Byznys s padělky léků se stal zejména v Africe slušným zdrojem peněz pro tisíce lidí. Od roku 2013 databáze Světové zdravotnické organizace (WHO) eviduje více než 1 500 případů, kdy úřady zadržely padělané verze léků. Jejich výrobci se nezastaví před ničím. Na trh chrlí vše od náhražek léků na kašel až po falešné vakcíny a preparáty na léčbu tuberkulózy či antimalarika.
Startupy zachraňují léky s krátkou dobou spotřeby, rozdělují je potřebným |
Zatím poslední případ hlásí Niger. Jedna z lékárnic si zde všimla podezřelého balení vakcíny proti meningitidě od předního farmaceutického brazilského koncernu Bio-Manguinhos/Fiocruz. O podezřelém léčivu informovala centrálu firmy, která zalarmovala WHO. Ta vydala varování před rizikovým výrobkem. Ne vždy se však podaří padělaná léčiva odhalit včas (více o tomto případu se dočtete zde).
Výrobci padělků se totiž pochopitelně snaží zůstat mimo zájem kontrolorů a policie. „Padělané léky a jejich obaly jsou navrženy tak, aby je nikdo neobjevil. Zároveň ve většině případů nezpůsobí žádnou toxickou reakci, pouze neléčí nemoc, na kterou by měly fungovat,“ sdělil Mick Deats z WHO serveru The Guardian.
Bramborový škrob a smrt
Falešné léky pocházejí jak z malých dílen, tak z velkých továren, kde je vyrábí relativně moderní stroje. Nejčastěji jsou k dostání padělky antimalarik a antibiotik. Léčivého účinku však mají pomálu. Většinou jsou vyrobeny z bramborového škrobu s příměsí křídy. Čas od času se však do nich dostanou i jedovaté látky. Následky bývají tragické.
Falešné léky v Ugandě obsahují křídu i jedy, píše autorka v nové knize |
V roce 2008 v Nigeru zemřelo 80 dětí po podání padělaného sirupu, který obsahoval diethylenglykol. Ten se běžně přidává do nemrznoucích směsí, uvádí server BBC. V lednu 2012 zemřelo v Pákistánu 150 lidí po konzumaci falešného léku na angínu s příměsí pyrimethaminu, který je běžně součástí antimalarik. V nadměrné dávce však může být nebezpečný. Diethylenglykol v sirupu na kašel zabil v roce 2007 také 400 obyvatel Panamy, píše ABC News.
Isabel Lucas-Manzanová z organizace Lékaři bez hranic připomíná, že se jedná o největší a medializované incidenty. Případy, ve kterých falešné léčivo nikdo nerozpoznal, může být mnohonásobně víc. Pacienti po jejich podání nereagují na léčbu a na danou nemoc umírají. Málokoho napadne vinit špatné léčivo. „Cena je v tomto případě vysoká. Pacient si myslí, že je léčen, ale nemoc se dál šíří,“ popisuje Lucas-Manzanová.
Kartička na testování léků
S rozšířením padělaných léků se snaží bojovat několik projektů. Zřejmě nejdostupnější metodu vymyslel biomedicínský inženýr z Egypta Bishoy Ghobryal a Jihokorejec Da Wi Shin. Společně založili firmu Veripad. Ta v praxi zkouší jednoduchý test, kterým lze v terénu ověřit pravost až šedesáti základních léků.
Hladovějícím Afričanům pomáhá chatovací robot, šetří peníze neziskovkám |
„Zařízení“ sestává z obyčejné kartičky, která obsahuje 12 chemických proužků. Lék se nanese na tyto proužky, kartička se ponoří do vody a v aplikaci mobilního telefonu se porovná s hodnotami, které by dané léčivo mělo mít. Tento systém testuje v praxi také nezisková organizace Americares.
V terénu se objevují i další metody. Část z nich je založená na komplikovanějším chemickém rozboru, jiné spoléhají na takzvanou Ramanovu spektroskopii (více o této metodě se dočtete zde). „Metody terénního rozboru jsou klíčové zejména v rozvojových zemích, kde nemají přístup do laboratoří,“ upozorňuje Deats. WHO během příštího roku vyhodnotí testy několika metod a jednu z nich posléze doporučí k plošnému nasazení v terénu.
Mezinárodní výzkumný ústav proti padělaným léčivům (IRACM) uvádí, že nejvíce padělaných léků míří do západní Afriky z Číny a Indie. V loňském roce policie v šestnácti přístavech zadržela 113 milionů kusů falešných léčiv a tisíce kusů nekvalitního zdravotnického vybavení. V obchodování s nelegálními léčivy se ročně točí okolo 85 miliard dolarů, uvádí IRACM.
Jak funguje metoda společnosti Veripad?:
