Ne všude vznik republiky vítali, popisuje historik zrod Sudetenland

  11:29
Ne všude vítali v říjnu roku 1918 vznik Československa s nadšením. Zcela opačné reakce budilo vyhlášení nového státu v Opavě, na Bruntálsku, Krnovsku a Jesenicku, kde převládalo německé obyvatelstvo. Vznikla zde takzvaná provincie Sudetenland, která chtěla být součástí nového Rakouska, avšak neměla dlouhého trvání.

Ondřej Kolář ze Slezského muzea připomněl dění roku 1918 v západním Slezsku. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

„Její existence skončila v prosinci roku 1918 vstupem československé armády,“ popisuje historik Ondřej Kolář ze Slezského zemského muzea v Opavě. 

Jak vypadalo národnostní složení obyvatel severní Moravy na konci existence Rakouska-Uherska? 
Byly tady oblasti čistě německé nebo z 99 procent německé, jako Bruntálsko a Krnovsko, tedy západní část opavského Slezska. Blíže k Opavě měly německou většinu centra jako Opava a Bílovec, venkov pak byl daleko více český. Na Vítkovsku byl také velký podíl německého osídlení, ale ne tak dominantní jako na Bruntálsku. 

Co vzájemné vztahy Čechů a Němců, jak se vyvíjely? 
Německá kolonizace oblasti se datuje do vrcholného středověku. Ale až během 18. a zejména pak 19. století postupně rostl společenský tlak na to, aby se lidé hlásili k některému z národnostních táborů. Přitom až do třetí čtvrtiny 19. století bylo velké množství obyvatel bilingvních, hovořili nějakým nářečím a národnostní příslušnost zase tak neřešili, důležitější pro ně byla příslušnost regionální nebo zemská, to znamená třeba: my jsme Opaváci, my jsme Slezané, my jsme poddaní rakousko-uherského císaře, a jestli jsme Češi, nebo Němci, není důležité. Až ve druhé polovině 19. století se vytváří úzus, že je nutné jednoznačně se přihlásit k nějaké národnosti. Od té doby je také možno pozorovat vyhrocování různých třenic, patrné v různých oblastech života.

Ve kterých například?
Projevovalo se to například ve školství, kdy rostl tlak českých spolků Matice slezské a dalších, aby byly i české střední školy. Dlouho bylo jediné české gymnázium ve Slezsku tady v Opavě, pak až v roce 1909 v Orlové, pak dívčí lyceum v roce 1911 ve Slezské Ostravě. Silně se to projevovalo také v komunální politice, kde se lidé stále více zajímali o to, kdo je Čech, kdo Němec, v které obci je německá či česká radnice. Třetí velké téma bylo samozřejmě zaměstnání, což se týkalo zejména velkých podniků. 

I tam se projevovaly národnostní třenice?
Tady v Opavě byly Weisshuhnovy papírny, Janotové, na Ostravsku to byly všechny ty známé podnikatelské uhlobaronské rody: Rothschildové, Guttmanni, Larischové, ti všichni byli svými ekonomickými vazbami orientováni spíše na německé prostředí. A byly tlaky, aby zaměstnanci byli posíláni do německých škol, německých spolků, aby se hlásili k německé obcovací řeči. Protože dřívější sčítání lidu neevidovalo národnost, ale takzvanou obcovací řeč. 

Jak reagovali na vyhlášení samostatnosti zdejší Němci?
Když bylo v říjnu 1918 vyhlášeno Československo, němečtí předáci v pohraničí reagovali vyhlášením provincií, z nichž jedna – Sudetenland – měla sídlo tady v Opavě. Vznikla 30. října, měla i zemskou vládu, která udělala jedinou věc, která jí asi zbývala. Uznala Československo, ale sama chtěla být uznána jako součást republiky Německé Rakousko, jak se tehdy říkalo Rakousku po abdikaci císaře. 

Jaké území provincii tvořilo?
Začínala tady u Opavy, což bylo dost nestrategické, protože hlavní město leželo hned u jejích hranic. Potom také bylo v prosinci poměrně rychle obsazeno československou armádou. Patřila k ní velká část západního Slezska, tedy Bruntálsko, Jesenicko a Javornicko, a končila ve východních Čechách na Lanškrounsku a Kralicku. Nerespektovala tedy staré zemské hranice a zabírala část severní Moravy a východních Čech. 

Co následovalo?
Hlavním problémem provincie byla její poloha, protože nesousedila s Rakouskem. Její vláda jednala s Československem, a dokonce nechala z Opavy pracovat několik státních úředníků, čímž novému státu vyšla vstříc. Problémem bylo, že 1.světová válka skončila příměřím a mírové smlouvy s Německem a Rakouskem se podepisovaly až během následujícího roku. Do té doby nebyly státní hranice přesně určeny. Češi argumentovali tím, že tady byla historická hranice jejich území, Němci zase právem na sebeurčení, což byl jeden z principů mírové konference. Takže Československo nevědělo, jak z toho. Kdyby sem přišla armáda a vypuklo zde nějaké povstání, mladá republika by si tím ve světě neudělala dobré jméno. 

Přesto československá vláda musela reagovat... 
V prosinci začala československá armáda postupně tato území obsazovat, a to s tichou podporou Francie, která přislíbila, že podpoří historické hranice českých zemí. Navíc státy Dohody, ke kterým se Československo díky svým legiím bojujícím na jejich straně řadilo, měly nárok zabrat území, které považovaly za nutné pro své ekonomické zájmy. Československo toho využilo, označilo tato místa za svá strategická území a začalo je obsazovat a provincie likvidovat. 

Jak tomu bylo v Opavě?
Do Opavy vstoupila armáda 18. prosince a město bylo obsazeno víceméně bez boje. Obsazování proběhlo poměrně poklidně, místní úřady podaly formální protest, ale nesnažily se klást ozbrojený odpor. Jedním z důvodů bylo, že neměly zcela spolehlivé ozbrojené jednotky. Sice zde byly vytvořeny gardy navrátilců z fronty, ale jsou záznamy, že jim vrchní orgány příliš nevěřily. Velká část veteránů zažila v Rusku revoluci, takže mezi nimi často panovaly radikální levicové nálady. Místní živnostníci se jich spíše báli a byli nakonec rádi, když přišla standardní československá armáda, která nerabovala a chovala se korektně. 

Bohoslužba pro raněné rakouské vojáky v Opavě.

Takže žádné excesy?
Přesně tak, tady to skončilo počátkem ledna 1919 v odlehlejších oblastech Jesenicka. Co týče bezpečnostní situace, obsazením to neskončilo, protože stále nebyly podepsány mírové smlouvy. Mírová smlouva s Německem byla podepsána až koncem června 1919 a s Rakouskem, která byla nejdůležitější, až 10. září 1919. V březnu 1919 došlo k demonstracím, protože zdejším obyvatelům nebylo umožněno zúčastnit se voleb do rakouského parlamentu, sami se totiž stále považovali za občany rakouského státu. Při těch nepokojích bylo v celém pohraničí asi padesát obětí na životech. Tady v regionu to opět nebylo tak divoké, asi jen dva mrtví v Bruntále. Další věc byla, že na území Německa v okolí Glucholaz se začaly formovat dobrovolnické jednotky připravené na to, že by v případě konfliktu začaly toto území obsazovat. Ty byly poměrně rychle rozpuštěny po podepsání Versailleské mírové smlouvy. 

Tím vše skončilo?
Situace zůstala i nadále napjatá, ukázalo se to například při odvodech do československé armády v roce 1920, kdy řada německých obyvatel odmítla narukovat. V některých obcích vypukla i otevřená revolta, která se například ve Zlatých Horách neobešla bez obětí na životech. Projevilo se to také v roce 1921, kdy se Karel I. pokusil o návrat na trůn v Maďarsku a Československo preventivně mobilizovalo, protože se obávalo případných problémů. Tehdy Němci také odmítli narukovat proti Maďarsku. 

A kdy došlo ke zlepšení situace?
Stav se uklidnil až s generační obměnou na vyšších postech, kdy lidé, kteří si pamatovali „zlaté časy“ Rakouska-Uherska, postupně odcházeli do penze. Také lidé postupem času zjišťovali, že v Československu se dá žít a že se jim tady nic hrozného neděje. Německé politické strany se také dostávaly ke slovu v celostátní politice a měly i zastoupení ve vládě, takže když němečtí voliči viděli, že mají v Praze lidi, kteří za ně mluví, tak to také otupovalo hrany. 


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Odborářka: Školství potřebuje 8 miliard. Ekonomika klesá, oponuje náměstek

Hosty pořadu Duel jsou Markéta Seidlová, místopředsedkyně školských odborů a...

VIDEO Vysíláme Školské odbory chtějí příští pondělí i nadále stávkovat. Žádají, aby ministerstvo dorovnalo...

Vzpoura místo jásotu. Klid v Uničově musely před sto lety jistit kulomety

Historická fotografie zachycující listopadovou manifestaci na náměstí v...

VIDEO Vznik Československa na podzim 1918 zdaleka ne všude obyvatelé nové republiky slavili. V řadě měst...

Kamarád na něj namířil kulomet. Pak utíkal z pohraničí

Jaroslav Pavlů na archivním snímku se svými rodiči. Jako dítě musel utíkat z...

Před Němci utíkal jen se školní taškou, několika hračkami, s kladívkem a kleštěmi. Jaroslav Pavlů z...

Nejdřív obilí, pak razítka a bodáky. Jak probíhal převrat 28. října 1918

Sejmutí rakouské orlice z jednoho z pražských domů (28. října 1918)

Převrat 28. října 1918 proběhl bleskově a až překvapivě klidně. Klíčovou roli v tom měli jeho...

Říjen 1918 na Pardubicku: Čas strádání vystřídala euforie. Ale i zdrcení

Převrat v roce 1918 oslavili obyvatelé městečka Dašice spolu s „pohřebním...

Osmadvacátý říjen v roce 1918 a den následující byly v kraji výjimečné silou spontánního výbuchu...

  • Nejčtenější

Budějovice odvrací i druhý mečbol, Litvínov vyfoukl Kometě třetí bod

24. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:11

Zatímco Pardubice se Spartou už odpočívají, zbývající dvě čtvrtfinálové série se potáhnou minimálně...

Budějovice potřetí porazily Třinec, sérii rozsekne až sedmý duel. Litvínov jde dál

26. března 2024  17:15,  aktualizováno  22:41

Čtvrtfinálová série Třince proti Českým Budějovicím zůstává po šesti zápasech vyrovnaná. Oceláři ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Třinec - Budějovice 2:0. Obhájce titulu obstál a odvrátil historickou prohru

28. března 2024  16:45,  aktualizováno  21:42

Třinečtí hokejisté vyhráli 14. sérii play off v řadě a zamezili historickému obratu Českých...

Kometa v Litvínově srovnala sérii, Třinec nevyužil mečbol v Budějovicích

22. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:26

Čtvrtými zápasy pokračovalo čtvrtfinále play off hokejové extraligy. Třinec si mohl zajistit postup...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Všichni odejdeme. Možná až do Evropy. Ukrajinci z frontových měst řeší, co dál

21. března 2024

Premium Fronta se blíží. A ve městech, které jsou jí na dosah, žijí statisíce Ukrajinců. Jak blízkost bojů...

Třinec se zvedl v pravý čas a ve čtvrtfinále odvrátil předčasný konec sezony

29. března 2024  10:27

Obhájci titulu, třinečtí hokejisté, jsou pošesté za sebou v semifinále extraligy. V něm je čeká...

Měli bychom zastavit vývoz šrotu. Brzy to bude klíčová otázka, varuje šéf ocelářů

29. března 2024

Premium Ocelářské a hutní firmy prožívají jednu z největších krizí v historii. Vedle odstavené prvovýroby v...

Třinec se vyvaroval nemožného. Obhájci „ufackovali“ gól a Mazanec si oddechl

28. března 2024  21:58

Třinec v sedmém čtvrtfinálovém utkání porazil hokejisty Českých Budějovic 2:0. Celkově vyhrál 4:3...

Třinec - Budějovice 2:0. Obhájce titulu obstál a odvrátil historickou prohru

28. března 2024  16:45,  aktualizováno  21:42

Třinečtí hokejisté vyhráli 14. sérii play off v řadě a zamezili historickému obratu Českých...

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...