Nikoli sůl nad zlato, ale sůl nad Zemí. Je tu další klimatická teorie. Podle týmu vědců by mohla sůl pomoci s často skloňovaným problémem globálního oteplování. Své řešení představili minulý týden na planetární konferenci v Texasu.
Jak by mohla sůl ochladit planetu? V atmosféře. Autor nápadu Robert Nelson z Planetárního institutu se spoléhá na její odrazivost, která by mohla odvrátit část slunečních paprsků a tím snížit oteplování Země.
Podobných nápadů jsme slyšeli už vícero, vědci mluví o mnoha aerosolech. Příklad si berou z vulkanické činnosti. Je dobře známo, jak po extrémních sopečných erupcích následuje proces ochlazení zemského povrchu.
Namísto sopečného prachu sází Nelson na sůl kvůli tomu, že její odrazivost je vyšší než například u dříve navrženého hliníku. Na rozdíl od něj nepředstavuje pro lidi zdravotní riziko. Jenže i ona má svá „ale“.
Prim jsou stále skleníkové plyny
„Chlor v soli by mohl významně ohrozit ozonovou vrstvu,“ řekl serveru LiveScience Michael Mann, profesor meteorologie z Pensylvánské státní univerzity. Nelson tomu chce zabránit vypuštěním soli v troposféře (ozonová vrstva se nachází o level výše, ve stratosféře, pozn. red.). Jenže u ozónu problémy nekončí.
Globální oteplování v grafu: můžeme za něj skutečně my |
Odrazivost soli jsme zkoumali v laboratorních podmínkách a nevíme, jak se bude chovat po vynesení do troposféry, přizvukuje Mannovi klimatický vědec Kelly McCusker z Rhodium Group.
„Rovněž nevíme, kolik soli by bylo potřeba k reálnému výsledku a jak by reagovala s vodními párami,“ pokračuje ve skepticismu McCusker. Mohlo by to ovlivnit proces formování mraků, souhlasí s ním David Keith z Harvardské univerzity.
Řešení dle všech kritiků? Držet se známého a zacílit na jednu z hlavních příčin - omezit produkci skleníkových plynů vypouštěných lidstvem. Navíc i sám autor Nelson v reportu přiznává: „Sůl by byla jen paliativním řešením. Jako když se chronicky nemocnému podá morfium. Musíme přijít s více nápady.“
