Americké námořnictvo je znepokojeno ožívající ruskou a rostoucí čínskou ponorkovou hrozbou, jeho schopnosti v protiponorkovým boji se totiž od konce studené války snížily. Na druhou stranu v současné době ani kombinovaná ruská a čínská ponorková flotila nedosahuje síly ponorkové flotily Sovětského svazu, který před svým rozpadem disponoval 240 ponorkami.
Těsně před koncem studené války se dařilo (podle Center for Strategic and International Studies; CSIS) Sovětům výrazně pokročit v oblasti “akustické neviditelnosti” ponorek.
Avšak po rozpadu Sovětského svazu prudce poklesly výdaje do námořnictva a řada vojenských projektů skončila nebo byla pozastavena. Celá 90. léta se tak dají bez přehánění označit za ztracenou dekádu pro ruské ponorkové loďstvo.
Ale i americké námořnictvo po rozpadu Sovětského svazu výrazně snížilo výdaje do budování schopností boje s ponorkami (ASW, Anti-Submarine Warfare). Další peníze z amerického námořnictva navíc odčerpaly invaze do Afghánistánu a Iráku a to umožnilo hlavním americkým soupeřům - Číně a Rusku - využít americkou „nepozornost“ v problematice boje proti ponorkám.
„Rusové po rozpadu Sovětského svazu stále vyvíjeli řadu technologických inovací, ale v novém Rusku je kvůli nízkému rozpočtu nebylo možné využít,“ uvedl vysloužilý kapitán Jerry Hendrix z washingtonského think-tanku CNAS (Center for a New American Security). „Nicméně Spojené státy a jejich alianční partneři se rozptylovali válkou v Iráku a Afghánistánu, což mělo za následek zmenšení schopností ASW.“
Podle CSIS ruské námořnictvo provozuje 56 ponorek (v některých zdrojích se mluví o 70 ponorkách). Podle vojenského analytika Mike Kofmana z CNA Corporation, je ale kvůli nezbytné údržbě v jednom okamžiku aktivní pouze polovina ruských ponorek.
Podle studie CSIS například ruská Severní flotila provozuje 42 ponorek, ale operačně nasaditelných (schopných boje) je 22 až 31 plavidel.
„Jednou z nejdivnějších věcí je, když lidé říkají, že ruské ponorky fungují na úrovni studené války,“ říká Kofman. „To je jednoduše nemožné. Jak může současná pětinová ponorková flotila se sotva 50% operační nasaditelností - a myslím, že to je velkorysý odhad - operovat na stejné úrovni, jako kdysi největší (sovětské - pozn. AN) ponorkové loďstvo na světě?“
Čína má víc ponorek než USA
Na druhé straně podle studie CSIS provozuje čínské námořnictvo 70 ponorek a počet čínských ponorek dále rychle roste. Čínské námořnictvo však provozuje velký počet starých ponorek a tak se svou kvalitou prozatím nemůže rovnat ruské a americké flotile. Nejnovější čínské ponorky Type 093B a Type 095 se však mají se svou „akustickou stealth“ blížit posledním verzím amerických ponorek třídy Los Angeles.
„Číňané mají 70 ponorek a budují další. Otázkou je sice problém kvantity oproti kvalitě, ale ve stejnou dobu Rusové rovněž staví mnohem pokročilejší ponorky,“ uvedl Kofman.
Největším problémem amerického námořnictva, vzhledem k rostoucí síle čínského a ruského ponorkového loďstva, jsou uvadající schopnosti boje proti ponorkám a malý počet útočných ponorek. V současné době má americké námořnictvo 52 útočných ponorek (nepočítáme tedy nosiče jaderných střel).
Čínská ponorka Typ 094, schopná nést balistické rakety
Avšak v roce 2029, z důvodů končící životnosti současných ponorek a neexistující výstavby nových, se flotila amerických útočných ponorek zmenší pouze na 41 jednotek.
„Poklesneme k minimálnímu počtu 40 až 41 ponorek na přelomu 20. a 30. let a teprve poté opět půjdeme s počty ponorek nahoru,“ uvedl kontradmirál Michael Jabaley. „Není to něco, co můžeme napravit okamžitě, je to důsledkem rozhodnutí přijatých před dlouhou dobou.“
„Čína a Rusko jsou nyní regionální mocnosti, takže i přesto, že mají menší ponorkové síly, mohou docela výrazně komplikovat operační plány amerického námořnictva, protože jsme (Američané - pozn. AN) globální síla, která tráví většinu svého času operacemi po celém světě a existuje 19 mořských oblastí, kde jsme definovali naše národní zájmy,“ říká Hendrix.
„Rusko nebo Čína může vyslat několik svých ponorek do vod, kde naše lodě operují, od LCS (pobřežní loď - pozn. AN) až po letadlové lodě, a budeme na ně upoutáni,“ dodal Hendrix.
Problém ale není jen chybějící technika (např. vyřazená protiponorková letadla S-3 Viking), ale také deficit ve výcviku ve vedení protiponorkového boje. Hendrix vysloveně zmínil slabý výcvik posádek amerických lodí při vyhledávání nejnovějších (tedy velmi tichých) jaderných a diesel-elektrických ponorek.
Stejně tak Hendrix připomněl, že ač má americké námořnictvo pokročilé protiponorkové letouny P-8 Poseidon, operující z pozemních základen, posádkám chybí potřebné zkušenosti a výcvik ve vedení ASW operací. „Potřebujeme nějaké velké ASW cvičení proti velmi tichým plavidlům a potřebujeme hodně takových cvičení,“ varuje Hendrix.
I když ruská ponorková flotila dosahuje jen zlomek schopností ponorkové flotily Sovětského svazu a velká část čínských ponorek je technologicky zaostalých, představují pro americké námořnictvo výraznou hrozbu.
Samotná hrozba tak není ani v síle ruského a čínského námořnictva, jako spíše v mizejících schopnostech amerického a aliančního námořnictva vést účinný boj proti ponorkám.
Zdroj: National Interest
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Další články o vojenství a novinky ze světa armády najdete zde.
