Jeden z největších průšvihů v dějinách CIA se začal odehrávat na konci roku 2010. Číňané během dvou a půl roku dokázali rozkrýt a zlikvidovat síť agentů, kterou Američané v jejich zemi budovali dlouhá léta.
Přesná čísla nejsou známá, ale zdroje ze zpravodajské komunity odhadují, že na popravišti skončilo asi třicet lidí, které Peking podezíral ze styků se CIA. Jednoho z nich zastřelili na dvoře vládní budovy, aby čínským úředníkům vyslali jasný vzkaz: zrada se neodpouští.
O případu poprvé informoval loni na jaře list The New York Times. Letos Američané zatkli a obvinili bývalého špiona CIA jménem Jerry Chun Shing Lee, kterého Číňané podle obžaloby naverbovali v roce 2010. Pro začátek mu dali sto tisíc dolarů a slib, že pokud jim bude dodávat informace, tak bude mít do smrti vystaráno.
Lidé ze CIA a FBI pověření vyšetřováním případu však mají za to, že likvidace špionážní sítě nemohla být jen prací jednoho „krtka“. Není možné, aby Lee měl informace o všech agentech a znal jejich identitu. Převážila tak teorie, že Číňanům se podařilo proniknout do systému, kterým CIA komunikovala se svými agenty.
„Zmrvili jsme firewall“
„Je jasné, že Číňané šli najisto. Ministerstvo státní bezpečnosti (centrum čínských zpravodajských služeb, pozn. red.) vždy sebralo ty správné lidi,“ řekl portálu Foreign Policy pod podmínkou anonymity zdroj z amerických zpravodajských kruhů. „A když to začalo jít do háje, tak to šlo velmi rychle,“ poukázal na rychlost, s níž Číňané dokázali zlikvidovat americkou výzvědnou síť.
Zpravodajští důstojníci používali ke komunikaci se svými zdroji šifrovaný program, který měl být zcela oddělený od hlavního tajného komunikačního systému, kterým CIA v Číně komunikovala s prověřenými zdroji. Pokud by se čínská kontrarozvědka k tomuto programu nějakým způsobem dostala, neměla mít šanci proniknout do hlavního systému a vystopovat jeho uživatele.
Na kradení technologií má čínská vláda obří systém. Říká tomu „přesun“ |
Háček by v tom, že tento program „na jedno použití“ obsahoval technickou chybu, kterou byl s hlavním komunikačním systémem propojen. „Zmrvili jsme firewall,“ shrnul to lakonicky bývalý zpravodajský pracovník, který si rovněž nepřál uvést jméno.
Než Američané chybu objevili a „okno“ mezi oběma programy zavřeli, uběhlo několik měsíců. Právě během této doby se Číňanům zřejmě podařilo do systému vnitřního komunikačního systému proniknout a identifikovat agenty. Jak přesně to dokázali, není jasné. Možná, že nějakému americkému zdroji zabavili počítač. Možná jim přístup do šifrovaného programu umožnil dvojitý agent.
Zpravodajské fiasko však v první řadě nezpůsobila technická chyba, ale lehkomyslnost a podcenění čínských schopností. Systém komunikace totiž CIA do Číny přenesla ze svých operací na Blízkém východě, kde bylo on-line prostředí daleko méně nebezpečné. „Pak se to přesunulo do zemí se sofistikovanými kontrarozvědnými operacemi, jako je Čína,“ cituje Foreign Policy jeden ze svých zdrojů.
„Měli jsme dojem, že když máme tohle, tak jsme nedotknutelní,“ dodal americký zpravodajec. V CIA se tak po čínském debaklu rozhořela debata o výhodách starých metod tajné komunikace, včetně například osobních schůzek. I to nejdokonalejší šifrování totiž někdy někdo prolomí.
