„Nepamatuji lokalitu tak zbavenou všech kovů, jako je tato,“ říká o známém nalezišti nazývaném Kratiny či Zadní Dlátko přerovský archeolog Zdeněk Schenk.
Poprvé na toto místo narazili badatelé na přelomu 19. a 20. století, kdy zde našli stopy po existenci laténské kultury. Více než před dvěma tisíci lety se zde nacházelo veliké keltské obchodní a řemeslné centrum, které zjevně mělo kontakty až ve Středomoří.
Na počátku 21. století se lokalita stala opět středem zájmu. Tentokrát ale ne odborníků, ale amatérských hledačů s detektory. Ti začali artefakty systematicky vysbírávat.
„Bylo zde obrovské množství mincí prakticky z celého antického světa. V muzejních sbírkách ale skončilo jen několik stovek, další tisíce zmizely v soukromých sbírkách nebo na černém trhu,“ uvádí Schenk.
Oblíbenou trofejí jsou třeba drobné stříbrné keltské mince nazývané „koník“ kvůli obrázku koně vyraženého na líci. Ty zde zřejmě kdysi byly i raženy.
Reakcí na vyhlášení lokality památkou byly ukradené cedule
V roce 2010 proto vyhlásilo ministerstvo kultury lokalitu kulturní památkou. Místo bylo osazeno cedulemi, které na tento fakt upozorňovaly. Hned na začátku je ale hledači ukradli a musely být nainstalovány cedule nové.
Řádění detektorářů se přitom nezamlouvá ani místním. Ochranou lokality se intenzivně zabývá i město Němčice nad Hanou, které začalo spolupracovat s archeology i policií a zapojilo také místní obyvatele.
„O spolupráci jsme požádali například i zemědělce, myslivce nebo vlastníky pozemků,“ řekla němčická starostka Ivana Dvořáková.
Archeologové teď v cenné lokalitě už jen paběrkují
Namátkové kontroly policistů jsou v Zadním Dlátku běžné. Od roku 2009 zde policisté řešili celkem sedm událostí. Podle policejního mluvčího Josefa Bednaříka hrozí načapaným hledačům pokladů až čtyřmilionová pokuta. V jednom případě dokonce policisté odhalili detektoráře na aukčním portálu.
Přesto lze v místě stále narazit na cenné nálezy. „Stále se zde dají nalézt například zbytky keltských skleněných náramků, figurky zvířat, různé nástroje. Ale prakticky jen paběrkujeme. Ti před námi tam chodí hledat stylem ,po nás potopa‘,“ říká Schenk.
Přesto nechce házet všechny detektoráře do jednoho pytle. Od roku 2005 totiž v Olomouckém kraji funguje projekt Preventivní archeologie, který zapojuje hledače se zodpovědnějším přístupem. Podobný cíl má i nový projekt Český detektoring.
