V pondělí nad ránem našeho času byla vyslána do kosmu sonda Solar Orbiter. Vynesla ji raketa Atlas V 411 z mysu Canaveral ve Spojených státech. Na projektu řízeném Evropskou kosmickou agenturou se podílí i americká NASA a vedle dalších zemí i Česká republika.
Při své cestě ve vesmíru bude muset sonda využít gravitace Venuše a Země, aby se dostala nad slunečními póly a mohla tak nabídnout unikátní data a vůbec první snímky polárních oblastí Slunce.
Podobně jako severní a jižní póly Země jsou póly Slunce extrémními regiony zcela odlišnými od zbytku Slunce. Jsou pokryty koronálními dírami, což jsou chladnější úseky, z nichž vycházejí rychlé poryvy nabitých částic neustále vyvrhovaných ze Slunce, takzvaný sluneční vítr. Vědci doufají, že najdou stopy vázaných magnetických polí, která jsou základem sluneční aktivity.
Předpověď kosmického počasí
Cílem sondy je výrazně rozšířit naše povědomí o této hvězdě. Pokusí se upřesnit odpovědi například na otázku, co pohání poryvy slunečního větru nebo co vytváří sluneční magnetické pole a jak ovlivňuje heliosféru.
Přesnější odpovědi nám pomohou k pochopení toho, jak Slunce formuje takzvané vesmírné počasí, tedy podmínky ve vesmíru, které mohou ovlivnit astronauty, satelity a běžně používané technologie, jako je rádio a GPS. I my jsme součástí obrovské bubliny plazmy, kterou Slunce vytváří a která sahá daleko za poslední planetu naší soustavy.
Vědci by díky získaným poznatkům mohli v budoucnu lépe předvídat sluneční aktivitu a chránit tak družicové systémy či pozemní energetické sítě před negativními vlivy proudů a výronů vysoce energetických částic přicházejících ze Slunce.
Teploty přes 500 °C
Sonda byla sestrojena v továrně Airbus Stevenage ve Velké Británii a rok testována, aby všechny mechanické prvky vydržely přetížení a vibrace spojené se startem a spolu s přístroji zvládly extrémní teploty a vakuum vesmíru.
„Jakmile bude Solar Orbiter vypuštěný, bude se pohybovat po eliptické dráze kolem Slunce. Největší přiblížení bude přitom odpovídat vzdálenosti Merkuru od Slunce, což je zhruba 42 milionů kilometrů. V tuto chvíli budou muset ke Slunci natočené části sondy vydržet teploty vyšší než 500 stupňů Celsia, neboť je v těchto místech tepelný tok třináctkrát silnější než u Země. Jiné části sondy, které zůstanou ve stínu, přitom budou čelit teplotám až minus 180 stupňů Celsia,“ připomíná Český kosmický portál provozovaný ministerstvem dopravy.
Sondu má chránit sluneční štít vyrobený jako několikavrstvá sendvičová izolace o rozměru 3,1 × 2,4 metru se speciálně ošetřeným povrchem z černého vápenatého fosfátu zpracovaného z popela vzniklého spálením kostí. Je to podobné pigmentu, který byl kdysi namazaný do prehistorických jeskynních maleb.
Ve štítu jsou průřezy umožňující prostrčení senzorů. Některé z nich jsou přitom za ochranným krytem ze speciálního skla nebo berylia.
Česká stopa
Čeští vědci se podíleli na čtyřech z celkem deseti přístrojů vesmírné sondy Solar Orbiter. Pocházejí odsud mimo jiné zrcadla teleskopu pro pozorování sluneční koróny nebo software spektrometru pro rentgenové záření.
Účast na projektu Solar Orbiter je největším zapojením českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu Česka do Evropské kosmické agentury v roce 2008.
Podíl Česka na sondě Solar Orbiter
Zdroj: Český kosmický portál |
Celkem se na přípravě sondy podílelo pět českých týmů, které pracovaly na čtyřech z celkem deseti přístrojů, jimiž je sonda vybavena. V Česku vznikla zrcadla pro teleskop METIS, který je určen k pozorování a spektroskopii sluneční koróny. České kořeny má také řídící software a napájecí zdroj pro spektrometr pro rentgenové záření STIX a elektronika pro senzor analyzátoru slunečního větru SWA. Český původ má rovněž elektronika digitálního vlnového analyzátoru TDS, který je součástí aparátu k měření magnetického a elektrického pole.
Účast českých vědců na plánovaném vypuštění sondy Solar Orbiter označilo ministerstvo školství letos v lednu za nejvýznamnější počin české kosmonautiky od osmdesátých let.
Čeští vědci se podíleli či podílejí i na přípravě dalších vesmírných sond. Loni v červenci vynesla ruská raketa na oběžnou dráhu kolem Země českou družici Lucky-7 a další české vědecké přístroje. Čeští vědci také sestrojili model speciálního napájecího zdroje pro přístroj, který spolu s dalšími ponese kosmická sonda Juice. Ta má od roku 2022 při desetileté misi zkoumat Jupiterovy měsíce.