Přezdívku „Jane“ si nedospělý fosilní exemplář druhu Tyrannosaurus rex vysloužil hned v létě roku 2001, kdy byl objeven v sedimentech souvrství Hell Creek na jihovýchodě Montany nedaleko městečka Ekalaka. Cennou fosilii objevila dvojice Carol Tucková a Bill Harrison v rámci expedice Burpee Museum, vedené kurátorem této instituce Michaelem Hendersonem.
Exemplář byl o rok později transportován do tohoto muzea a označen jako BMRP 2002.4.1, jméno Jane dostal podle jedné z štědrých donátorek muzea Jane Solemové.
Po čtyřech letech od objevu byla dokončena laboratorní preparace tohoto nejkompletnějšího exempláře mladého tyranosaura a kostra byla vystavena v expozici muzea ve městě Rockford ve státě Illinois. Stojí rozhodně za zmínku, že Jane se stala středobodem paleontologické expozice (v rámci výstavy nazvané v překladu „Jane: Deníček dinosaura“) a byla o ní publikována dokonce celá kniha.
Holka, nebo kluk?
I když používáme ženský rod, ve skutečnosti stejně jako v případě „Sue“ netušíme, jaké měl/a Jane pohlaví. Není dokonce ani jisté, zda se jednalo skutečně o mládě druhu Tyrannosaurus rex. Tento exemplář totiž sehrál významnou úlohu v debatě o tom, zda opravdu existoval menší druh tyranosaurida, nazvaný Nanotyrannus lancensis, který žil po boku svého mnohem většího příbuzného druhu T. rex.
V současnosti většina badatelů předpokládá, že Nanotyrannus není samostatný rod, a že všechny exempláře, které mu jsou přisuzovány (včetně Jane) patřily ve skutečnosti do druhu T. rex jako jeho mladší ontogenetická stadia.
Paleontologové předpokládají, že mezi dospělci a mláďaty tyranosaurů se v jimi obývaných ekosystémech ustanovilo rozdělení potravních nik. Zatímco masivní plně dorostlí jedinci lovili větší kachnozobé a rohaté dinosaury, subadultní tyranosauři využívali svoji rychlost k lovu menších a hbitějších dinosaurů i jiných obratlovců.
Jane měří asi 6,5 metru na délku, zhruba 2,3 metru na výšku v nejvyšším bodě hřbetu a zaživa mohla vážit asi kolem 900 kilogramů. Tím by byla téměř o polovinu „kratší“ než „Sue“ a vážila by zhruba desetkrát méně.
Paleontologové odhadli, že v době smrti mohla být Jane asi 11 let stará – to odpovídá ranému teenagerskému věku u lidí i tyranosaurů, kteří patřili k relativně dlouhověkým druhům dinosaurů. Mnohem mohutnější Sue se podle histologického výzkumu jejích fosilních kostí dožila asi 28 až 29 let (a jedinec Trix z holandského Leidenu – původně ovšem americké Montany – žil možná něco přes 30 let, stejně jako další slavný exemplář „Scotty“).
Tyranosauři dorůstali své plné velikosti po období rapidního růstu, které u nich nastávalo někdy mezi 16.-18. rokem věku a mohlo v pomalejší míře pokračovat až do zhruba 25 let věku. V tomto období už mohli přibývat na váze až kolem 600 kilogramů ročně.
Jane už se tohoto věku nedožila, a tak posloužila paleontologům jako výborná ukázka toho, jak probíhal individuální vývoj a růst těchto úžasných teropodních dinosaurů. Jane je natolik kompletní a dobře zachovaná, že její výzkum nejenom dosud probíhá, ale ještě dlouhá léta probíhat bude.
Toto nejslavnější dosud objevené mládě tyranosaura tak posloužilo vědě dlouhých 66 milionů let po své smrti.
Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi, včetně bohatého odkazového rejstříku, najdete zde.
