Hvězda s označením KIC 8462852 leží v naší galaxii zhruba 1480 světelných let od Země a astronomové, natož veřejnost, jí nikdy nevěnovali mnoho pozornosti. Změnilo se to minulý týden díky mimozemšťanům.
Hvězda leží v části oblohy (zhruba mezi souhvězdími Labutě a Lyry), na kterou se zaměřil v letech 2009 až 2013 dalekohled Kepler, přezdívaný „lovec planet“. Teleskop měl za úkol hledat planety u vzdálených hvězd podle výkyvů v množství světla, které se dostává k nám. Je dostatečně citlivý, aby na vzdálenosti stovek či tisíců světelných let poznal, když nějaká planeta projde mezi její hvězdou a Zemí. Teleskop by měl zachytit za vhodných podmínek i poměrně malé planety (až zhruba do velikosti naší planety), které světelnost hvězdy sníží o méně než procento.
V případě KIC 8462852 ovšem taková citlivost nebyla zapotřebí, dokládá práce, kterou část týmu pracujícího na údajích z Kepleru, zveřejnila na serveru arXiv.org. Výkyvy byly mnohem dramatičtější: při dvou událostech s odstupem zhruba 750 dní něco blokovalo 15, potažmo 20 procent světla přicházejícího k nám od této hvězdy - která má mimochodem zhruba o polovinu větší průměr než naše Slunce. Kdyby mělo jít o planetu, nemohla by mít průměr jen pětiny své hvězdy, ale zhruba poloviční (Jupiter má průměr zhruba desetiny Slunce). A proto se tak nemůže jednat o planetu. Při těchto rozměrech už by se v jejím nitru rozběhla termonukleární reakce a stala by se hvězdou.
Dramatické poklesy světelnosti hvězdy KIC 8462852 na záznamech z Keplerova teleskopu. Obě v článku zmiňované události jsou na nich jasně patrné.
Nabízí se tedy logická otázka, co to Kepler pozoroval. Odpovědí je celá řada, ale pozornost médií a veřejnosti přinesla jen jedna. Astronom Jason Wright ze špičkové Penn State Univerzity v americké Pensylvánii pro časopis Atlantic řekl, že podle něj by mohlo jít o doklad existence umělé „stavby“ kolem hvězdy.
Spolu s dvěma dalšími vědci, kteří pracují na projektu hledáním mimozemské civilizace SETI připravil odborný článek, ve kterém nápad rozvíjí do podrobností (také na arXiv, a tedy také dostupný zdarma), ale jeho základní myšlenka je jednoduchá: mohlo by se jednat o „roj“ staveb, možná gigantických solárních panelů, které by kroužily kolem KIC 8462852. Podobné stavby jsou jednou z možností, jak jednoduše (tedy relativně řečeno) uspokojit poptávku i velmi vyspělé civilizace po energii. Samozřejmě jde jen o hypotetické řešení, které se skutečnými postupy případných vyspělých civilizací nemají nic společného - v podstatě je to podobné, jako když si lidé v roce 1800 představovali život v roce 2000. Ale vyloučit takové řešení nelze.
Mnoho mu ovšem nenasvědčuje. Na hvězdu se zaměřili už i teleskop sledující tepelné (tedy infračervené) spektrum WISE a neobjevil na ní nic zajímavého. Případné „megastruktury“ by se přitom musely při oběhu Slunce zahřívat a vyzařovat poměrně charakteristickou tepelnou stopu. (Zvláště pokud leží v blízkosti hvězdy, jak by se dalo předpokládat, daleko od ní by účinné příliš nebyly.) Ještě nějaké výsledky by mělo přinést pozorování soustavy v rádiovém spektru v rámci projektu SETI, ale to zatím není.
Což tedy znamená, že můžeme napsat, že i podle seriózních astronomů „nejpravděpodobnější příčinou by mohla být takzvaná Dysonova sféra – gigantická umělá struktura vybudovaná vyspělou technickou civilizací“ (Hospodářské noviny) nebo obecně, ale stejně nesprávně, že hvězdu obíhají „objekty, které by tam dle znalostí současné vědy vůbec neměly být“ (Novinky.cz). Ve skutečnosti lze najít řadu vysvětlení, které požadavkům na vědeckou přesnost plně vyhovují. Koneckonců je vyjmenovávají i autoři původního vědeckého článku (připomínáme, že je dostupný zdarma), nad jejichž daty si Wright tak hezky zaspekuloval.
Mohlo by jít třeba o proměnnou hvězdu (ano, ty existují), ale KIC 8462852 se jim svým profilem nepodobá. Může jít o mladou hvězdu, která je stále obklopena oblakem materiálu. Ten se postupně shromažďuje do podoby planet a dalších těles, ale než se tak stane, bude soustava plná mračen, které světlo blokují lépe než planety. Tomuto scénáři ovšem neodpovídá množství naměřeného infračerveného záření, které jsme zmiňovali dříve.
Autorům se proto zatím zdá nejpravděpodobnějším řešením hádanky scénář, podle kterého hvězdu obíhá po výrazně eliptické dráze celá ohromná kometární „rodina“, protože v tomto případě by z různých důvodů nemuselo být infračervené záření zachyceno. Chtělo by to další pozorování, ale Kepler už nezvládne co dříve - odešla mu část zařízení, a byť ho NASA dokázala velmi chytře znovu uvést do provozu, na pozorování vzdálených planet už jeho parametry nestačí. (Ale měl by třeba hledat zbloudilé planety vyvržené ze svých soustav v naší relativní blízkosti.)
Uznáváme, že mimozemšťané jsou chytlavější vysvětlení než jakékoliv jiné (a v práci Wrighta a spol. je i zajímavě vysvětlené), ale zase bychom neměli zapomenout, že se ještě nikdy neprokázalo. Novinář a specialista na astronomii Stuart Clark na stránkách Guardianu ve svém článku připomíná nedávný astronomický příklad jiného přirozeného jevu, který se kreativně vysvětloval jako možný znak činnosti mimozemšťanů. Jednalo se o tzv. gama záblesky, mimořádně silné a relativně vzácné jevy, které pozorujeme už několik desítek let. V minulosti se objevil názor, že by třeba mohlo jít o jakousi optickou obdobu aerodynamického třesku, který doprovází přechod mimozemských kosmických lodí na nadsvětelnou rychlost.
Dnes na základě statistik z jejich pozorování předpokládáme, že jde o projevy kolapsu ohromných hvězd či splynutí binárních neutronových hvězd. Očekávejme, že podobně to dopadne i v případě KIC 8462852. A také to, že ve většině médií, která napsala o „megastrukturách“, se o řešení tohoto vědeckého hlavolamu nic nedočtete.
