Předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny...

Předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý hovoří 24. března 2020 v Praze. V pozadí vlevo je ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a vpravo jeho náměstek a šéf krizového štábu Roman Prymula. | foto: ČTK

Pomalá epidemie koronaviru. Česko nehodlá nákazu zastavit, ale modifikovat

  • 677
Česká republika se v příštích týdnech nebude snažit epidemii způsobenou koronavirem COVID-19 za každou cenu zastavit. Jeho šíření je nevyhnutelné, podle plánů by ovšem mělo být co nejpomalejší.

Epidemie koronaviru

Na tiskovém brífinku ministerstva zdravotnictví 24. března odborníci jasně formulovali další strategii České republiky pro následující týdny. Hlavním cílem je zpomalit další šíření viru, ale ne ho zastavit: „My bychom mohli epidemii zastavit, ale za cenu velmi nákladných ekonomických opatření,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Cílem je snížit nakažlivost během současné epidemie (tzv. R0, index nakažlivosti, tedy ukazatel, kolik dalších lidí v průměru infikuje jeden nakažený). V tuto chvíli ho odborníci odhadují na 2,6. Po zavedení prvních opatření k 12. březnu se snížil na 1,84. „Na to máme k dispozici údaje z okresních hygienických stanic a od kolegů, kteří případy trasují,“ řekl šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Zavedení omezení pohybu snížilo podle odhadů citovaných Ladislavem Duškem hodnotu R0 na zhruba 1,2. Jak sám dodal, to je ovšem pouze odhad založený na neúplných datech. Hodnota nakažlivosti kolem 1,2 je podle odborníků obrovským úspěchem, dokonce v podstatě cílovou a kýženou hodnotou. 

Vývoj hodnoty R0 v ČR podle dosavadních údajů i odhadů vývoje posledních dní prezentovaný na brífingu ministerstva zdravotnictví 24. března 2020.

Podle odborníků má Česká republika kapacitu na to, aby podobnou „pomalou“ epidemii zvládla bez drastických omezení běžného života a kolapsu zdravotnického systému. Ten by s sebou přinesl i vyšší počet mrtvých k počtu nakažených jako například v Itálii. 

Pokud se podaří nakažlivost udržet na hodnotě kolem 1,2, do konce dubna by se mělo koronavirem nakazit zhruba 15 tisíc lidí. Denní přírůstky nemocných by se tak neměly výrazně zvyšovat, budou se pohybovat řádově ve stovkách. V posledních dnech přibývalo zhruba kolem 120 pacientů denně.

Celkový počet pacientů s testem prokázanou nákazou COVID-19 v ČR (červená křivka). Jak vidno, nárůst není exponenciální, pacientů přibývá zatím poměrně pomalu, v posledních dnech zhruba o více než stovku denně. Černá křivka vyjadřuje procentuální nárůst na den. Její pokles ovšem neznamená, že by nemocných v populaci celkově ubývalo, spíše to souvisí s tím, že se pomalu zvyšuje počet prováděných testů a pacientů nepřibývá rychle. Pokud by černá křivka měla setrvalou tendenci, tedy za den přibývalo stále stejné procent nových pacientů, situace by byla mnohem vážnější.

Kapacita zdravotnického systému by měla taková čísla zvládnout. Zhruba desetina nemocných podle dosavadních zkušeností bude vyžadovat hospitalizaci, zhruba tři procenta ze všech nakažených mají velmi vážný průběh a většina z nich potřebuje vysoce intenzivní péči, například připojení na plicní ventilátor.

Každý den by se tedy měly zaplnit jednotky, maximálně nízké desítky lůžek intenzivní péče. Podle prezentace Vladimíra Černého, předsedy České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, je v Česku volných 1 679 lůžek intenzivní péče (celkem jich je 4 481, systém je vytížen na 63 procent). Volných ventilátorů je více než tisíc (celkový počet ventilátorů odděleních péče pro dospělé je 2 080, vytíženo je 40 procent z nich).

V tuto chvíli podle něj nehrozí ani nedostatek personálu. Podle Černého to znamená, že k přetížení zdravotnictví v jeho současném stavu došlo až ve chvíli, kdy by bylo zhruba 30 tisíc Čechů v jednom okamžiku nakažených koronavirem. Pokud by se nakažlivost pohybovala kolem 1,2, tento okamžik je dosti vzdálený.

Celkový počet ventilátorů v ČR

Počet lůžek intenzivní péče v Česku ke 22. březnu 2020

Pokud se naplní předpoklady tohoto tzv. realistického scénáře s nakažlivostí zhruba 1,2, nezdá se, že by měl českému zdravotnictví hrozit podobné přetížení, jaké jsme svědky v Itálii. 

Chránit zranitelné

Dalším cílem státní strategie má být ochrana zranitelných skupin, tedy především seniorů a pacientů v nemocnicích. Mezi nimi je smrtnost (tedy počet zemřelých v poměru k nakaženým) mnohem vyšší než v jiných skupinách.

Mezi nakaženými je v Česku zatím zhruba 17 procent seniorů. V Itálii a ve Španělsku je poměr mnohem vyšší,  v obou zemích se dohromady pohybuje okolo 30 procent, v Itálii činí dokonce 36 procent.

Kdo v Česku onemocněl? V Česku tvoří největší část pacientů (naštěstí) lidé středního věku. Podíl seniorů je to zhruba 17 procent. Hodnoty v Itálii či Španělsku můžete vidět ve sloupečku vpravo, pohybují se téměř na dvojnásobku hodnot českých. S tím patrně souvisí i poměrně vysoký počet úmrtí v těchto zemích.

Cílem odborníků je udržet poměr nakažených seniorů kolem aktuálních hodnot, ideálně pod 20 procent. To by mělo jak snížit počet úmrtí a redukovat nároky na zdravotnický systém.

Budoucnost karantény

Z brífinku vyplývá, že pokud se nakažlivost nemá vrátit na původní hodnoty a přitom se má alespoň částečně zrušit současné omezení pohybu, musí fungovat systém, jak rychle najít a izolovat nakažené jedince.

K tomu má přispět systém inteligentní karantény, který by měl podle slov ministra zdravotnictví Vojtěcha být funkční během příštích 14 dní. Pokud se tedy mají uvolnit současná omezení pohybu, musí být nezbytně ve velkém dostupné testy na přítomnost viru v těle pacienta. V tomto ohledu se situace v Česku pomalu zlepšuje, ke 23. březnu se prováděly více než dva tisíce testů denně. Otázkou je, zda to bude stačit.

Celkový počet provedených testů na přítomnost viru SARS-CoV-2 v České republice ke 23. březnu 2020

„Naším vzorem jsou země jako Jižní Korea, které epidemii zvládly bez plošných opatření,“ řekl na brífinku náměstek Prymula. Ovšem Jižní Korea svou odpověď založila na skutečně masovém testování. Níže vidíte srovnání provedených testů na milion obyvatel ke 20. březnu.

Srovnání počtu provedených testů na COVID-19 v přepočtu na milion obyvatel v Jižní Koreji a České republice ke 20. březnu 2020.

Nutno uznat, že Česká republika si zatím ve světovém měřítku nevede nijak špatně, jiné země na tom jsou mnohem hůře. Ovšem pokud je naším vzorem opravdu Jižní Korea, v tomto ohledu máme ještě co dohánět.