Letecká doprava je nesmírně bezpečná. Mimo jiné i proto, že všechny systémy jsou mnohonásobně jištěné, každý let pečlivě sledovaný a každý postup standardizovaný a vyladěný. Když už se stane letecká nehoda, je úkolem vyšetřovatelů odhalit, kde došlo k selhání a jak upravit postupy, aby se taková chyba neopakovala.
Jenže někdy prostě vznikne problém úplně mimo kontrolu pilotů, mechaniků, výrobců nebo pozemního personálu. Dokonale funkční letoun skončí v plamenech kvůli „externímu faktoru“. Teroristům, sabotérům nebo armádě.
Tak tomu podle kanadského premiéra Justina Trudeaua bylo u letounu Boeing 737 ukrajinských aerolinek UIA. Ten se 8. ledna zřítil krátce po startu z teheránského letiště. Na palubě zahynulo všech 176 lidí.
Letoun UR-PSR se přestal hlásit tři minuty po startu. Výpadek nastal během stoupání, což obvykle není nebezpečná fáze letu.
Informace o tom, že došlo v případě ukrajinského letadla na lince Teherán–Kyjev k sestřelení, je zatím neověřená. Vyšetřování je teprve na začátku. Podívejme se prozatím do historie na případy, které jsou již objasněné.
