V pražském divadle Archa se ve středu v podvečer sešla česká vědecká „smetánka“. Nechyběl prezidentský kandidát Jiří Drahoš, miliardář Karel Janeček či socioložka Jiřina Šiklová. Během večera všichni přihlíželi osmému ročníku předávání cen nadace Neuron, které se tentokrát udílely v pěti oborech: v matematice, fyzice, biologii, počítačové vědě a společenských vědách, tedy souhrnné kategorii pro všechny rozličné humanitní obory.
Výběr laureátůVědecká rada fondu na Ceny Neuron navrhuje špičkové vědce, kteří výrazně ovlivnili úroveň poznání ve svých oborech a kteří svou energii věnují intenzivní práci s mladou generací vědců. Důležitým kritériem při výběru je i osobní integrita, otevřenost vůči různým vědeckým komunitám a vnímání vědy jako služby společnosti. |
Finanční příspěvek od bohatých mecenášů si odneslo také několik vědců, kteří ke svému výzkumu potřebují data z terénu, často z druhého konce světa.
Cenu za společenské vědy převzal kulturní antropolog Martin Soukup z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy za zkoumání sociálních vazeb obyvatelstva Papui Nové Guinei v čase a prostoru. Již léta se vrací do „své“ vesnice v údolí řeky Uruwa a, laicky řečeno, chodí od domu k domu, zaznamenává sociální vazby a zkoumá je. „Ptáme se třeba, kdo je s kým příbuzný, kolik má kdo dětí a zda jsou všechny jeho,“ vysvětluje antropolog.
To oceněný fyzik Lukáš Palatinus z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky bádá většinu času v laboratoři. Díky tomu objevil novou metodu sledování rozptylu elektronů na krystalických materiálech o velmi malých rozměrech, řádově v jednotkách či desítkách nanometrů. Zúčastnil se však také několika expedic do Íránu a je jedním z objevitelů nejdelší solné jeskyně na světě.
Českého inženýra chtěli v Hollywoodu
Daniel Sýkora z Katedry počítačové grafiky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického získal ocenění za objev teoretického principu řešení problému, který převádí práci výtvarníků do počítače, bez ztráty umělcova rukopisu. Tvorba animovaných filmů je tak rychlejší a levnější.
„Jsou dva typy výtvarníků. Jedni jsou z této metody nadšení. Druzí se bojí, že jim ubude práce,“ vysvětluje osmatřicetiletý inženýr. Jeho práce si všimlo i hollywoodské Studio Disney, s nímž spolupracoval na tvorbě 3D pohádky Lví král.
Biolog Marek Eliáš z katedry biologie a ekologie ostravské přírodovědecké fakulty získal ocenění Nadačního fondu Neuron za vývoj strukturních a funkčních vlastností jednobuněčných organismů, dříve prý nepřesně nazývaných prvoky. „Je to základ veškeré rozmanitosti života, nepřeberná změť, z níž se jich pár posléze úspěšně transformovalo v živočichy a rostliny. Fascinují mě všichni ti prvoci, řasy, s bičíkem či bez, kuličky a oválky, různorodé a málo probádané,“ vysvětluje mladý Slezan na webu nadace.
Za přínos světové vědě v oboru matematika fond udělil cenu Robertu Šámalovi z Institutu počítačové vědy matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Předmětem jeho zkoumání je „jednoznačnost vektorového barvení grafů“. Jeho teorii lze využít například při plánování železniční sítě.
Letos fond Neuron neudělil ocenění v oboru chemie a medicína, jelikož se prý v těchto oborech neobjevil jasný aspirant na cenu.
Do Amazonie za opicemi. Do Nigérie za megalomanskými domy
Finance na vědu ve středu putovaly také několika vybraným vědcům v kategorii Expedice Neuron. „Šanci na úspěch měly jak méně nákladné projekty, tak výpravy, které jsou finančně náročné,“ vysvětlují zástupci nadace.
Podporu pro svou výpravu získal například ornitolog Vojtěch Kubelka, který plánuje cestu do střední části Peru, aby zde zjistil více o životě bájné bekasiny královské, ptáka se zlatavými pery. Kubelka chce odpovědět na otázku, zda je tento pták opravdu ohroženým druhem, nebo jen uniká lidské pozornosti.
Oceněný biolog a vědecký ilustrátor Jan Dungel dostal podporu na cestu do nepoznaných oblastí kolem černých amazonských vod, aby zde zdokumentoval primáta uakari, opici, o které dodnes neexistují žádné vědecky podložené informace.
Sociální antropolog Radan Haluzík naproti tomu nezkoumá živočichy, ale „megalomanské domy“ po celém světě. Jeho cílem je popsat kulturní a finanční toky i tenze globalizovaného světa. Letos se vydá navštívit vily „bohatých chudých” také do Libanonu, Nigérie a Guatemaly.
Ženy ve vědě zůstávají na druhé koleji
Všichni letošní laureáti mají něco společného: kromě toho, že se jednalo o špičkové odborníky s pozoruhodnými výsledky, šlo ve všech případech o vědce - muže. Souvisí to s dlouhodobým trendem v České republice v rámci něhož vědkyně po založení rodiny přerušují či zpomalují svoji kariéru, zatímco vědecké dráhy jejich mužských kolegů se narození potomků příliš nedotkne.
„Myslím, že je důležité podporovat vědkyně v tom, aby mohly dělat vědu a zároveň mít děti, aby se vytvořilo dostatek míst ve školkách atd. To u nás zkrátka nefunguje. Je to ale velmi komplexní problém,“ říká k tomu zakladatel fondu Karel Janeček.
