V době začínající normalizace se povedlo v ČKD prosadit výrobu dvou prototypů unikátních lokomotiv, které se nakonec staly legendou československé, později české železnice.
První stroj byl dokončen 28. června 1974 a druhý 14. ledna 1975. Po odstranění dětských nemocí první prototyp absolvoval zkoušky, které pokračovaly v roce 1976. Během testování lokomotiva s označením T499.0001 vytvořila dosud platný rychlostní rekord motorových lokomotiv v Československu, kdy po okruhu v Cerhenicích uháněla rychlostí 176 km/h.
Dvojka byla mezitím nasazena na nepříliš úspěšném zkušebním provozu na tehdy legendárním rychlíku Ostravan mezi Prahou a Bohumínem.
Požáry a hrozící likvidace
Po dokončení zkušebního provozu byly oba prototypy v roce 1977 přesunuty do depa Děčín, kde obě lokomotivy sloužily především k vozbě nákladních vlaků.
Provoz prvního prototypu ukončil 23. listopadu 1979 požár ve strojovně. Druhý Kyklop vyřadila z provozu 10. března 1980 porucha regulátoru výkonu spalovacího motoru.
Vyřazeným lokomotivám hrozila likvidace, před kterou je zachránil odprodej Výzkumnému ústavu železničnímu v Cerhenicích (VÚŽ).
I na cerhenickém okruhu se lokomotivám příliš nedařilo. První prototyp byl zlikvidován kvůli poruše v roce 1989. Stroj nakonec posloužil při nárazových zkouškách, kdy byly vyvíjeny deformační segmenty nárazníků.
Také druhý Kyklop se nevyhnul požáru. V druhé polovině roku 1992 ho jeden takový menší poškodil ve strojovně. V té době procházel VÚŽ těžkým obdobím, takže na opravu unikátní motorové lokomotivy ani nepomýšlel.
Naděje díky nadšencům
Lidé kolem železnice si už tehdy uvědomovali historickou hodnotu lokomotivy T499.0002. Nakonec prosadili převod Kyklopa pod nově vznikající České dráhy.
Nadšenci Společnosti železniční a výtopna Nymburk se pustili do opravy. Tu se nepovedlo dokončit, neboť se Společnost železniční rozpadla. Osud zavál Kyklopa na rozhraní Moravy a Slezska, kde se slavilo 150 let železnice na Ostravsku.
Lokomotiva se už do Nymburka nevrátila. I zde se našla skupina fanoušků, která unikát opravovala. Bohužel ji čekal stejný osud. Naštěstí stál Kyklop v hale a vozili ho coby nepojízdný exemplář po železničních výstavách. Nakonec se z motorové lokomotivy T 499.0002 stala 17. února 2003 kulturní památka.
V květnu 2012 stroj doputoval do Lužné u Rakovníka, kde probíhalo Setkání motorových lokomotiv ČKD. Do zdejšího historického depa byl nakonec administrativně převeden z Bohumína.
V rukách profesionálů
V té době už probíhalo jednání s Výzkumným ústavem železničním o pronájmu a opravě lokomotivy pro potřeby VÚŽ. Nakonec byla lokomotiva VÚŽ prodána.
Veřejnosti se Kyklop naposledy představil v září 2012. K vidění byl na oslavách Dne železnice v Nymburce. Poté se přemístil do haly DPOV v Nymburce. Tato společnost je dceřinou společností ČD a věnuje se modernizaci a opravám kolejových vozidel. Její výjimečnost spočívá v tom, že se specializuje na opravy historických vozidel.
Během oprav došlo zhruba k třicítce dílčích úprav. Znalci vědí, že vše je popsáno v 288 stránkové monografii, kterou k této příležitosti vydal VÚŽ.
Největší změnou byla výměna motoru. Do Kyklopa byl zabudován opravený motor K 12 V 230 DR, který předtím sloužil v „brejlovci“ 750.349. Naftové srdce má tedy lokomotiva T499.0002 nové. Poprvé se rozběhlo 10. prosince 2014.
Poslední seřizování výkonu motoru proběhlo 13. ledna 2015, a to na vodním odporu v DPOV Nymburk. Následovaly další operace a zkoušky. První zkušební jízdy se odehrály 16. února 2015 ve železniční stanici Nymburk.
Nově bude Kyklop sloužit zejména k trakčním zkouškám hnacích vozidel, jelikož disponuje elektrodynamickou brzdou. Zejména fanoušci železnice a šotouši ocení, že bude pronajímán k nostalgickým jízdám.
