Otázka dne: Menstruují kamarádky či kolegyně opravdu najednou?

„Je pravda, že ženy, které bydlí pohromadě, menstruují ve stejnou chvíli?“, je otázka, kterou jsme v naší poště pod klíčovým slovem Otázka dne nečekali. Ale protože padla a my čirou náhodou známe odpověď, odpovíme na ni.

Jsou v tom všechny společně? Nejspíše jen náhodou. | foto: Profimedia.cz

Domněnka o tom, že ženy si synchronizují menstruační cyklus, pokud žijí v jedné úzké skupině, se dostala do sitcomu Přátelé, do mnoha novinových článků a také do obecného povědomí. Na rozdíl od mnoha jiných „moderních pověstí“ je založena na seriózní vědecké práci, která byla zveřejněna v roce 1971 ve slavném časopise Nature (abstrakt je zde).

Ženské dny

Gynekologické potíže a menstruace jsou častými tématy na eMimino.cz.

Její autoři si nechali od 135 studentek žijících na jedné koleji napsat data menstruací, a pak v nich hledali statistické závislosti. U velkých kamarádek nebo studentek žijících v jednom pokoji si byla data menstruací blíže než u náhodné dvojice studentek z celého výběru. Autoři proto spekulovali, že díky pachovým feromonům (tedy podprahově vnímaným látkám) zřejmě dochází u žen žijících v jednom prostoru k synchronizaci menstruačního cyklu. A to samozřejmě kvůli mužům.

Za jistých podmínek by totiž taková synchronizace mohla ženám dávat větší možnost volby otce dítěte. Vlastně by to bránilo samcům, aby si hlídali, kdo se se samicemi spáří v okamžiku ovulace, protože těžko mohou 24 hodin denně ohlídat několik samic najednou. Kdyby samice ovulovaly (a potažmo menstruovaly) každá jindy, bylo by pro dominantní samce jednodušší je ohlídat.

U našich příbuzných mezi primáty, kde podmínky soužití takovému vzorci sexuálních vztahů odpovídají, toto pravidlo obecně řečeno platí (viz tato meta-analýza studií u celkem 19 druhů). To ovšem rozhodně neznamená, že takový mechanismus dává smysl i u amerických vysokoškolaček. A on také podle mnoha výsledků nedává.

Řada pochyb

Jedna věc je, že experiment z roku 1971 byl několikrát a různými autory kritizován kvůli použitým postupům, které podle nich mohly výsledky zkreslit právě ve prospěch existence synchronizace. Výmluvné také je, že efekt se při řadě pokusů o opakování výsledků nepodařilo zaznamenat. Skupiny negativních a pozitivních opakování jsou přitom dosti početné (nemá smysl uvádět seznam všech, velkou část jich najdete třeba v úvodu této práce nebo v analýze odkazované v dalším odstavci).

Chcete se zeptat

Svět i naše hlavy jsou plné zajímavých, zábavných či jen vtipných problémů a otázek, na než nikdy nebudeme znát odpověď. Zároveň jsou učebnice, vědecké časopisy i hlavy odborníků plné odpovědí, které tápající většina nikdy neuslyší. Pomozte nám tento nepoměr alespoň malou měrou vyrovnat.

Pokud máte pocit, že jste narazili na otázku, na kterou by věda mohla znát odpověď, ale nemáte čas ji hledat, či nevíte, kde začít, neváhejte nám ji položit v diskusi, nebo poslat na adresu [e-mail]. Do předmětu ideálně napište „Otázka dne“.

Výsledek zpochybňuje třeba i tato matematická analýza, podle které pozorování vzniklo v podstatě náhodou: ženské menstruační cykly jsou velmi nestálé, a čas od času to tedy vypadá, že došlo k synchronizaci, byť mnohem lepší a jednodušší vysvětlení je, že jde o náhodu, která nemá žádnou přímou souvislost se sexuálním chováním (a to jak v případě „obrany“ samic proti samcům, tak případného souboje samic o vhodné samce).

Délka a průběh menstruačního cyklu se u žen také poměrně výrazně liší, takže jiná matematická analýza dospěla dokonce k závěru, že synchronizace cyklu několika žen je „z matematického hlediska prakticky nemožná“. Navíc průběh a trvání „měsíčků“ evidentně ovlivňuje celá řada vlivů od výživy přes úroveň stresu až po těhotenství (včetně těch nezdařených) atd. Je to tak dnes, a pokud můžeme soudit podle dostupných antropologických studií „primitivních“ skupin (třeba této), platilo to i v společnostech v době před průmyslovou revolucí, kdy měla tato adaptace vzniknout.

Převažující odborný názor by se tak asi dal shrnout slovy, že odborníci o pravdivosti dnes už obecně rozšířeného výsledku velmi úspěšně pochybují. To, že si toho nevšimli novináři, a následně tedy ani veřejnost, je podle našeho skromného názoru dáno povahou zprávy.

Původní pozitivní zjištění (tedy existence synchronizace) bylo překvapivé, navíc za ním stál provokativní příběh, který podvědomě asi potěšil mužské čtenáře - totiž že o průběhu ženské menstruace de facto rozhodují také samci. Naopak metodologické spory a negativní zjištění už v sobě tak zajímavý a jednoduše sdílný příběh nenesou. A tak původní sdělení přežívá v naší kolektivní paměti i v populárních textech dodnes bez ohledu na skutečný stav poznání.