STO OBJEVŮ: Plísni navzdory. Vděk za brambory přišel v Evropě s hladomorem

Seriál
Erteple, zemčata, kobzole, jabčata. Ať se jim říká jakkoli, jsou to brambory. Dnes jedna z nejběžnějších potravin, přitom do 16. století o nich Evropa neměla potuchy. Seriál o nejvýznamnějších lidských objevech vydával Magazín Víkend.
Brabory se nedělí jen na tři varné typy. Existuje mnoho chuťových a barevných...

Brabory se nedělí jen na tři varné typy. Existuje mnoho chuťových a barevných odrůd a každá se hodí na něco jiného. | foto: Profimedia.cz

Často se traduje, že brambory z nově objeveného kontinentu přivezl Kryštof Kolumbus, ale prsty v tom neměl. Do Španělska dovezli geniální rostlinu až jeho následovníci kolem poloviny 16. století. 

Krátce nato se objevila v Anglii. Ale je otázka, jestli se o import zasloužil pirát sir Francis Drake, který na ni natrefil v Chile, nebo alžbětinský dvořan sir Walter Raleigh.

Evropané zpočátku nevěděli, co si s bramborami počít. Krásně kvetly, mohly tedy sloužit jako půvabná ozdoba. Sice plodily fialové bobule, jenže ty se ukázaly být nepoživatelné. Chvíli trvalo, než lidé v Evropě objevili to, co o užitečnosti podzemních hlíz věděli jihoameričtí domorodci tisíce let.

Místo zlata

Pěstitelé brambor znají stovky odrůd, přitom náš běžný konzument v obchodě rozeznává maximálně brambory rané, či pozdní a varný typ A, B, C.

Peruánská hospodyně se orientuje mnohem pestřeji. Na trzích, hlavně horských, najde desítky druhů a každý se jí hodí jen k něčemu. Musí tedy vědět, jestli potřebuje hnědé, žluté, červené, fialové, či dokonce černé, s bílou, nebo žlutou dužinou, vodnaté, nebo moučnaté, k vaření ve vodě, nebo v páře, k pečení, nebo smažení.

Je to zažitá zkušenost obyvatel peruánských a bolivijských And, pravlasti brambor snášejících vyšší nadmořské výšky a chladnější klima. To druhé osvědčily i po rozšíření do přímořských krajin Chile.

O jihoamerickém pěstování brambor se našly důkazy datované do 2500 let před naším letopočtem, ale jejich využívání se táhne do minulosti určitě hlouběji. Možná deset až třináct tisíc let.

Kryštof Kolumbus

O rozvoj bramborového fenoménu se zasloužili hlavně andští Inkové. U nich je také kolem poloviny 16. století poznal a do svých kronik zaznamenal španělský dobyvatel Pedro Cieza de León: „V okolí Quita mají obyvatelé kromě kukuřice jinou rostlinu, která ve velké míře podporuje jejich existenci: brambory.“

Kdy a kdo je dovezl do Španělska? Vážným kandidátem je rok 1565 a další dobyvatel Gonzalo Jiménez de Quesada. Na loď je údajně naložil místo zlata, ke kterému se nedostal. Netušil, že veze něco daleko cennějšího.

Lahůdka i spása

Desítky let se hlízy v Evropě považovaly jen za léčivou potravinu. Jako lahůdka se objevily až v roce 1616 na stole francouzského krále Ludvíka XIII. Do Čech doputovaly z Německa v roce 1628, především díky jáchymovskému lékaři Georgiovi Agricolovi.

Tři otazníky

  • SVĚTOVÁ POZICE? Brambory spolu s kukuřicí, rýží, pšenicí a sójou tvoří silnou pětku nejrozšířenějších plodin.
  • BRAMBORY A ZDRAVÍ? Je to sporné. Sice vítězí spíš argumenty sázející na množství vitaminů a stopových prvků či bohatství vlákniny, ozývá se však i varování před obsahem toxického solaninu.
  • SLADKÉ BRAMBORY? Nepřesně se tak říká tvarově podobným batátům, ale je to jiný rostlinný druh. Právě batáty přivezl Kolumbus do Evropy z první návštěvy Střední Ameriky.

Přesto se k nim evropský kontinent (na rozdíl od Irska, kde zdomácněly rychle) dlouho stavěl zdrženlivě. Spíš je ocenila šlechta a mniši, kteří je pěstovali v klášterních zahradách. Je zaznamenáno, že košíček v roce 1632 poslali darem Vilému Slavatovi jindřichohradečtí františkáni.

Nedůvěru chudších vrstev zlomil až velký hladomor v 70. letech 18. století, kdy se u nás o šíření spásných brambor zasloužila Marie Terezie. Vůči nepřízni kruté zimy a mokrého jara se ukázaly daleko odolnější než obilí a začaly se pěstovat ve velkém.

Jejich úspěch sice koncem 18. století zbrzdila bramborová plíseň, ale bída po napoleonských válkách jim pozici posílila.

K propagaci brambor se poněkud krkolomně připojil i přírodovědec Jan Svatopluk Pressl: „Nynějšího času není možná, aby všeobecný hlad mořil lidské pokolení, o němž nám mnozí letopiscové vypisují, pokud toliko na obilí všecka naděje se skládala… Tenkrát přece zemňákům, jsouce náramně obrodný, se podaří, že lid nebohý před strašnou smrtí hladem se ochrání.“

Během 19. století nabraly silný dech a už ho neztratily.

100 divů světa
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 36 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi jsou 4 příspěvky

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 36 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 34 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...