Miloš Bondy, podnikatel, automobilový závodník a bohém prodal firmě Škoda v roce 1926 tehdy malou továrnu Avia na výrobu letadel, sídlící tehdy v pražských Holešovicích kousek od tamního Měšťanského pivovaru. Následujícího roku Škoda založila Československou leteckou společnost (ČLS) a ta ihned rozhodovala o vhodných typech letadel pro pravidelné linky po Evropě.
Ostřílení konstruktéři Avie pánové Beneš a Hajn navrhli na tu dobu moderní letoun označený jako Avia BH-25 s třířadovým motorem Lorraine Dietrich 12Cc o výkonu 330 kW. Sami se na fotografiích můžete přesvědčit, že prototyp byl stavěn ve stísněných prostorách holešovických dílen. Dřevěná konstrukce trupu se začala stavět již koncem října 1925, během jara následujícího roku byl letoun vybaven motorem a poté převážen na tu dobu komplikovaným způsobem z Holešovic na letiště ve Kbelích.
Na jedné fotografii je vidět, jak se tehdy trup letounu přepravoval, to bylo něco pro všechny, kteří byli v tu dobu v ulicích. Zkuste si tu techniku srovnat s přepravou částí letounu Airbus A380 úzkými uličkami francouzských vesnic a městeček. Za ta léta se opravdu změnilo mnohé, nejen letecká či transportní technika. Letoun byl nakonec firemním pilotem úspěšně zalétán ve Kbelích 17. července 1926.
Beneš s Hajnem vytvořili klasický letoun: křídla měla dřevěnou kostru s plátěným potahem a horní křídlo mělo přitom menší rozpětí než spodní. Pro lepší ovladatelnost byla mechanicky ovládaná křidélka na obou křídlech. Vlastní trup letounu měl základ v příhradové dřevěné konstrukci a směrem dozadu se zužoval, což je vidět na dobových snímcích. Prostor pro pilota byl ještě otevřený, měl jen malý průhledný větrný štítek. Pilotní kabina samotná byla umístěna těsně před náběžnou hranou horního křídla.
Kabina cestujících, vybavená pěti sedačkami, byla samozřejmě uzavřená. Po zalétání letounu dostal již dříve uvedený motor jinou kapotáž a především čelní, daleko účinnější chladič. Prototyp letounu získal sympatickou registraci L-BABA a ČLS s ním začala létat od začátku března 1927 na lince z Berlína přes Drážďany, Prahu-Kbely až do Vídně.
Vzápětí tato společnost objednala u Avia dalších pět letadel stejného typu, ovšem označených již Avia BH-25J. U nich byl nově instalován domácí motor Walter Jupiter s výkonem 330 kW. Ten byl lehčí, takže bylo možné vzít do prostorné kabiny dokonce šest cestujících. Přepracovány byly také kýlové plochy, letoun dostal klasickou směrovku a výškovku, původní byly totiž menší, což činilo problémy s pilotáží, zvláště při turbulencích.
Avie BH-25J sloužily u ČLS řadu let zejména na lince z Prahy do Rotterdamu. Bohužel během května 1929 letoun s registrací L-BABD havaroval v Německu nedaleko Kasselu, o rok později již všechny tyto stroje dostaly nové registrace OK- ABB, OK-ABC atd.
Letouny tohoto typu šly ovšem i na export. V roce 1927 si u Avie objednalo první stroje daného typu Rumunsko, které si však „vydupalo“ instalaci francouzských motorů Gnome-Rhône Jupiter 9Ady s výkonem také 330 kW. Rumuni měli obavy o zajištění údržby u motorů Walter a navíc francouzské motory byly v Rumunsku již nějaký čas používány, i když jejich cena byla vyšší.
Nejen podle dobového tisku byly Avie BH-25J prvními československými letouny létajícími na mezinárodních leteckých tratích a proto mají zaslouženě své místo v dějinách naší civilní letecké dopravy. Sami máte možnost si prohlédnout poprvé celou sérii snímků z výroby letounu a všimnou si mnoha rozdílů oproti dnešní výrobě moderních dopravních letadel.
|
