Geniální spoluautor kresleného hrdiny bojujícího s Římany měl italské kořeny (rodiče přišli do Francie ze severoitalského města La Spezia). Možná proto miloval italskou automobilovou šlechtu. Uderzo sledoval automobilku z Maranella od samých počátků, řidičák získal ve stejném roce 1947, kdy Enzo Ferrari založil. Nejprve však jezdil alfami romeo.
První ferrari Alberta Uderza bylo 365 GT/4 Berlinetta Boxer (pojmenované po francouzské sexbombě, čtěte zde), koupil ho v roce 1975 z druhé ruky. Vášeň k italským plnokrevníkům ho dohnala až k lekcím okruhové jízdy na okruhu Paul Ricard v Le Castellet.
Následovala koupě Ferrari 365 v provedení P2 určeném k okruhovému závodění privátních jezdců. Auta koupené od sběratele Jean-Clauda Bajola si však neužil. Na okruhu v Imole ho rozbil na cimprcampr. Nehoda ho od okruhového dovádění odradila, o to víc se začal věnovat francouzskému Ferrari klubu, o kterém sám říkal, že byl jeho druhou rodinou. V roce 1978 se dokonce stal jeho prezidentem.
Ve své garáži měl opravdové skvosty: 512BB LM, 308 GTB, 400 GT, 288 GTO, F40, F50, F512 M. Unikátní Ferrari F40 LM, které vzniklo v 17 exemplářích, ještě v roce 1993 prohnal po okruhu Le Vigeant, než ho prodal britskému sběrateli.
Na autofotce týdne je unikátní pozvánka na leteckou rally. Litografii z roku 1977 (ve stejném roce zemřel spoluautor Asterixe René Goscinny) použili organizátoři na pozvánku na její třetí ročník v roce 1980. Vznikla v pouhých 200 kusech, vytištěna je na ručním papíře. V loňském roce se jeden exemplář objevil v aukci síně Artcurial a prodal se za 1 900 eur. A co na něm Asterix říká? Přeložit se to dá třeba takto: „U Ferrari jsou fakt šílení s těmi svými výdobytky techniky.“
Italský magazín l´Automobile připomíná, že mnoho Uderzových obrázků spojujících Asterixe s Ferrari zdobí vyhlášený restaurant Montana ve Fioranu, který je pevně spjatý se slavnou značkou.
