Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) měla původně dosloužit již v roce 2020, NASA však její provoz prodloužila do roku 2024. Životnost stanice ISS se přitom prodlužovala už několikrát. Bushova administrativa počítala s koncem provozu v roce 2016 a Obama v roce 2010 prodloužil provoz právě do roku 2020.
Podle aktuálních dlouhodobějších výhledů však nehodlá současná americká administrativa tuto rozpočtovou položku Amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) platit. Vyplývá to z aktuálního rozpočtu Spojených států a dalších plánů, které byly tento týden zveřejněny.
Do rukou soukromníků
V tomto rozpočtu jsou zaneseny především finance pro následující fiskální rok 2019, ale je zde právě i pohled na další plány NASA. V následujícím finančním roce tak má získat 19,6 miliardy dolarů (405 miliard Kč), zhruba polovina pak má být určena pro mise s lidskou posádkou. Právě delší výhled ukazuje plány Američanů na privatizaci ISS, ale i na další akce. Trumpova administrativa by tak chtěla znovu poslat posádku na Měsíc. I to je jeden z důvodů, proč by podpora ISS měla skončit, nebo měla být alespoň minimalizována, a uvolněné peníze tak mohly jít na jiné projekty.
Fakta o ISSPrvní část Mezinárodní vesmírné stanice, ruský modul Zarja, se na oběžné dráze objevil v roce 1998. Do dnešního dne ho doplnilo 14 dalších modulů a ISS se stala největší lidmi vytvořenou konstrukcí na oběžné dráze. Stanice váží 400 tun. Trvale je „obydlena“ od příchodu první posádky v listopadu 2000. Do projektu je zapojeno pět vesmírných agentur: americká NASA, ruský Roskosmos, japonská JAXA, kanadská CSA a evropská ESA. |
Podle představ současného obyvatele Bílého domu by starost o ISS převzaly soukromé společnosti, které se již dnes starají o dopravu nákladu na orbitu a které se připravují i na pilotované mise. Například společnost SpaceX by start s lidskou posádkou ráda provedla ještě letos.
Na podporu komerčního rozvoje chce vláda nyní vyčlenit asi 150 milionů dolarů (cca 3 miliardy korun).
NASA ale není sama, kdo se o komplex stará. Svůj podíl na něm má především Rusko, ale také Evropa či Japonsko. Konečné rozhodnutí o opuštění a dalším využití stanice tak bude v konečném důsledku záležet na všech.
22. dubna 2015 |
NASA od 90. let minulého století utratila za tuto vesmírnou základnu téměř 100 miliard dolarů (asi 2,05 bilionu korun). První část vylétla v roce 1998 a komplex byl v podstatě dokončen v době odchodu raketoplánů ze scény, tedy v roce 2011.
Již nyní se soukromé firmy podílejí na provozu ISS. Společnosti jako SpaceX a Orbital ATK vozí nebo budou vozit na stanici zásoby a na lety k ISS se připravují i další společnosti. Firma Bigelow zase u stanice testuje svůj nafukovací modul BEAM (Bigelow Expandable Activity Module).
15. února 2018 |
