
