Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV červenci schválil státní dohled nezvyklý experiment. Čeští odborníci ve spolupráci se zahraničními kolegy získali svolení podávat pacientům v rámci jedné klinické studie v ČR látku MDMA, tedy účinnou látku drogy známé jako extáze.
„Drogy“ by měly dostávat po přímým dohledem lékařů lidé trpící posttraumatickou stresovou poruchou. Proč, to vysvětlovala pro pořad Rozstřel česká psycholožka Rita Kočárová, která se na studii přímo nepodílí (ovšem pomohla jim studii v ČR spustit).
Výrazem posttraumatická stresová porucha (často se používá anglická zkratka PTSD) je v podstatě složitý název pro psychické obtíže po nějakém traumatickém zážitku. Člověk velmi zjednodušeně řečeno zažije něco tak hrozného, že se s tím nedokáže „srovnat“, a to narušuje jeho běžný život (má úzkosti, může si vypěstovat nějakou škodlivou závislost atp.). Typickými případy pacientů v této studii byl například voják, který v boji ztratil kamaráda, či žena, kterou v dětství zneužíval otec. Uvádí se, že 1 ze 7 vojáků v USA, kteří se vrátí z mise v Iráku a Afghánistánu, trpí PTSD. Ale rizikovým faktorem může být například i zanedbání péče v dětství, řekla Rita Kočárová.
PTSD je onemocnění, které v životě zažije zhruba 4 % lidí na celém světě. „Výrazně snižuje kvalitu života,“ říká Rita Kočárová. Projevuje se často flashbacky, nočními můrami, nespavostí, úzkostnými a depresivními symptomy. Výjimkou nejsou ani pokusy o sebevraždu, někdy bohužel úspěšné.
MDMA má podle zastánců jeho terapeutického využití těmto lidem pomoci, aby se svým vzpomínkám otevřeli a mohli je bezpečně, pod dohledem odborníků, zpracovat. Sezení trvá několik hodin v klidném a bezpečném prostředí za přítomnosti terapeutů, aby se pacientům situace maximálně ulehčila.
Z farmakologického hlediska je účinek extáze (chemicky 3,4-methylendioxy-N-methamfetamin, zkráceně MDMA) poněkud jiný než u jiných drog, které se často považují za „příbuzné“, ať už jde o LSD, či psilocybin (psychoaktivní látky v lysohlávkách).
MDMA způsobuje zvýšení hladiny několika sloučenin, které ovlivňují činnost našeho mozku, například serotoninu či dopaminu. To zpravidla nevyvolává halucinace, ale prokazatelně a pozorovatelně vede ke změně chování. Lidé jsou pak impulzivnější, ale také obvykle veselejší a přátelštější. To může být někdy problém, protože pak přehlížejí signály vlastního těla, například při přehřátí (o rizicích dále).
Pro terapeuty je důležité, že MDMA zvyšuje empatii, a posiluje pocit sociální blízkosti, přibližuje Kočárová a dodává: „Dalším důležitým účinkem z terapeutického hlediska je, že potlačuje úzkostné reakce a umožňuje uvolnit a zpracovat emoční trauma.“ Řada pacientů své problémy nedokáže řešit právě proto, že jejich úzkostná reakce na ni je příliš silná; MDMA má pomoci jim se přes tento „práh“ přehoupnout. Účinek je samozřejmě krátkodobý, trvá jen pár hodin, ale to často stačí na to, aby se zážitek mohl zpracovat.
Je to rizikové?
Byť je MDMA podle výsledků relevantních studií poměrně bezpečnou látkou, proponenti terapie neříkají, že užívání mimo ordinaci nemůže způsobit potíže. Problémem není zřejmě ani tak hrozba předávkování, protože dnes není jasné, zda je možné se látkou MDMA předávkovat. Bude to patrně velmi obtížné: „Z literatury znám příklad, kdy se někdo pokusil tímto způsobem o sebevraždu, spolykal zhruba 200 tabletek, ale přežil,“ řekl Rita Kočárová.
Problémem při rekreačním používání bývá ovšem například dehydrace. V některých i smrtelných případech se zase objevila hyponatrémie, kdy lidé pili de facto moc. Hyponatrémie je problém vyvolaný nadměrným příjmem tekutin, který vede k prudkému poklesu hladiny sodíku v krvi. A ten zase vyvolá příznaky jako nevolnost, dezorientace, únava, v opravdu vážných případech pak může vést k otoku plic a mozku. Známým případem takové tragédie bylo úmrtí 18leté Angličanky Leah Bettsové před 22 lety. Na oslavě narozenin si vzala tabletu MDMA a pak během 90 minut vypila 7 litrů vody. Oběma typům obtíží se ovšem samozřejmě může v klinickém prostředí předcházet.
Při použití mimo ordinaci mohou hrozit i jisté psychické obtíže. Stejně jako v případě terapie se mohou dostat na povrch problémy, ale uživatel je v tu chvíli nechce řešit, může se je snažit potlačit. Pak se může celé měsíce cítit hůře než předtím. Droga samotná potíže nevyřeší - naopak je může zhoršit. „Když se trauma náhle vyvalí, pro některé jedince to může být velmi zatěžující,“ říká čeká psycholožka.
Další nebezpečí představuje riziko kontaminace neregulovaných drog „na ulici“. „Nestává se to podle všeho často, ale stává se, že v látce jsou i jiné psychoaktivní látky, například ketamin,“ říká Kočárová.
Nezdá se také, že by bylo jednoduché si na látku vytvořit fyzikou závislost, říká česká psycholožka. Podle ní se během dosavadních studií nestalo, že by pacienti trvali na tom, že MDMA potřebují a musí brát opakovaně.
Vznik psychické závislosti ovšem podle ní samozřejmě vyloučit nelze: Pokud zažijeme něco příjemného, tedy v případě MDMA třeba pocit naprostého štěstí, samozřejmě to chceme prožít znovu, tak to u lidí prostě je, říká česká psycholožka. „Dokážeme zneužít cokoliv,“ dodává. Ovšem zároveň připomíná, že podle výzkumů se zdá MDMA být relativně neškodnou látkou s malým dopadem na veřejné zdraví. Je zřejmě méně škodlivá než alkohol, či například marihuana.
Rizika ani tak nemá smysl podceňovat: „My nechceme, aby se MDMA prodávala v lékárně,“ říká česká psycholožka. Cílem klinické studie je pouze ověřit účinky při terapii pod dohledem terapeuta.
Jak to funguje?
Testy by měly probíhat koordinovaně v několika evropských zemích během zhruba příštích tří, čtyř let. „Podle Ricka Doblina, vůdčí osobnosti výzkumu MDMA, by se snad již od roku 2023 látka mohla podávat v ordinacích i běžným pacientům,“ říká Kočárová. Česká republika je první zemí, kde výzkumný tým získal povolení od státních úřadů, konkrétně od Státního úřadu pro kontrolu léčiv, látku MDMA pacientům podávat. Ovšem to je jeden důležitý krok k realizaci, celá cesta bude ještě poměrně dlouhá.
Vzhledem k tomu, že za sebou má MDMA již klinickou studii v USA (s jejich hlavním organizátorem jsme před časem dělali rozhovor), se lze ovšem bavit dopředu o očekávaných výsledcích. Terapie s pomocí MDMA pomohla podle dosavadních výsledků přibližně polovině pacientů. V kontrolní skupině, která dostávala placebo, byla účinnost terapie 23 procent.
Právě vzhledem k nízké účinnosti dnešních postupů zařadila americká léková agentura FDA klinické zkoušky terapie pod vlivem MDMA do programu tzv. „Průlomových léčeb“. Jde o léčby, které se mají dočkat přednostního zacházení a které chce schvalovat ve zrychleném režimu, protože jsou slibné a mohly by pomoci pacientům, kteří se dnes příliš efektivní léčby jinak nedočkají.