Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvSpalničky, nemoc, která byla na pokraji vymýcení, je opět na vzestupu. Od začátku roku do konce března bylo v ČR zaznamenáno 402 případů spalniček. To je více, než za celý rok 2018.
Spalničky v krajích ČR
Virus spalniček patří k nejnakažlivějším onemocněním. Je mnohem nakažlivější, než chřipka. Asi 90 % lidí, kteří jsou ve stejné místnosti, jako nakažený, se nakazí spalničkami. Jedinou obranou proti spalničkám je imunita, kterou mají ti, kteří onemocnění prodělali, nebo ti, kteří si vytvořili protilátky díky očkování.
„Abychom dosáhli kolektivní imunity proti spalničkám, potřebujeme u dětské populace dosáhnout proočkovanost 95 %, nejlépe 98 %. Takovou míru proočkovanosti jsme měli naposledy v roce 2014,“ uvedl v Rozstřelu vakcinolog Igor Kohl.
„Tím, že hodně rodičů odmítá nebo odsouvá očkování, proočkovanost klesá,“ varuje Kohl. „Odmítání očkování počítá Světová zdravotnická organizace mezi deset největších zdravotních hrozeb současnosti.“
Spalničky byly „běžné“, nikoli banální
Kohl připomíná, že v minulosti byly spalničky sice běžné, ale nikdy nešlo o neškodné onemocnění. „U dětí to onemocnění většinou probíhá onemocnění mírněji, než u dospělého člověka.“ V případě komplikací mohlo dojít až k úmrtí.
Doktor Kohl také reagoval na dotazy čtenářů ohledně toho, proč neočkované děti mohou mít vliv na šíření viru i mezi dospělými. Protože je virus spalniček extrémně nakažlivý, ovlivňuje i proočkovanost dětských kolektivů šíření viru v celé populaci, uvedl Kohl.
Podle Kohla není jednoduchý způsob, jak epidemii spalniček zastavit. Kromě očkování nebo karantény neexistuje před virem účinná obrana. Podle něj je tedy skutečně důležité zvýšit proočkovanost. Ukazuje to na příkladu Evropy, kde téměř ve všech státech stoupá počet výskytů spalniček: „Maďarsko, které si stále udržuje vysokou proočkovanost, je výjimkou v Evropě, má jen jednotky případů ročně.“
Vedlejší účinky vakcíny proti spalničkám jsou známé a ojedinělé
Jedním z důvodů, proč proočkovanost proti spalničkám klesá, je obava malého procenta rodičů z vedlejších účinků. „Rodič, který má obavy, by se měl poradit se svým lékařem. V žádném případě by ale rodič neměl čerpat informace o očkování z internetových diskuzí a on-line výměny názorů,“ varuje Kohl.
Spalničky (ilustrační foto)
Příbalový leták vakcín obsahuje všechny známé vedlejší účinky „Běžné, lokální i celkové reakce, nijak se nevymykají běžnému průměru. Leták ale uvádí i vzácné vedlejší účinky, třeba neurologické, které se vyskytnou u jednoho očkovaného z milionu. Ty vedlejší účinky se přísně sledují. Kdyby ta míra nežádoucích účinků byla neúnosná, tak by se vakcína na trh ani nedostala.“
„Je správné, že se o očkování více diskutuje. Rodiče by se o očkování měli bavit se svým lékařem a nespoléhat na informace v diskuzích.“ |
Uznává, že za socialismu se o očkování nedebatovalo a to má vliv i na dnešní diskuzi o očkování. „Dle mého je správné, že se diskutuje o očkování. V Česku je nedostatečná zdravotní gramotnost.“ Myslí si, že je dobře, aby rodiče diskutovali s lékaři. „Mohou přijít i vybaveni informacemi, které našli na internetu.“ Lékař jim pak takové informace má vysvětlit a uvést do kontextu. Varuje například před tím, aby se zaměňovala časová souvislost za souvislost příčinnou.
Odmítači očkování dostávají příliš velký prostor v médiích
„Divil jsem se, že tady není paní doktorka Eleková,“ uvádí vakcinolog Kohl nejznámější českou odpůrkyni očkování jako příklad problému veřejné mediální debaty. Podle něj dostávají v médiích prostor stále stejní lidé, kdykoli se mluví o očkování. „Zdravotní osvěta o prospěšnosti očkování by měla být větší,“ uvádí Kohl s tím, že by se na ní měl více podílet i stát.
Podle Kohla často debatám chybí kontext. „V době, kdy se vyvine nová vakcína proti nemoci, tak jsou všichni spokojeni. Všichni vědí, jaké má daná nemoc následky, a tak je očkování obecně přijímáno. Časem díky očkování nemoc ustoupí, a lidé začnou řešit negativa toho očkování, protože už si lidé nepamatují, jaké následky měla ta nemoc.“
Očkování je tak svým způsobem obětí své vlastní účinnosti. „Lidé hledají všechno to negativní na dané očkovací látce, ale nemají srovnání s tím, jak by to vypadalo bez očkování,“ upozorňuje Kohl.
Rekordní počet dotazů
Téma očkování čtenáře zaujalo a před pořadem Rozstřel se sešel rekordní počet dotazů. Na řadu z nich odpověděl doktor Kohl v přímém přenosu.
Proč se děti mají očkovat proti hepatitidě B? ptala se například čtenářka. „S hepatitidou B je to trochu složitější,“ odpověděl Kohl. „Je sice pravda, že malé dítě se asi neporaní o jehlu narkomana na pískovišti. Ale děti proti HepB očkujeme z jednoduchého důvodu. U malých dětí, které jsou infikovány matkou, přechází onemocnění do chronicity v 95 % případů. Lze samozřejmě namítnout, že by šlo proti HepB očkovat jen u rizikových skupin nebo. Nevidím ale na tom očkování dětí proti hepatitidě B nic, co by děti ohrožovalo. Vedou se ale diskuze o přechodu na pětivalentní vakcínu bez HepB.“
V reakci na příběh dalšího ze čtenářů došla řeč i na děti, u kterých může existovat predispozice k vedlejším účinkům. „Mohou to být děti předčasně narozené, děti, které měly reakci na první dávku, děti, které mají nedostatečnou imunitu,“ vyjmenoval několik příkladů Kohl. „Takové děti mohou být očkované na specializovaných pracovištích pod dohledem lékařů. Lékařskými prostředky lze zjistit imunodeficit, ale musí na něj být podezření. Jedno takové centrum je i v Praze.“
