Integrovaná grafika v procesoru byla vždy volbou těch, kteří nepotřebují vysoký grafický výkon, na běžnou práci a sledování videa stačila. Ti náročnější, ať již při zpracování videa, nebo zejména hraní her, sáhli po samostatném (tzv. dedikovaném) čipu, který měl vyšší výkon.
Jedním z oblíbených a spíše základních samostatných grafických čipů je Nvidia MX250. Na trh však nyní přišly nové procesory Intel Core desáté generace, které jsou v nejvyšších modelech (označených G7) vybaveny grafickým čipem Iris Plus Pro. A jak jsme vyzkoušeli s notebookem
Acer Swift 5 osazeným procesorem Core i7-1065G7, tento integrovaný čip výkon samostatné grafiky leckdy dohání a někdy i předbíhá.
| Intel Iris Plus | Nvidia GeForce MX250 | |
|---|---|---|
| 3DMark Time Spy | 813 | 970 |
| 3DMark Night Raid | 8 223 | 10 175 |
| PCMark Extended | 3 630 | 2 903 |
| Cinebench R15 - OpenGL | 54,8 fps | - chyba - |
| GeekBench 4 - OpenCL | 60 271 | 43 379 |
| GeekBench 5 - OpenCL | 9 913 | 9 463 |
| GeekBench 5 - Vulkan | 7 461 | 8 532 |
| VRMark - Orange Room | 1 244 (limit nesplnil) | 1 542 (limit nesplnil) |
Jak je vidět, v závislosti na konkrétním testu a použitých technologií se výsledky přiklání na jednu nebo druhou stranu, rozdíly však zpravidla nejsou velké, snad s výjimkou OpenCL testu u GeekBench 4 (ve prospěch Iris Pro) a DX12 testu Night Raid v 3D Marku (ve prospěch MX250).
Obecně lze říci, že v herních testech stále lehce vede samostatný čip, ve výpočetních pak integrovaný.
Nabízí se otázka, proč někdo v notebooku takovouto kombinaci čipů vlastně má. V žádném z testu není samostatný čip o tolik výkonnější než ten integrovaný, aby to ospravedlnilo náklady na jeho osazení. Důvodem pak podle nás je očekávaný výběr zákazníka. Pokud hledá notebook s „lepší grafikou“, v e-shopu pak filtruje ty se samostatným čipem a námi zkoušený notebook by tak z výběru rovnou vypadl.
Jak si vede grafika „G7“ ve srovnání s integrovanými grafickými čipy AMD, které cestu do notebooků nacházejí stále častěji, na to se podíváme v příštím roce.
