Říkají si s trochou nadsázky papíroví archeologové. Nemají ale nic společného s Indianou Jonesem nebo s úlomky předvěkých nádob – jsou to aktivní papíroví modeláři, sběratelé, archiváři a pořadatelé výstav, kteří se specializují na historii vystřihovánek a papírových modelů. A velkou část svého času věnují propagaci tohoto oboru.Historie papírových modelů je neuvěřitelně bohatá a dlouhá půl tisíciletí: známe např. německý slepovací prostorový krucifix z roku 1529 (a čínské vystřihovací dekorační obrázky jsou ještě o více než tisíc let starší - viz. diskuse pod článkem).
Pancéřový automobil, vydal J. F. Schreiber, Německo, 1925. Model je zpracován na dvou arších o rozměrech 43×36 cm.
Nejstarší nám známá česká vystřihovánka automobilu je z roku 1903, otiskl ji dětský ilustrovaný časopis Malý čtenář. Formát listu je 17×15 cm. Reprint této vystřihovánky přinesl i časopis ABC v září 2015.
Hybnou silou modelářů je podobná motivace, jakou mají děti: hrát si, vytvořit si hračku, zmenšeninu něčeho reálného, třeba letadla. S věkem nároky na hračku stoupají, stejně tak i um tvůrců. Nemůžete mít v garáži vůz Formule 1? Nebo na zahradě kosmickou raketu? Postavíte si model a snadno si pak představíte, že se proháníte jako Niki Lauda a v raketě letíte k Marsu.
Bajkonure, máme problém
- „Bajkonure, tady Gagarin. Loď je nestabilní, těžká vzadu, co se děje?“
- „Juriji, nevíme, ale nemůžeme najít přepravní stabilizátor tvého Vostoku, takovou obruč... že by...?!?“
Že by zůstal zapomenut na třetím stupni rakety Vostok? Tak nějak mohl proběhnout dialog prvního kosmonauta s řídicím střediskem, kdyby stejnojmenná kosmická loď skutečně vypadala tak, jak ji nakreslili autoři první vystřihovánky, kterou časopis ABC otiskl v červenci 1962 (Gagarin svůj let na Vostoku 1 uskutečnil v dubnu 1961).
Sověti nic netajili, ale ...Když se v říjnu 1957 dostala na oběžnou dráhu první umělá družice světa Sputnik, vyšel v tehdejší Mladé frontě na titulní straně o události článek. Na tom by nebylo nic divného, kdyby nebyl doplněn „fotografií“ družice Sputnik, která se ovšem družici Sputnik vůbec nepodobá. Utajení všeho, včetně vzhledu, dat, uskutečněných, úspěšných a hlavně neúspěšných startů bylo kremelskou cenzurou tehdy přísně hlídáno. Podívejte se, co se tehdy u nás v novinách psalo. |
Loď Vostok si tehdy mohli čtenáři vystřihnout a slepit i se zvláštním prstencem kolem trysek. Ve skutečnosti to byl právě onen přepravní stabilizátor, který samozřejmě nebyl součástí Vostoku. Autoři však v době letu prvního kosmonauta neznali přesnou podobu lodi. Šířily se rozličné dotvořené ilustrace jak z vědeckofantastických románů a na jejich základě vznikaly i aktuální papírové modely. Taková byla doba. Koneckonců přesné informace tehdy nemívali ani novináři (viz boxík Sověti nic netajili, ale ... ).
Počínaje modelem Vostoku se časopis ABC stal nejsystematičtějším dodavatelem vystřihovánek českým (a slovenským) modelářům. Vychází už 60 let a je světovým unikátem, pokud jde o jeho polytechnické zaměření a právě všívané papírové modely. ABC je symbolem české vystřihovánky.
První vystřihovánka v časopise ABC, kosmická loď Vostok. Vyšla v roce 1962 (stavba modelu: Michal Kavalier).
Ábíčko nebylo jediným periodikem, které otisklo vystřihovánku vzhledově jen velmi přibližného Vostoku. Předně nešlo o původní české dílo, ale o upravený námět z polského časopisu Skrzydlata Polska (Okřídlené Polsko, nejstarší polský magazín o letectví vydávaný od roku 1930 dodnes). Dávno zaniklé a zapomenuté slovenské ABC pionierov přineslo tutéž vystřihovánku a ve stejné době jako české ABC.
Papírový model Gagarinova Vostoku (a sondy Luna 3) z německé edice Junge Welt – KRANICH (1962).
V témže roce (1962) vyšly vystřihovánky obdobného Vostoku i s prstencem ve východním Německu v nakladatelství Junge Welt (Mladý svět), v jeho řadě papírových modelů KRANICH, a také v Polsku, v edici vystřihovánkových magazínů Mały modelarz. ABC vydalo Vostoka ještě jednou, s lehce odlišnou kresbou, a to v říjnu 1964 jako vloženou přílohu.
Uplynula hezká řádka let, informace se nakonec prodraly na veřejnost a na poličky jsme si mohli postavit již reálnou papírovou podobu Gagarinova Vostoku: v březnu 1973 vyšel v ABC model zpracovaný legendární autorskou dvojicí Václav Šorel a František Kobík. 70. léta už byla přece jen otevřenější a k technickým podkladům vstřícnější než dekády předchozí.
Starost tvůrců: podklady
Papírové modely byly a dodnes jsou nositelem nejen estetických hodnot, ale i technických informací, ovšem v dobách „předinternetových“ nebylo snadné se dostat k obstojným podkladům. Tvůrci papírových modelů pátrali v časopisech, novinách, komerčních prospektech. Kdepak encyklopedie! Solidními zdroji pro tvorbu dobových vystřihovánek techniky byly např. dětské hračky, západní plastikové stavebnice nebo kovové modely Matchbox.
Atraktivní hračky ze „Západu“ byly oblíbené u dětí i tvůrců vystřihovánek. S tímto autojeřábem si hrál i známý tvůrce papírových modelů, Michal Antonický (foto: Josef Kropáček).
A takto hračku v roce 1988 zpracoval pro časopis ABC do podoby papírového modelu, pod názvem P.W.D. 4136 (foto: Josef Kropáček)
Příkladem úspěšné starší vystřihovánky vytvořené podle plastikové stavebnice je přistávací modul americké mise Apollo 11, kterou Václav Šorel s Františkem Kobíkem připravili pro časopis ABC v dubnu 1972: Václav Šorel se inspiroval stavebnicí firmy AIRFIX, kterou si tehdy zakoupil.
Papírové angličáky
Architekt Richard Vyškovský je patrně nejoblíbenějším autorem vystřihovánek u nás. S jeho jménem se celé generace papírových modelářů setkávají od konce 60. let dodnes. I když je znám a oblíben především jako tvůrce papírové architektury, má na kontě pestrou sestavu modelů techniky.
Na začátku jeho tvorby stála série miniaturních papírových autoveteránů, které konstruoval ve spolupráci s kolegou ze zaměstnání Pavlem Blechou. Většina těchto prvních papírových veteránů má svou předlohu v kovových autíčkách Matchbox. Impuls pro jejich tvorbu přišel z pracoviště autorů: Nemůžete sehnat angličák? Tak si ho udělejte. A z čeho? Přece z papíru! To nejde! Ale jde.
Jak historie ukázala, pracoviště může přinést i jiné plody než ty, na které je zaměřen zaměstnavatel.
První vystřihovánka Richarda Vyškovského a Pavla Blechy v časopise ABC vznikla podle kovového modelu Matchbox, které byly u nás nesmírně populární. Packard Landaulet z roku 1912 vyšel ve 13. ročníku ABC v roce 1969 (stavba modelu: Stanislav Fajkus).
První F1 z papíru – malé rarity
Málo se ví, že Česká republika je světovou velmocí, pokud jde o množství vydaných papírových modelů vozů Formule 1. Moderní autoři již mnoho let konstruují na počítačích celé série konkrétních vozů z jednotlivých závodů historie F1, od prehistorických „doutníkových“ dob po současnost.
Na samotném počátku naší unikátní a obří série papírových efjedniček v měřítku 1:24 stojí skupinka modelů z časopisu ABC, opět z konstrukčního prkna Richarda Vyškovského. Tím úplně prvním byl Tyrrell Ford 005 vydaný v srpnu 1974. Tvůrce resp. zadavatelé z redakce ABC se dostávali k podkladům obtížně, o čemž svědčí občasné nesrovnalosti v proporcích papírových vozů oproti realitě a také to, že si čtenáři mohli slepit modely neobvyklých strojů – prototypů.
Takto vypadala „šestikolka“ Tyrrell P34 z ABC (1977). Richard Vyškovský vytvořil model testovacího vozu, který se do závodů F1 nedostal.
Pro porovnání moderní papírový model vozu Tyrrell P34, který vznikl čtvrt století po Vyškovského prototypu. Autor Petr Špinler model zkonstruoval na počítači (stavba: Stanislav Fajkus).
Kupříkladu Ferrari 312 T2 pilota Nikiho Laudy vydané v ABC v září 1976 je podle konstrukčních prvků předváděcí a testovací verzí vozu; v ostrém klání už tento monopost vypadal jinak.
Totéž platí o legendární „šestikolce“ Tyrrell P34. Dobovým tiskem proběhly, a to i u nás, snímky původního testovacího vozu s širokou „radlicí“ na přídi a s vysokým airboxem („komínem“). Tento prvotní Secret Project ovšem na závodní trať nikdy nevyjel. Čtenáři ábíčka ale obdrželi v březnu 1977 další mimořádně atraktivní vystřihovánku.
Dobře víme, co stavíme
Papírový model není jen hezkou a křehkou hračkou, je také zdrojem sebevzdělávání modeláře. Než se pustí do stavby, zpravidla si o předloze něco přečte. A pokud chce původní vystřihovánku modelářsky dotvořit, vylepšit a ještě více přiblížit realitě, připraví si podpůrné materiály. S vystřihovánkami se modelář učí a poznává nové věci.
Výlučnou kategorií vzdělávací vystřihovánky jsou modely vojenské techniky, které mají ve světě i u nás stoletou tradici. Díky podrobným vystřihovánkám se mládež i vojáci v Německu v období druhé světové války seznamovali s vojenskou technikou domácí i protivníkovou. Mohutné série papírových modelů vojenské techniky pozemní, letecké i námořní vydávali po válce v Polsku (Mały modelarz) a východním Německu (KRANICH). Modely bojové techniky jsou velmi populární a hojně vytvářené dodnes – v duši každého modeláře je kousek malého kluka, který si hraje na vojáky.
Britský stíhací letoun Supermarine Spitfire v měřítku 1:33 vydaný v nacistickém Německu. Vydavatel: Dr. M. Matthiesen & Co., Berlin (cca 1940).
V minulosti občas pozorujeme, že tvůrci a vydavatelé modelů balancovali mezi snahou vytvořit aktuální papírový model vojenské techniky a vojenským tajemstvím. Tento jev můžeme pozorovat např. u výtisků východoněmeckého Junge Weltu z edice KRANICH, kde sice vydali poměrně věrné modely ruských vojenských letadel, ovšem bez uvedení přesného názvu na obálce: např. místo TU-22 čteme na sešitu z roku 1964 název „Sovětský raketonosič“. Ovšem alespoň uvnitř se modelář dočte některá (nikoli všechna) technicko-taktická data letounu.
Z obálky vystřihovánky z německé edice KRANICH (1964) se nedozvíme, že si můžeme slepit bombardér TU-22.
V únoru 1967 vyšel v ABC drobný papírový model Jaromíra Svobody, a sice obrněného transportéru „ESO“, což byla reklama na saponátový mycí prostředek téhož názvu. Tvar modelu vycházel ze skutečného transportéru OT-64, výtečného vozidla vojsk východního bloku. Pro jistotu je ale v návodu hned na začátku uvedena poznámka s vykřičníkem, že nejde o jeho přesnou maketu! Dnes úsměvné, ale nebylo vždy snadné publikovat konstrukci zcela libovolnou, když venku „zuřila“ studená válka.
Romantický svět
Pokud bychom paleolitického tvůrce Věstonické venuše považovali za prvního modeláře, s překvapením zjišťujeme, že jeho potomci žijí dodnes. Rozrostli se do početných a rozmanitých kolonií a vytvářejí miniatury nejen z keramiky, ale ze všemožných materiálů.
O autoroviIng. Stanislav Fajkus (*1964) je celoživotním modelářem a papírovým archeologem. Spolu s Josefem Kropáčkem (*1969) a Robertem Pavelkou (*1963) se věnuje popularizaci tohoto hobby. Jejich publikační činnost se zaměřuje na historii papírového modelářství. Dosud vydali knižně:
Pokud také rádi stříháte, určitě se podívejte na www.papirovaarcheologie.cz. |
Výlučnou skupinou pak jsou modeláři papíroví; oproti např. stavitelům plastikových modelů jsou v menšině, ale o to více jsou hrdi na to, že dokážou z pouhého listu papíru vydobýt pohledný model. Výtvory špičkových papírových modelářů jsou dokonalými zmenšeninami a na fotografii je nerozeznáte od reálného předmětu.
Papíroví modeláři, ovšem nejen papíroví, jsou věčnými dětmi. Nehodlají jen tak dospět a vzdát se svých hraček. Žijí si ve svých papírových hradech nebo v selských usedlostech, do práce jezdí ve formuli 1 a na dovolenou létají dvouplošníky, nebo se plaví lodí Kryštofa Kolumba. Přímo v obýváku mají zaparkovanou Tatru z rallye Paříž–Dakar nebo buldozer, to kdyby venku bylo blátivě. Jejich obydlí chrání baterie moderních tanků – pokud je ovšem nerozsápe dítě či jiné domácí zvíře. Svět modelářů je báječný, bezbřehý, barevný a hravý – i když trochu křehký.
Svět vystřihovánek a papírových modelů je romantičtější než ten reálný, míní „papíroví archeologové“
