Když letos vědecký časopis Science vyhlašoval svou pravidelnou anketu „průlom roku“, překvapilo některé, že se na seznamu nominovaných vědeckých výsledků objevilo mimo jiné i využití metody úpravy genů zvané CRISPR/Cas9. Vždyť začátek vývoje této metody se datuje až do roku 2007. Světu byla představena před pěti lety a už o rok později, tedy v roce 2013, se poprvé dostala do výběru časopisu Science pro největší průlom roku.
Metoda CRISPR/Cas9 je dnes nejjednodušší a nejlevnjší způsob, jak měnit části DNA |
Představuje dnes nejjednodušší a nejlevnější způsob, jak cíleně měnit části DNA. Neslouží tedy k vkládání nových úseků, nových genů, ale především cíleným úpravám těch, které už daný organismus má, takzvané editaci DNA. CRISPR není jediná metoda, která něco takového dokáže, ale má ohromnou výhodu ve své jednoduchosti.
Ne, že by se snad biologové stali přes noc bohy. Editace genomu není jednoduchá záležitost, hlavně protože na jednom znaku (třeba inteligenci, abych vybral jeden hodně komplikovaný případ) se podílí celá řada genů. Je dosti těžké určit, které to jsou, a jak je správně ovlivnit. Existují ale také znaky kódované v DNA poměrně jednoduše, a s těmi si dnes vědci mohou „hrát“ mnohem účinněji než kdy předtím.
Další zprávy, na které jsme málem zapomněliNetradiční výběr od zapomnětlivých redaktorů Technet.cz |
Opakovaná nominace metody CRISPR časopisem Science po pouhých dvou letech je tedy na první pohled podivná, na druhý pochopitelnější. Právě v roce 2015 vědeckou literaturu totiž zaplavila celá řada výsledků a vědeckých prací, z nichž mnohé si získaly velikou pozornost. Jedna vědecká skupina předvedla genetickou úpravu, která může vést až k prakticky dokonalé likvidaci vybraného živočišného druhu, v tomto případě komárů. Jedna americká společnost vytvořila krávy, které nemají rohy, v Číně vznikla „mikroprasata“ míněná jako domácí mazlíčci. A samozřejmě se připravují i využití pro lidskou medicínu.
Tým čínských odborníků z univerzity v Guangzhou také tak trochu zaskočil zbytek světa, když metodu využil k úpravě DNA oplodněných lidských vajíček. Záměry experimentu, o kterém se veřejnost poprvé doslechla ještě před zveřejněním výsledků, byly velmi skromné: nešlo o pokus připravit „nadčlověka“ nebo vyléčit dědičné nemoci, ale jen pokus o ověření praktické možnosti genetických úprav u člověka.
Znázornění struktury Cas9 (žlutě je vyznačena „editovaná“ DNA)
Aby se vyhnuli kontroverzím, použili k pokusu špatná vajíčka z kliniky pro umělé oplodnění, která se kvůli vrozené genetické nemohla dále vyvíjet, a která by nikdy žádná žena nemohla donosit (a samozřejmě není možné je nějakým způsobem nechat „dorůst“ ani v laboratoři). Ovšem i tak jejich práce zveřejněná nakonec v časopise Protein & Cell vyvolala značnou reakci, a do určité míry vedla i k velkému prosincovému setkání odborníků na toto téma ve Washingtonu. Ten nakonec doporučil, aby se „krispr“ používal jen u zcela dospělých buněk, nikoliv u embryí nebo pohlavních buněk.
Podobná doporučení ovšem nemají žádnou zákonnou pravomoc, a pokud se jimi v některé laboratoři nebudou řídit, vědecká komunita s tím mnoho nenadělá. Zásadní vliv na používání metody budou mít tedy jednotlivé národní dozorové úřady, jejichž přístup může být hodně odlišný.
Vědci nepochybně budou mít s úředníky a politiky o čem mluvit, protože „krispr“ – a lidé, kteří metodu používají - v mnoha ohledech prověřují hranice současné etiky. Jak řekl časopisu Nature anonymně jeden z účastníků washingtonského setkání: „Dokud jsme to [editaci genomu - pozn.red.] nemohli, snadno se nám říkalo, že to ani dělat nechceme.“ Hledání kompromisu mezi inovacemi a regulací bude v tomto případě nepochybně stejně obtížné jako v jiných případech.
