Odborníci se shodují, že současné údaje o pandemii koronaviru zdaleka nevystihují všechny její aspekty. Je stále otázkou, kolik lidí bude stát život mimořádná situace, jakou aktuálně nejtvrději zažívají Itálie, Španělsko a USA.
Koronavirus ve světě |
Na závěry je nepochybně brzy, údaje chybí. Z Itálie však v posledních dnech přišly zatím velmi kusé a neověřené informace, které naznačují, že minimálně v některých lokalitách bude vliv ještě citelnější, než naznačovala dosavadní čísla.
Autory analýzy, které nelze označit za plnohodnotnou vědeckou studii (zveřejnil ji server novin Corriere della Sera), jsou Claudio Cancelli a Luca Foresti, oba obyvatelé Nembra, samosprávní oblasti v Bergamu. Nembro leží v oblasti velmi vážně postižené onemocnění COVID-19.
Výskyt potvrzených případů nákazy virem SARS-CoV-2 v Itálii po jednotlivých provinciích. Provincie Bergamo je vyznačena oranžově.
Nembro jako oblast má zhruba 11 tisíc obyvatel, přibližně jako Domažlice nebo Kyjov. Zaznamenali zde 31 případů úmrtí na COVID-19, autorům se však na základě jejich vlastních zkušeností tento údaj zdál podhodnocený. Claudio Cancelli je starosta Nembra a je tedy v ideálním postavení, aby měl přehled o zdejším dění.
Pohled do dlouhodobějších statistik autorům analýzy může dávat za pravdu. V Nembru zemřelo za první neúplné čtyři měsíce roku celkem 158 lidí včetně zmíněných 31 úmrtí na COVID-19. Za stejné období v předchozích pěti letech umíralo průměrně 35 lidí. Oproti průměru posledních let jsou tedy hodnoty z letošního roku více než čtyřnásobné. Více než 60 procent všech úmrtí je nevysvětlených. Podle úřadů je nemá na svědomí COVID-19, přitom evidentně jde o více než jen statistickou odchylku.
Srovnání průměrného počtu úmrtí v obci Nembro v provincii Bergamo (IT) v letech 2015-2019 s počtem úmrtí za rok 2020
| Očekávaný počet úmrtí na základě dlouhodobých statistik | 35 |
|---|---|
| Úmrtí na COVID-15 podle oficiálních statistik | 31 |
| Skutečný počet celkových úmrtí | 158 |
Podobný rozpor zjistili autoři i v dalších oblastech Lombardie (podklady pro statistiku na stránkách Corriere della Sera ovšem nejsou). Ve všech bylo velké množství úmrtí nad dlouhodobý průměr, u kterých nebyla jako příčina uvedena nemoc COVID-19. V Cernusco sul Naviglio (část Milána) i v Pesaru na pobřeží Jaderského moře bylo takových úmrtí šestkrát více, než kolik činí oficiální počet úmrtí na nákazu koronavirem. V samotném Bergamu pak 10,4x více.
Pro agenturu Reuters se k počtu úmrtí vyjádřil Giorgio Gori, starosta Bergama: „V prvních dvou týdnech měsíce března bylo v Bergamu 164 úmrtí, z toho 31 bylo oficiálně připsáno na vrub nového koronaviru. Ve stejném období zemřelo v Bergamu loni jen 56 lidí.“
Takový výkyv je ve statistikách úmrtnosti zcela mimořádnou událostí a těžko si ho vysvětlit jinak než jako důsledek nějakého nového vlivu. Obvykle úmrtnost tak výrazně nekolísá.
Počet zemřelých a nově narozených v obci Nembro mezi lety 2003 až 2018 podle oficiálních statistik na stránce provincie. (Vysvětlení podivného propadu za rok 2011 není z běžně dostupných zdrojů možné, zjišťujeme u autorů analýzy).
Má tato úmrtí na svědomí současná epidemie? To nelze říci stoprocentně. Autoři to nemají jak ověřit. Ve svém textu Cancelli a Forest uvádí, že velkou část úmrtí tvořili staří lidé, kteří nikdy nebyli hospitalizováni a zemřeli doma. Nikdo u nich následně nedělal testy na přítomnost viru.
Zní to dosti pravděpodobně, protože i další svědectví z Itálie uvádí, že mimo nemocnice se testy na přítomnost viru SARS-CoV-2 provádí výjimečně. A je jasné, že v situaci, kdy laboratoře mají plno práce s testováním hospitalizovaných a kriticky ohrožených, na testování post mortem nejsou kapacity.
Celkový počet úmrtí na nemoc COVID-19 podle oficiálních statistik ke 27. březnu 2020
Vysoké počty úmrtí Cancelli a Foresti považují za možné na základě jednoduché úvahy a rámcového výpočtu: pokud by virem byli nakaženi všichni obyvatelé městečka, tak by 138 úmrtí znamenalo zhruba jednoprocentní smrtnost u nakažených. Jinak řečeno, v takovém případě zemře jedno procento ze všech lidí, kteří se nakazí virem, počítaje i ty, u kterých se neprojeví žádné příznaky.
Jednoprocentní smrtnost odpovídá smrtnosti zaznamenané na výletní lodi Diamond Princess, tedy jednoho ze zatím vzácných případů plošného testování velké skupiny nakažených lidí. (Z těch, kteří byli nejen nakaženi, ale zároveň také měli příznaky nemoci, zemřela zhruba dvě procenta.)
Shoda to může být ovšem pouze na pohled. Stoprocentní promoření obyvatelstva virem je velmi nepravděpodobné. Nabízí se také hypotéza, že řada lidí zemřela proto, že nemocnice a lékaři na ně jednoduše neměli čas či volné kapacity. Což je scénář, před kterým varují odborníci ve všech zemích světa.
Při rychlém šíření nákazy není pro všechny nemocné dost lůžek. Pokud se šíření podaří zpomalit,nakazí se stejné množství lidí, ale počet hospitalizovaných nepřesáhne počet lůžek. (ILUSTRAČNÍ NÁKRES, NEJDE O REÁLNOU SITUACI ANI O SIMULACI ČI PREDIKCI.)
Ani tak výsledek analýzy nelze brát jako stoprocentně ověřený. Údaje, ze kterých autoři vycházeli (tj. počet úmrtí), nejsou veřejně dostupné. (Napsali jsme autorům, jejich odpověď případně do článku doplníme.)
Druhotné škody
Možnost, že epidemie způsobila celou řadu úmrtí nepřímo, sama o sobě není nijak překvapivá. Například epidemie eboly v západní Africe v letech 2014-2016 připravila přímo o život 11 310 lidí. Už v jejím průběhu bylo jasné, že ztraceny byly i další životy. Vždyť kliniky a nemocnice v mnoha postižených oblastech přestaly prakticky fungovat.
S odstupem času dospěli odborníci k závěru, že málo to nebylo. Podle modelů v důsledku snížené dostupnosti lékařské péče mohlo zemřít zhruba 3000 až 4000 matek a dětí v souvislosti s komplikacemi při porodu a během těhotenství.
Výpadek zdravotnictví zvýšil úmrtnost na HIV, malárii a AIDS o 5 až 20 tisíc, uvádí jiný pokus o modelování situace. Samozřejmě, zdravotnictví všech postižených bylo na velmi nízké úrovni již před vypuknutím epidemie. V Evropě si tehdy podobnou událost dokázal představit málokdo.
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření starosty města Bergamo.
