Návrh zákona označovaného jako Freedom Act podpořilo 57 senátorů, pro jeho přijetí bylo ale potřeba 60 hlasů. Republikánská většina v horní komoře Kongresu již předem avizovala, že bude proti. Sněmovnou reprezentantů přitom zákon prošel hladce a podpořilo ho 388 kongresmanů, proti jich bylo jen 88.
Hlavním smyslem nové legislativní úpravy mělo být výrazné omezení počtu případů, kdy budou rozvědky moci shromažďovat údaje o komunikaci Američanů. Místo masového sběru dat se má sledování údajů o telefonátech a e-mailech omezit na jednotlivé případy lidí, kteří budou splňovat mnohem přesněji vymezené podmínky než dnes.
Zákon je reakcí na předloňská odhalení Edwarda Snowdena. Bývalý bezpečnostní expert NSA informoval o rozsahu dat, které NSA shromažďovala, a vyvolal tak mezinárodní skandál.
Ačkoli na přijetí zákona intenzivně tlačil i prezident Barack Obama, vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell dal spolu s dalšími významnými republikány najevo, že je pro zachování stávajících pravidel. Ty umožňuje zákon známý jako Patriot Act přijatý po útocích z 11. září 2001, jehož platnost však skončí 1. června.
Senátoři se v noci na sobotu snažili odhlasovat prodloužení původního zákona o dva měsíce, potřebnou většinu se ale nakonec v horní komoře najít nepodařilo. Vedení Senátu se proto dohodlo, že si zákonodárci o den zkrátí nadcházející prázdniny a že se vrátí do práce už 31. května, aby zvážili, jak vypršení platnosti zákona zabránit.
Pokud by se senátoři nedohodli do 1. června, kdy vyprší účinnost dosud platné lgislativy, mohly by se americké tajné služby ocitnout po právní stránce ve vzduchoprázdnu.
