Hned na začátku je třeba ujistit, že se žádný takový katastrofický scénář nedočká naplnění. Jak v září, tak v nejbližších sto letech je pravděpodobnost srážky Země s velkým asteroidem asi 0,01 procenta.
Jak uvádí server Frobes, za touto spekulací patrně stojí osoba označující se za reverenda Efraina Rodrigueze. Ten měl tuto událost údajně předpovědět a následně se dostala na YouTube. Vše bez jakéhokoliv vědeckého základu.
Podle této předpovědi dopadne kometa nebo asteroid v Atlantském oceánu nedaleko Portorika ( a vyvolá zemětřesení o magnitudě 12, což je nejvyšší hodnota na škále. Zatímco Rodriguez neprorokuje konkrétní datum tohoto Armagedonu, z nějakého důvodu uvádí, že k události dojde ve dvě hodiny ráno. Následně se této a dalších podobných předpovědí chytla komunita youtuberů, kteří nakonec došli k výše zmíněnému časovému úseku.
Vše dospělo do takového stádia, že se k předpovědi vyjádřila oficiálně i NASA. „Neexistuje žádný vědecký důkaz, ani jeho náznak, že v udaném období asteroid nebo jiný nebeský objekt dopadne na Zemi,“ vysvětluje Paul Chodas, manažer projektu Near-Earth Object (NEO), který v rámci NASA sleduje objekty v blízkosti Země.
Má se NASA podobnými internetovými fámami vůbec zabývat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 5. září 2015. Anketa je uzavřena.
Z výsledků programu NEO vyplývá, že v hledáčku vědců není žádná planetka nebo kometa, které by v dohledné budoucnosti dopadla na Zemi. Všechny známé potenciálně nebezpečné asteroidy se v nejbližších 100 letech srazí se Zemí s již zmíněnou pravděpodobností 0,01 procenta.
Vesmírné těleso o velikosti větší než jeden kilometr zasáhne Zemi zhruba jednou za milion let. Něco tak velkého může v obydlené oblasti způsobit nepředstavitelné škody a v oceánech vyvolat tsunami.
Vědci vědí o tisících asteroidů, které se pohybují na drahách v blízkosti Země. Největší z nich měří napříč desítky kilometrů. Zhruba 500 až 1 000 asteroidů měří jeden kilometr či více. Menší tělesa o velikosti pěti až deseti metrů proniknou zemskou atmosférou asi jednou ročně a většinou vybuchnou před tím, než zasáhnou Zemi. Například tzv. Čeljabinský meteorit měl podle odhadů průměr asi 19 metrů.
Chodas a jeho tým vědí, že to není poprvé a ani naposled, kdy se objevují divoké a ničím nepodložené teorie o nárazu nebeského objektu do Země.
15. února 2013 |