Vesmírná stanice Skylab, vypuštěná na oběžnou dráhu 14. května 1973, částečně vyplnila mezeru, která vznikla mezi koncem amerického programu dobývání Měsíce v roce 1972 a startem prvního raketoplánu na jaře 1981.
Ambiciózní program vznikl i díky komponentům zbylým z měsíčního Apolla, z kosmodromu na floridském Mysu Canaveral jej totiž vynesla mohutná raketa Saturn V, navenek prakticky stejná jako v případě letů k Měsíci.
Válcovitá stanice, která díky slunečním panelům připojené solární observatoře vypadala tak trochu jako větrný mlýn, byla 26 metrů vysoká a v průměru měla téměř sedm metrů. Její třetí stupeň místo nádrží a motorů obsahoval samotnou vesmírnou stanici, která pouhých deset minut po startu zakotvila ve výšce zhruba 430 kilometrů nad zemským povrchem.
Jen tři návštěvy
Skylab - jméno neznamenalo nic jiného než zkratku slov „nebeská laboratoř“ - čekal na první posádku, jež se k němu vypravila až o deset dní později. Brzy se ukázalo, že mezi úkoly první trojčlenné skupiny astronautů bude nutné zařadit i opravy samotné stanice.
Složitý vznik a život SkylabuKdyž američtí astronauti poprvé přistáli u orbitální stanice Skylab, byla to troska. Uvnitř bylo nesnesitelné vedro a štít na ochranu proti Slunci připomínal balík starého železa. |
Posádka v lodi Apollo - až na chybějící přistávací modul stejné, jako létala k Měsíci - odstartovala 25. května 1973. Na astronauty čekala řada úkolů a vědeckých experimentů, nejprve museli zprovoznit stanici. Ta byla největším obydlím, jež do té doby člověk do vesmíru vyslal.
Po první posádce, která strávila na palubě Skylabu čtyři týdny, následovala v červenci 1973 druhá (na stanci byla 60 dnů) a v polovině listopadu 1973 odstartoval třetí tým, před kterým bylo čtvrt roku pobytu ve vesmíru. Třetí posádka byla zároveň poslední, po jejím odletu 8. února 1974 Skylab navždy osiřel. V červenci 1979 stanici technici navedli do atmosféry. Skylab tak strávil ve vesmíru celkem 2249 dní, jen 171 na něm pobývali lidé.
První orbitální stanici v historii lidstva Saljut 1 vyslal Sovětský svaz do vesmíru v dubnu 1971. Stanice, která zanikla 11. října téhož roku, byla na oběžné dráze 175 dní, z toho 24 dní s lidskou posádkou. Další sovětská vesmírná stanice Mir byla vypuštěna v roce 1986 a zanikla v roce 2001. Od roku 1998 je v provozu Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) a od roku 2011 na oběžné dráze kroužila také čínská kosmická stanice pojmenovaná Tchien-kung (Nebeský palác), která zanikla letos.
