Je to Zemi jedna z nejpodobnějších planet, jaké jsme zatím objevili, alespoň co se týká velikosti a množství energie, které získává ze své hvězdy. Nově objevná exoplaneta dostala název Kepler-1649c a nachází se v obyvatelné zóně. To ještě neznamená, že je vhodná pro osídlení, ale je v takové vzdálenosti od svého slunce, že by voda - životně důležitá složka života, jak ji známe - mohla na skalnatém povrchu planety vytvářet vodní plochy.
Ukázka přechodu (tranzitu) planety přes hvězdu na údajích z Keplerova teleskopu
I když je tato exoplaneta vzdálená z astronomického hlediska jen 300 světelných let, stále je to příliš na to, abychom ji mohli některým z našich aparátů přímo pozorovat. Všechny podobné objevy totiž vycházejí z měření poklesu jasnosti hvězdy, když před ní planeta přechází. I proto je třeba brát přiložené ilustrace pouze jako fantazii autora.
Najít tímto způsobem novou exoplanetu je přitom velice obtížné. Většinou tyto poklesky pocházejí z jiných jevů, než jsou obíhající planety. Mohou to být přirozené změny jasu hvězdy nebo vliv jiných vesmírných objektů, které mohou působit podobný pokles jasu.
Je zajímavé, že tuto planetu vědci objevili, když analyzovali již starší data získaná z vesmírného dalekohledu Kepler. Ale bylo to dáno tím, že původně automatický systém vyhodnotil výsledky pozorování jako falešně pozitivní, tedy že pokles jasu se odehrál na základě jiných skutečností než díky přechodu planety před tamním sluncem. Až následná kontrola ukázala vliv Kepleru-1649c
Data z již nefunkční sondy
Vizualizace dalekohledu Kepler
Samotný dalekohled Kepler začal na naší oběžné dráze fungovat v roce 2009 a na základě jím získaných dat již bylo objeveno a potvrzeno 2 300 exoplanet. Od druhé poloviny roku 2018 však již nemohl fungovat, protože mu došlo palivo. I tak pořídil obrovské množství dat, která astronomové ještě zpracovávají a čas od času v nich naleznou podobný objev.
Srovnání velikosti Země a exoplanety Kepler-1649c na ilustraci NASA
Pojďme se ale podívat blíže, co vědci vyčetli z Keplerem získaných dat. Podle jejich výpočtů je planeta Kepler-1649c jen asi 1,06krát větší než Země. Zároveň obíhá kolem své mateřské hvězdy tak daleko, že z ní získává 75 procent světla v poměru k situaci na naší planetě. Tento parametr znamená, že by se zde teploty mohly pohybovat na podobné úrovni jako u nás.
Na druhou stranu nevíme nic o atmosféře této planety, která má na výslednou teplotu také významný vliv.
Je třeba myslet i na to, že současné výpočty velikosti planety mohou vykazovat značné množství chyb stejně jako všechny hodnoty v astronomii, když studujeme tak vzdálené objekty.
Červený trpaslík kazí výhledy na osídlení
To, že je planeta v soustavě červeného trpaslíka, také příliš nenahrává možnosti, aby se na ní mohl vyskytovat život nebo byla jednoduše obyvatelná. Takové hvězdy mají nejvýše poloviční hmotnost Slunce a občas do svého okolí vysílají silné dávky rentgenového a ultrafialového záření, které se příliš neslučují s životem, jak ho známe.
Porovnání obyvatelných zón naší Sluneční soustavy a dříve objeveného systému. Zelená oblast značí obyvatelnou zónu.
Hvězdy typu červený trpaslík jsou nejčastějšími hvězdami naší galaxie a drtivá většina z nich by měla mít alespoň jednu planetu. Planety, které kolem nich obíhají, jim musí být blíže, aby byly v již zmíněné obyvatelné zóně.
Kepler-1649c obíhá kolem své malé červené trpasličí hvězdy tak těsně, že jeho rok odpovídá 19,5 pozemským dnům. Systém má další skalnatou planetu, je přibližně v polovině vzdálenosti mezi Keplerem-1649c a červeným trpaslíkem. Je to podobné jako u Venuše, která obíhá kolem Slunce zhruba v polovině vzdálenosti Země.
Svítivost tohoto druhu hvězd je výrazně menší, u těch největších, které se hmotností blíží polovině Slunce, je to asi 10 % svítivosti Slunce. To jen pro dokreslení situace exoplanety Kepler-1649c.
Ilustrace exoplanety Kepler-1649c obíhající kolem své hostitelské červené trpasličí hvězdy.
Odhaduje se, že existují další exoplanety, které se blíží velikosti Zemi, například TRAPPIST-1f a podle některých výpočtů i Teegarden c. Jiné se zase mohou teplotami srovnávat se Zemí. Sem patří planety jako TRAPPIST-1d a TOI 700d.
Doposud však neexistovala žádná jiná vědci popsaná exoplaneta, která by byla kombinací těchto vlastností považována za podobnou Zemi a ležela v obyvatelné zóně tamní soustavy.
Vzpomínka na sondu Kepler:
