„Facebook by neměl sám rozhodovat o tom, co to znamená svoboda slova,“ napsal v komentáři Mark Zuckerberg koncem března. Kromě toho také letos šéf největší sociální sítě představil svou novou vizi, ve které je na prvním místě soukromí.
Ale podle některých to zdaleka nestačí: „Mark je dobrý a hodný člověk. Ale štve mne, že jeho důraz na růst Facebooku vedl k tomu, že na oltář kliknutí obětoval bezpečnost uživatelů,“ napsal v novém komentáři pro The New York Times spoluzakladatel Facebooku, Chris Hughes.
Příliš velká moc v rukou jednoho člověka
S Markem Zuckerbergem se Hughes zná z vysoké školy, kde spolu v roce 2004 založili TheFacebook. Z projektu odešel v roce 2007. Po patnácti letech od založení Facebooku je Mark Zuckerberg stále výkonným ředitelem této společnosti, a navíc ovládá i WhatsApp, Instagram a Messenger.
Mark Zuckerberg, šéf společnosti Facebook, plánuje integraci hlavních chatovacích platforem WhatsApp, Instagram a Messenger.
„Tyto platformy používají miliardy lidí každý den,“ píše Hughes. „Představenstvo Facebooku působí spíše jako poradní orgán, neboť Zuckerberg dodnes vlastní asi 60 procent hlasovacích práv. Mark tak může sám rozhodnout o tom, jak nastavit algoritmy Facebooku, jak nastavit soukromí uživatelů a jaké zprávy doručit a jaké ne.“
Problémy, kterým Facebook v minulosti čelil – únik uživatelských dat, ruské informační operace, ukládání hesel do textu, kontroverze kolem blokování příspěvků, šíření falešných zpráv vyzývajících k násilí – podle Hughese ukazují, že je povinností vlády jednat a proti monopolu zakročit. „Neomezená moc, kterou Zuckerberg má, je bezprecedentní a neamerická.“
Vláda v minulosti zakročila proti monopolům, měla by zas
Podle Hughese je povinností americké vlády, aby chránila demokracii před vlivem monopolů. Nebylo by to poprvé. V roce 1890 Kongres schválil Shermanův protimonopolní zákon, který zavedl regulace toho, jak si mohou společnosti konkurovat, s cílem ochránit trh před škodlivými dopady monopolizace určitého odvětví jednou firmou či skupinou firem.
Ve 20. století americká vláda rozporcovala třeba společnosti Standard Oil nebo AT&T. „Dnes je ale takový zásah vlády pro hodně lidí nepředstavitelný. A to není náhoda,“ všímá si Hughes. V posledních dvaceti letech se koncentrace a konsolidace vlivu týká celé řady odvětví, od zdravotnictví po letectví.
Protože si Facebook díky svému de facto monopolu může dovolit jakoukoli konkurenci „buď okopírovat nebo koupit“, nenese skoro žádnou faktickou zodpovědnost za své chyby, neboť není žádný konkurent, který by jeho chyb mohl účinně využít. „Pokaždé, když Facebook něco pokazí, jsme svědky stejného kolečka: rozčilení, zklamání, rezignace,“ varuje Hughes.
„Monopolní postavení Facebooku je zjevné při pohledu na statistiky,“ dodává Hughes, který byl u samotných začátků dnes největší sociální sítě světa. „Sedmdesát procent Američanů používá sociální sítě a naprostá většina z nich používá alespoň jednu ze služeb Facebooku: Facebook, Instagram, WhatsApp nebo Messenger. Co začalo jako zábavná internetová služba, je dnes primární způsob komunikace pro lidi všech generací.“
Do monopolního postavení se Facebook tvrdě a cílevědomě propracoval. Podle Hughese bylo chybou, že americký Federální úřad pro komunikaci dovolil Facebooku akvizici Instagramu a WhatsAppu. „V roce 2012 tyto platformy Facebooku začaly šlapat na paty, protože byly přizpůsobené mobilním telefonům, což byla oblast, kde Facebook zaostával,“ vzpomíná Hughes. „Mark zareagoval tím, že je koupil.“ Zakladatelé obou platforem posléze z Facebooku odešli.
Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg hovoří o desetiletém plánu společnosti na konferenci v San Franciscu. (12. dubna 2016)
Kde Facebook nemohl konkurenci odkoupit, tam ji okopíroval, tak se do Facebooku a Instagramu dostaly Stories, původně známé uživatelům Snapchatu. Koupí nebo kopírováním Facebook do značné míry znemožňuje vznik konkurenčních platforem. „Od roku 2011 nevznikla žádná významná sociální síť,“ podotýká Hughes.
Ohrožení svobody slova
Nejproblematičtější důsledek monopolního postavení Facebooku a prakticky neomezené moci Marka Zuckerberga nad tímto monopolem je jeho možnost rozhodovat o tom, o čem je možné se na Facebooku bavit.
Ukázka fungování „informačních operací“ na Facebooku: 1. shromažďování dat, krádeže účtů, 2. tvorba obsahu a jeho rozesílání médiím, tvorba memů, tvorba falešných účtů, 3. šíření obsahu prostřednictvím falešných účtů, tvorba skupin vytvářejících falešný dojem veřejného mínění, spamování v komentářích.
Programátoři vytvářejí a nastavují algoritmy Facebooku tak, aby do hlavního proudu zpráv (News Feed) vybíraly zajímavé příspěvky, které udrží pozornost daného uživatele. „V roce 2014 algoritmus preferoval lákavé titulky (tzv. clickbait). V roce 2016 umožnily algoritmy šíření falešných a polarizujících zpráv. V roce 2018 Zuckerberg uvedl, že algoritmy budou preferovat důvěryhodné zprávy, což mělo za následek preferování zpráv z oblasti politika-zločiny-tragédie na úkor zpráv ostatních,“ vypočítává Hughes.
„Jako by to nestačilo, loni jsme zjistil, že Facebook zpětně smazal soukromé zprávy Marka Zuckerberga a dalších lidí z vedení,“ píše Hughes. „Když projíždím roky svých konverzací s Markem Zuckerbergem, vidím tam jen svoje zprávy, které byly evidentně psané v odpovědi na zprávy jeho.“
V roce 2017 Zuckerberg osobně rozhodl o tom, že smaže konverzace (soukromé zprávy) vyzývající k násilným protestům v Barmě. „Většina lidí by s takovým rozhodnutím souhlasila, ale je znepokojující, že o tom mohl Mark rozhodnout sám, bez jakékoli nezávislé autority a aniž by se z toho musel někomu zodpovídat,“ varuje Hughes. „Teoreticky by takto Facebook mohl masově smazat zprávy Američanů, pokud by se k tomu vedení rozhodlo.“
Vláda by měla Facebook rozdělit a regulovat
Co Hughes navrhuje? „Zaprvé, Facebook by měl být rozdělen do několika společností. Vláda a Federální úřad pro komunikaci by měly zvrátit své povolení k akvizici Instagramu a WhatsAppu,“ píše Hughes a odkazuje na nápady senátorky Elizabeth Warrenové. Podle něj by dávalo smysl oddělit od Facebooku služby WhatsApp a Instagram. Ty, které chce Zuckerberg naopak více integrovat do ekosystému zpráv.
Na rozporcování Facebooku by možná vydělali i akcionáři, spekuluje Hughes. Není výjimkou, že celková hodnota se po rozdělení zvýší. „Hlavním vítězem by ale byla veřejnost,“ píše. Dalším důležitým opatřením mají být zákony chránící soukromí uživatelů a regulující, jak mohou firmy nakládat s uživatelskými daty.
Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. (10. dubna 2018)
„Uznávám, že jsem s touto kritikou měl přijít mnohem dříve,“ kaje se na závěr svého dlouhého komentáře Hughes. „Z úspěchu Facebooku jsem těžil finančně i poté, co jsem jej opustil,“ přiznává. Teprve v posledních dvou letech si osobně začal uvědomovat negativní důsledky monopolního postavení Facebooku.
A není sám. Politikové, právníci, akademici i aktivisté debatují o tom, co by to znamenalo rozdělit a regulovat Facebook. „Tito lidé si zaslouží naši pozornost,“ říká Hughes a uzavírá svůj komentář až nečekaně optimisticky: „Mark Zuckerberg nedokáže Facebook spravit. Ale naše vláda ano.“
Je těžké předvídat, zda je Hughesův optimismus oprávněný. Není totiž vůbec jisté, že američtí (nebo jiní) politici dokážou u tak ožehavé a bezprecedentní otázky najít společnou řeč. Loňské grilování Zuckerberga vrcholnými americkými politiky ukazovalo spíš to, jak těžké je smysluplně regulovat technologické platformy, kde během jednoho volebního období poskočí technologický vývoj o celou generaci kupředu. Ale Hughes varuje: „Pokud nebudou volení politici rozhodovat o tom, jaká mají být pravidla, rozhodnou o tom korporace.“
