Virus SARS-CoV-2 se dál šíří světem. Počty nakažených i zemřelých rostou. Na řadu zásadních otázek kolem viru stále neznáme odpověď. Nárůst počtu případů se ovšem v celosvětovém měřítku nijak nezpomaluje, byť při pohledu na kumulativní údaje se to může zdát. Centrem pandemie je přitom dnes podle všeho vyspělý svět, především Evropa a Severní Amerika.
Počty prokázaných případů nákazy virem SARS-CoV-2 na celém světě za den k 30. březnu.
Celkový součet počtu prokázaných případů SARS-CoV-2 na světě od konce roku 2019 na logaritmické škále. Jde o graf logaritmický, na kterém se exponenciální růst počtu případů jeví nikoliv jako do nebe spěchající křivka, ale jako rovná čára.
S počtem případů velmi těsně souvisí i počet zemřelých. Obě křivky mají téměř podobný průběh. Malý pokles na konci března si nelze vykládat jako změnu trendu, půjde téměř určitě o malý, dočasný výkyv.
Počet úmrtí na nemoc COVID-19 na celém světě za den od 10. března do 31. března.
Celkový součet počtu oficiálně uváděných úmrtí na nemoci COVID-19 na světě od konce roku 2019 na logaritmické škále.
Všechny údaje pochází z evropského střediska pro nakažlivé nemoci ECDC, které je sbírá od národních agentur z celého světa. ECDC (ani WHO) bohužel nemají k dispozici celkové statistiky o počtu provedených testů, což je klíčový údaj pro posouzení situace.
Pokusíme se v textu situaci v konkrétních zemích přiblížit na základě dostupných informací, přesná data ovšem nahradit zcela nedokážeme. Výsledky jsou zobrazeny s pomocí našeho interaktivního nástroje (článek je v sekci Premium), který průběžně doplňujeme o nová data i funkce.
1. Itálie
Stejně jako v našem minulém přehledu i tentokrát začněme v Itálii. Zatím se zdá, že italská epidemie, přesněji řečeno epidemie v některých severních oblastech země, kulminuje. Počty nově hlášených případů nerostou. Nenabízí se pro to žádný jiný zjevný důvod než úbytek nemocných mezi testovanými (například ten, že by země neměla kapacitu testovat na přítomnost viru).
Počty nových prokázaných případů nákazy za den v Itálii v posledním týdnů zůstávají zhruba na podobné úrovni.
Celkový počet potvrzených případů nákazy virem SARS-CoV-2 v Itálii (zeleně) a ČR (modře) po přepočtu na obyvatele. Graf je na logaritmické škále, kde přímá linka zobrazuje exponenciální růst (čím strmější, tím explozivnější). Když se graf ohýbá dolů, znamená to, že tempo růstu se zpomaluje.
Ale jde pouze o odhad založený na neúplných údajích. Bohužel, nejistota k pandemii nového viru patří a přesnost některých údajů je pouze zdánlivá.
V blízké budoucnosti se navíc může objevit nové ohnisko, které situaci znovu zhorší. Epidemie není celoitalská, ale týká se pouze některých oblastí, především Lombardie. Mimo ně se virus pohybuje pravděpodobně stále v prakticky bezbranné populaci. Pokud se skutečně centrum epidemie přesune do jižní části země, situace z Lombardie se v principu může opakovat. Italové - a nejen oni - musí zůstat připraveni na další, následné vlny epidemie.
Dále také budou přibývat mrtví. Podle čínských údajů polovina obětí koronaviru zemře do 14 dnů od nákazy, zbytek během následujících dní, v některých případech pak následujících týdnech. Úmrtí tedy mají zpoždění za vrcholem epidemie. Celá řada lidí, kteří se již nevyléčí, tedy ještě zemře.
Počet lidí, kteří v Itálii za daný den od 11. března podle oficiálních statistik zemřeli na nemoc COVID-19
Počet lidí, kteří v Itálii za daný den od 11. března podle oficiálních statistik zemřeli na nemoc COVID-19 na logaritmické škále. Křivka se evidentě ohýbá, zda skutečně už dosáhla vrcholu, se uvidí během následujících několika dní.
Jejich celkové počty nemůžeme ani odhadovat, nejasností je příliš mnoho. Podle některých zpráv z Itálii se úmrtnost (tedy počty všech úmrtí v době epidemie, nejen těch na COVID-19) v nejhůře postižených oblastech během března velmi výrazně zvýšila (více v této zprávě).
Celkový počet zemřelých na COVID-19 v Itálii na logaritmické škále. Exponenciální růst se na ní zobrazuje jako přímá křivka, v Itálii křivka ohýbá a šíření epidemie se tedy alespoň prozatím zřejmě zastavuje.
Na druhou stranu, v italských nemocnicích se za úmrtí na COVID-19 označují všechny případy, ve kterých pacient měl v těle prokázanou přítomnost viru (v ČR se rozlišuje, zda virem způsobená nemoc byla příčinou úmrtí, či zda „k úmrtí přispěla“).
Nejlepší si bude počkat na údaje o skutečně úmrtnosti v postižených oblastech a porovnat je s úmrtností dlouhodobou. Tak získáme nejlepší přehled o skutečném dopadu epidemie. Je vcelku jedno, zda dotyčného zabil virus, jím zhoršené jiné zdravotní komplikace či zanedbání péče.
2. Španělsko
Španělsko mělo proti Itálii výhodu několika týdnů navíc, nevyužilo je ovšem evidentně nejlépe. V únoru se několik tisíc fanoušků Valencie vydalo do Milána sledovat zápas svého mužstva s týmem Atalanta z Bergama - jednoho z pozdějších ohnisek italské epidemie. Ještě na začátku druhého březnového týdne se v hezkém počasí konaly veliké veřejné akce, například oslava Mezinárodního dne žen, na které se jen v Madridu sešlo více než sto tisíc lidí.
Počty nových, potvrzených případů nákazy virem SARS-CoV-2 ve Španělsku od 1. března na logaritmické škále.
Počty nových, potvrzených případů nákazy virem SARS-CoV-2 ve Španělsku od 10. března.
Celkový počet zemřelých na epidemii v Itálii (modře), Španělsku (zeleně) a USA (fialově). Všechno jsou to v tuto chvíli již poměrně vážně postižené země, které se pohybují po velmi podobné dráze. Spojené státy mají alespoň teoretickou naději, že z křivky „vystoupí“ dříve.
Reakce tedy nebyla nejrychlejší. Jak nasvědčují také svědectví z místa, testování probíhá podobně jako v Itálii pouze u pacientů v nejvyšším stupni ohrožení. Země podle listu El Pais provedla od ledna zhruba 430 tisíc testů, ale náběh testování byl pomalý, a to se ve větším měřítku spustilo patrně ve chvíli, kdy už nemocných bylo hodně. Testy jsou tedy pouze „defenzivní”, jen u lidí ve vážném ohrožení či hospitalizovaných, a neslouží k vyhledávání a izolaci nakažených.
Všeobecně se uvádí, že trend ve Španělsku se zlepšuje, zatím je na takové tvrzení ovšem podle našeho názoru příliš brzy. Za prvé proto, že úmrtí bude nejspíše v příštích dnech ještě přibývat ze stejných důvodů jako v Itálii: mají totiž zpoždění za průběhem nákazy. Navíc změna v trendu je malá, možná ji mohou vysvětlovat i jiné hypotézy (nejjednodušeji výpadek testování třeba kvůli nedostatku surovin či materiálu).
Počty úmrtí na nemoc COVID-19 za den v Itálii (modře) a Španělsku (zeleně) na logaritmické škále ode dne, kdy bylo v každé zemi zaznamenáno nejméně 20 nových případů.
Počty úmrtí na nemoc COVID-19 za den v Itálii (modře) a Španělsku (zeleně) od 1. března.
Počet úmrtí ve Španělsku také může být vyšší, než uvádí statistiky, protože - znovu pouze na základě svědectví z tamního tisku - celá řada zemřelých mimo nemocnice, tedy doma či v domovech seniorů, nebyla na přítomnost viru testována.
3. USA
V polovině března se centrem epidemie stala Evropa, situace na severoamerickém kontinentu, tedy přesně řečeno ve Spojených státech, se zhoršuje ještě rychleji, než jsme viděli na starém kontinentě. Růst případů i úmrtí v USA ještě nemusí definitivně znamenat, že země bude mít nejhorší epidemii ze všech vyvinutých zemích, jak se obávají někteří tamní epidemiologové. Trend ovšem nepůjde zlomit snadno.
Počet nových případů zda den v několika zemích světa od okamžiku, kdy každá z nich hlásila nejméně 20 nových případů denně: USA (oranžová), Španělsko (fialově), Itálie (modře), Čína (zeleně). Připomínáme, že Čína zatím do počtu nezahrnuje nakažené bez příznaků. Změnit se to má od 1. dubna.
Samozřejmě, značnou roli znovu hraje testování, které se v USA opravdu postupně rozmáhá. Podle údajů neoficiálního součtu na stránkách COVID Tracking Project, který dává dohromady informace z jednotlivých států unie, bylo do 30. března včetně provedeno v USA 944 854 testů.
Porovnání počtu potvrzených případů v Itálii (modře) a v USA (zeleně). Více potvrzených případů ovšem není sám o sobě špatný jev, spíše naopak. Dává to lékařům lepší představu o skutečné situaci.
Ovšem vysoké počty pozitivních testů, tedy nakažených mezi testovanými, ukazují, že zatím se vůbec netestuje nikdo jiný než ty nejrizikovější skupiny, a situace je opravdu vážná. V USA bylo 17 % testů pozitivních (přesně 160 530). Pro srovnání, Jižní Korea podle údajů tamního střediska pro kontrolu nemocí dokončila od 3. ledna do 30. března celkem “pouze” 410 564 testů, ze kterých 2,5 procenta bylo pozitivních.
Srovnání relativního přírůstku potvrzených případů nákazy virem SARS-CoV-2 ve vybraných oblastech, od Wu-chanu přes italskou Lombardii po některé americké konglomerace. Graf se poněkud obtížně čte, ale v podstatě zachycuje rychlost růstu epidemie.
Pro úplnost dodejme, že Jižní Korea má zhruba 51 milionů obyvatel, USA 350 milionů. Tento údaj není až tak důležitý, protože epidemie jsou zatím spíše lokalizované do jednotlivých oblastí. V USA jsou soustředěna spíše do některých oblastí (v tuto chvíli především do New Yorku) a rozsáhlé oblasti země jsou zatím nejhoršího ušetřeny.
Jak poznamenaly NY Times, vývoj v některých oblastech USA je zatím ovšem stále velmi nepříznivý. Američané jsou na trajektorii, která by mohla skončit horší epidemií, než jakou zažil čínský Wu-chan (samotné město, nikoliv celá provincie Chu-pej). Není to nic jiného. Některé oblasti v USA díky přijatým opatřením situaci zvládají, ovšem úspěchů je pár. Spojené státy stále mají nepochybně to nejhorší před sebou.
4. Německo
Německo bylo dlouhou dobu zemí, ve které se na COVID-19 neumíralo. To se během března změnilo. Přesto jde stále o zemi, ve které umírá velmi malé procento nakažených: z celkem 57 298 potvrzených pacientů jich ke 30. březnu zemřelo pouze 455. (Itálie má ke stejnému dni zhruba 10 tisíc úmrtí z 90 tisíc potvrzených případů pro řádovou představu.)
Celkový počet zemřelých na nemoc COVID-19 v ČR (modře), Německu (zeleně) a Rakousku (fialově). Graf je na logaritmické škále, kde přímka představuje exponenciální růst.
Počet zemřelých na COVID-19 za den po přepočtu na počet obyvatel v ČR (modře) a Německu (zeleně).
Příčin může být několik. Zemřelí, kteří nebyli před smrtí hospitalizování, například nejsou zpětně testováni na přítomnost viru. Zejména v počátku epidemie v Německu tvořili velkou část nakažených mladší lidé, kteří se vraceli z lyžařských zájezdů, tedy lidé obecně řečeno v relativně dobré kondici. V tomto ohledu se německá situace podobá české, kde byl prvním komunitním případem řidič taxislužby s později závažným případem nemoci. To neznamená, že se situace nemůže změnit, také v Německu se objevují případy nákazy v domovech seniorů, které jsou spojeny s vyšším počtem úmrtí.
Celkový počet případů v Německu (zeleně) a ČR (modře) za poslední dva týdny.
Počet zemřelých na COVID-19 za den po přepočtu na počet obyvatel v ČR (modře) a Německu (zeleně).
Ještě větší roli ovšem zřejmě bude hrát skutečnost, že Německo v posledních týdnech testuje ve velkém rozsahu. Podle oficiálních údajů země ve 12. týdnu letošního roku, tedy v týdnu od 23. března, prováděla bezmála 50 tisíc testů denně. Jen za tento týden tak země provedla téměř stejně testů jako Jižní Korea podle svých údajů od ledna.
Testování v Německu se neprovádí pouze v nejnutnějších případech, tedy u těch nejohroženějších či lidí se zjevnými příznaky. Mezi testovanými je tak více jedinců, u kterých má nemoc lehký průběh.
Počty zemřelých na nemoc COVID-19 ve střední Evropě po přepočtu na počet obyvatel. Znázorněny jsou následující země: ČR (modře), Slovensko (zeleně), Polsko (fialově), Německo (oranžově) a Rakousko (žlutě).
Počty nových, potvrzených případů nákazy virem SARS-CoV-2 ve střední Evropě: v ČR (modře), na Slovensku (zeleně), Polsku (fialově), Německu (oranžově) a Rakousku (žlutě). „Prvenství“ Německa je dáno nejen jeho velikostí, ale také dosti intenzivním programem testování.
Rozdíl proti současné praxi v USA či v Itálii je tedy značný a poměr úmrtí mezi potvrzenými případy se ve všech zemích výrazně liší. Ilustruje jeden ze základních problémů statistik z letošního pandemie: v podstatě žádná nezohledňuje počet provedených testů v dané oblasti či státě. Údaje o počtu provedených testů a metodice, kterou daná země používá, nejsou jednoduše přístupné v žádné databázi.
Známý server Our World In Data se pokusil sledovat počty testů v jednotlivých zemí a shromažďovat údaje na jednom jediném místě. Poslední víceméně dostupné údaje byly dostupné ke 20. březnu, pak více než týden nebyly aktualizovány. Ke 30. březnu tým alespoň prozatím snahu vzdal. Dosavadní údaje ze svých stránek stáhl a vyvěsil pouze upozornění, že na zpracování novějších dat se pracuje, zatím nebude ale server raději zveřejňovat žádná.
Německý model přitom jasně dokazuje důležitost zohlednění míry testování pro výklad statistik: za týden se počet pozitivních případů v zemi více než ztrojnásobil, ovšem stejně se zvýšil v týdenním srovnání i počet provedených testů. Počet úmrtí se zvyšoval poněkud rychleji (zhruba na pětinásobek za týden), to ovšem nemusí nic znamenat.
5. Čína
V Číně v poslední době případů prakticky nepřibývalo. Opatření v zemi se tak soustředila především proti zavlečení nákazy zvenčí. Ale od 1. dubna můžeme očekávat ne zásadní, přesto znatelný nárůst počtu případů.
Celkový počet prokázaných případů nákazy virem SARS-CoV-2 v Itálii (modře), Spojených státech (zeleně) a Číně (fialově).
Čína totiž konečně začne podle prohlášení svého úřadu pro kontrolu nakažlivých chorob do počtu případů zahrnovat nakažené bez příznaků. Lidi, u kterých vyšel test na přítomnost viru pozitivně, aniž by měli nějaké příznaky nemoci. Čína byla za svou dosavadní praxi obecně kritizována, protože z epidemiologického hlediska nedává smysl. Asymptomatičtí přenašeči jsou samozřejmě pro šíření nemoci extrémně důležití.
Kolik „zdravých nemocných“ přesně je, je také jednou z velkých otázek kolem koronaviru, podle dosavadních údajů by to mohla být až polovina z celkového počtu případů (viz příklad města Vo, který jsme zmiňovali v předchozím článku). Zatím čínské CDC uvedlo v tiskovém prohlášení pouze to, že „pod lékařským dohledem“ je 1 541 takových lidí, což je pouze zlomek odhadovaného počtu asymptomatických příznaků. Uvidíme, jak se výsledky změní po prvním dubnu.
