Teď státy spolupracují, ale to se změní, říká vědec z revolučního projektu

  15:49
O praktickém využití jaderné fúze, tedy vytvoření „umělého slunce“, se mluví desetiletí. Teď jsme však k němu opravdu poměrně blízko, říká český fyzik Radomír Pánek v rozhovoru pro Technet.cz.

Termonukleární reaktor ITER | foto: ITER

Na začátku roku 2020 se Radomír Pánek, ředitel pražského Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR, stal jedním ze tří nejvyšších představitelů společného evropského podniku Fusion for Energy (F4E).

Organizace, o které jste nejspíše nikdy neslyšeli, realizuje evropskou část největšího mezinárodního experimentu dnešní doby: termonukleárního reaktoru ITER. Vzniká v jižní Francii s rozpočtem přibližně 20 miliard eur a měl by poprvé jasně ukázat, že lidstvo může k pokrytí spotřeby energie používat stejný proces jako hvězdy, tedy jadernou fúzi, která bude představovat bezpečný, téměř nevyčerpatelný a čistý zdroj energie.

Radomír Pánek

Narodil se v roce 1975 v Boskovicích. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu v Praze, kde získal i doktorský titul v oboru fyziky plazmatu (přesně interakce vln s plazmatem). Během působení na Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, jehož je dnes ředitelem, absolvoval řadu zahraničních stáží v evropských i světových vědeckých laboratořích. Na půdě ústavu dnes stojí tokamak COMPASS, který čeká v příštích několika letech rozsáhlý upgrade. Přednáší na několika českých i zahraničních univerzitách.

Na začátek připomeňme, co je vlastně ITER?
Jedná se o největší mezinárodní vědecký experiment, který spočívá ve vybudování zařízení zvaného tokamak pro výzkum termonukleární fúze jako zdroje energie. Takový zdroj by byl bezemisní, bezpečný a využívající téměř nevyčerpatelné palivo. ITER se staví na jihu Francie a podílí se na něm celý rozvinutý svět: EU, Japonsko, USA, Korea, Rusko, Čína a Indie. Je to vrchol více než sedmdesátiletého úsilí o vývoj fúzního zdroje.

Samotný název tokamak pochází z ruské zkratky a jde v podstatě o velkou vakuovou komoru tvaru pneumatiky, ve které magnetické pole dokáže udržet v prostoru levitující extrémně horké plazma tak, aby se nedotýkalo stěn. Cílem ITERu je ukázat, že je možné dosáhnout vysokého energetického zisku, tedy získat z jaderné fúze více energie, než je nutné k jejímu spuštění a udržení. Velmi, velmi zjednodušeně jde o velkou magnetickou komoru, ve které bude za teplot desetkrát vyšších než je v centru Slunce docházet v plazmatu ke slučování atomárních jader a uvolňování velkého množství energie.

Radomír Pánek (vlevo) na snímku z června 2011. Tehdy navštívil tokamak COMPASS britský premiér David Cameron společně s předsedou vlády ČR Petrem Nečasem. Důvod návštěvy byl prostý: COMPASS bylo původně britské zařízení, které v roce 2004 Britové darovali Evropské komisi, protože ho nechtěli udržovat v provozu. Na COMPASSu se vzhledem k jeho vlastnostem dělal výzkum relevantní pro ITER, pražský Ústav fyziky plazmatu se ho „ujal“.

O kolik více?
Hlavním cílem ITERu je demonstrovat alespoň desetinásobný energetický zisk, měl by tedy vyrábět zhruba desetkrát více energie, než kolik bude zapotřebí k udržení horkého plazmatu. Některé nové výsledky naznačují, že by poměr mohl být i vyšší, ale to jsou jen odhady. Dalším cílem projektu ITER je prokázat, že získávání energie z fúze je technicky možné. Což znamená otestovat všechny potřebné technologie a systémy společně. Například způsob, jak z lithia v reaktoru vyrábět izotop vodíku tritium, které bude sloužit jako palivo pro fúzní reakci, nebo to, jak extrahovat energii z plazmatu a další aspekty.

Jak dostat jádra k sobě

Princip jaderné fúze není složitý: v reaktoru dochází ke sloučení dvou jader atomů do jednoho jádra těžšího atomu. V praxi jde však o velmi složitý problém, protože slučování jader lze částečně přirovnat ke snaze přiblížit dva magnety stejnými póly k sobě. Dvě jádra s kladným nábojem se odpuzují a až po překonání odpudivé síly a vzájemném přiblížení jader na velmi malou vzdálenost převládne přitažlivá síla a jádra se mohou sloučit na jádro těžší (např. jádro helia) za produkce velkého množství energie. Aby bylo možné této reakce dosáhnout, je nutné hmotu zahřát na extrémní teploty, kde se přemění na tzv. plazma. Na Slunci pomáhá horké plazma držet gravitační síla, která zajišťuje vhodnou kombinaci extrémní hustoty (fúze probíhá v jeho středu, ne u povrchu) a vysokých teplot, tj. rychlosti samotných jader. Na Zemi nelze využít k tomuto účelu gravitační sílu, a tak se využívá pro udržení a izolaci plazmatu silného magnetického pole, které však nedokáže zajistit tak vysoké hustoty jako v centru Slunce, a proto musíme dosáhnout výrazně vyšších teplot: v největším fúzním projektu současnosti, tokamaku ITER, bude teplota plazmatu dosahovat až 150 milionů stupňů, což je desetinásobek hodnoty ve středu Slunce.

Jak moc jsou si plazmoví fyzici jistí, že zařízení bude fungovat podle plánu?
Absolutní jistotu samozřejmě nemáme, nicméně máme údaje z řady menších podobných zařízení ve světě, jedno ostatně stojí i u nás v ústavu, a ty jasně ukazují, že bychom měli dosáhnout očekávaných cílů.

Je to ovšem založené na extrapolacích, obrazně řečeno na protažení křivek do oblastí, se kterými nemáme žádné přímé zkušenosti, že?
To ano, proto se pořád jedná o výzkum. Zatím ovšem nic nedává důvod extrapolacím nevěřit. ITER ovšem bude úplně nové zařízení s unikátními parametry, to je jistě pravda. Nejen, že bude zdaleka největší, například bude mít extrémně silné magnety na udržení plazmatu, silnější než naprostá většina dnes fungujících tokamaků.

Velikost je tedy klíčová?
Není to jediný důležitý parametr, ale k dosažení energeticky ziskové fúze je skutečně zapotřebí tokamak velkých rozměrů. Vakuová komora ITERu, ve které bude probíhat fúzní reakce, má tedy výšku zhruba 11 metrů a průměr necelých 20 metrů. V menších zařízeních není zatím možné z fyzikálních důvodů dosáhnout ziskové fúzní reakce. Dochází k ní, ale k udržení vhodných podmínek je zapotřebí více energie, než kolik se při slučování jader uvolňuje. Fúzní reaktor bude tedy v budoucnu sloužit jako lokální zdroj o velkém výkonu podobně jako dnešní velké elektrárny. Spíše větší zařízení mají podle mého názoru i jiné výhody, třeba z hlediska životnosti materiálů.

Co přesně máte na mysli?
Energii vzniklou z fúzní reakce musíme odvést z komory ven, abychom ji mohli využít. Její významnou část ale nesou neutrony, které prochází tzv. první stěnou reaktoru do reaktorové obálky, ve které jsou zachyceny a předávají energii chladicímu médiu. Nicméně při průchodu těmito materiály nevyhnutelně zasahují jejich atomy, které se přesouvají, a materiál tím může měnit své vlastnosti. Stejný problém se objevuje i v dnešních jaderných elektrárnách, není to nic principiálně nového, ale toto zatížení v budoucích fúzních reaktorech bude výrazně vyšší. Během životnosti reaktoru budou zasažena jádra všech atomů v plášti komory několikrát.

To zjednodušeně řečeno znamená, že za roky provozu se jádra všech atomů v plášti několikrát přesunou na jiné místo v atomové mřížce materiálu, chápu to správně?
V podstatě ano. Proto se vyvíjejí speciální, velmi odolné materiály, které tomuto namáhání odolají. Zmenšování reaktoru při zachování výkonu by znamenalo zvyšování hustoty toku energie a neutronů u stěny reaktoru, které by vedlo k přílišnému poškození materiálů a významně zkrátilo jejich životnost.

Zmínil jste magnety. ITER by měl mít magnety supravodivé a silnější než drtivá většina tokamaků před ním. Co to znamená pro jeho provoz?
Magnetické pole slouží k udržení, nebo můžeme říct izolaci horkého plazmatu uprostřed vakuové komory tokamaku tak, aby se nedotýkalo stěny. Již delší dobu víme, že s rostoucí hodnotou magnetického pole je izolace plazmatu účinnější. Magnety tokamaku ITER budou schopny generovat velmi silné magnetické pole o velikosti přes 5 Tesla uprostřed nádoby reaktoru. Supravodivý materiál je použit proto, aby bylo možné generovat toto pole po dobu stovek sekund bez energetických ztrát. 

Zajímavé je, že ve světě existoval zatím pouze jeden tokamak schopný generovat podobné nebo vyšší magnetické pole s relevantní geometrií a jeho výsledky naznačují, že zvýšení magnetického pole na hodnoty kolem pěti Tesla a výše by mohlo výrazně zlepšit kvalitu jeho udržení a tím jeho energetické ztráty. Plazma se velmi jednoduše řečeno najednou začne chovat poněkud jinak a omezí se v něm některé jeho nežádoucí projevy.

Schéma tokamaku. Hlavními částmi tokamaku je prstencová vakuová komora umístěná jako sekundární závit transformátoru a cívky magnetického pole. Transformátorem indukovaný elektrický proud v plazmatu vytváří spolu s magnetickými cívkami magnetické pole bránící kontaktu plazmatu se stěnou nádoby a současně plazma ohřívá.

Ve smyslu, že se „uklidní“?
Ano, dalo by se tak říct. Pro provoz ITERu i budoucího fúzního reaktoru předpokládáme, že plazma v reaktorové nádobě dokážeme izolovat pomocí magnetického pole v takzvaném režimu vysokého udržení. Ten se standardně využívá v dnešních tokamacích, ale má jednu nepříjemnou vlastnost. Objevují se nestability, takzvané doprovodné nestability, které se projevují jako periodické výtrysky horkého plazmatu směrem ke stěně vakuové nádoby. Pro dnešní zařízení to nepředstavuje zásadní problém, nicméně v případě ITERu a další budoucích reaktorů to nemůžeme tolerovat. 

Jejich plazma ponese více energie, tolik, že by výtrysky mohly výrazně snižovat životnost stěn komory, takzvané první stěny reaktoru. Úspěšně se vyvíjí metody, jak tyto nestability potlačovat, ale výsledky naznačují, že při vysokých magnetických polích tento problém může zcela vymizet a plazma bude výrazně stabilnější. Je to ovšem třeba potvrdit na vícero zařízeních, která jsou schopna s takto vysokým magnetickým polem pracovat..

Na kterých zařízeních byly tyto experimenty, které jste zmínil, provedeny?
Jednalo se o tokamak Alcator C-mod na univerzitě MIT v USA, ale před několika lety byl jeho provoz z finančních důvodů bohužel ukončen. Tamní tým nyní pracuje na projektu nového tokamaku se supravodivými magnety a založili také firmu, která získala soukromý kapitál. V současné době ale žádné experimentální zařízení v provozu nemají.

Myslíte tým Commonwealth Fusion Systems (CFS), který získal peníze od ropných těžařů?
Ano, to je ta soukromá firma, která je provázána s Plasma Science and Fusion Center na univerzitě MIT.

A co si o jejich projektu myslíte? (CFS slibuje velmi rychlou stavbu menšího a výkonného fúzního reaktoru s velmi silnými magnety vyrobenými z jiného, novějšího materiálu, než jaký bude použit u ITERu, pozn.red.).
Důvěryhodných informací o tomto projektu, který se nazývá SPARC, je bohužel málo. Já jsem Plasma Science and Fusion Center MIT v posledních dvou letech několikrát navštívil, protože máme podobné představy o tom, kterým směrem by měl fúzní výzkum dále směřovat, a zahájili jsme spolupráci na projektu našeho nového tokamaku v Praze. Diskutovali jsme i spolupráci na projektu SPARC, nicméně vzhledem k tomu, že jej má realizovat soukromá firma ze soukromých prostředků, předpokládám, že na rozdíl od standardní vědecké spolupráce se o informace nebudou příliš dělit.

Pohled do základů pod reaktorovou budovou. ITER stojí v oblasti, kde se výjimečně vyskytují zemětřesení, a tak je základová deska položena na pylonech (jsou vidět vpravo), které mají případné otřesy ztlumit.

Každopádně v současné době je jejich prvním úkolem vyvinout technologii pro výrobu magnetické cívky z vysokoteplotního supravodiče. Ten je pro budoucí fúzní reaktor potenciálně výhodný v tom, že pro dosažení supravodivého stavu postačuje chlazení kapalným dusíkem, který je mnohonásobně levnější než kapalné helium (tím bude chladit ITER, který nepoužívá vysokoteplotní supravodiče, pozn.red.). 

Pokud uspějí v tomto kroku, začnou připravovat realizaci samotného tokamaku SPARC. Ten by měli vybudovat podle jejich plánů během několika málo příštích let. Vzhledem k velmi ambiciózním cílům tohoto projektu mi ale nepřipadne tento časový plán příliš realistický a předpokládám, že vybudování tohoto reaktoru i za předpokladu dostatku finančních prostředků zabere delší čas.

Zaznamenal jsem, že tato skupina také kritizovala „zastaralost“ konstrukce ITERu. Co si o tom myslíte? Konkrétně mu vyčítají, že používá starší generaci supravovidých materiálů.
Primárním cílem ITERu je prokázat, že fúzí lze produkovat energii, a to s maximálním využitím stávajících technologií.

ITER tedy nemá být příliš rizikový, ve smyslu, že bychom měli mít jistotu, že půjde postavit a bude fungovat?

Například v  případě magnetických cívek bylo při dokončování základního návrhu ITERu někdy před 15 lety rozhodnuto, že bude využita technologie tzv. studených supravodičů využívající kapalné helium. Používala se už při výrobě jiných velkých magnetů například pro urychlovače. Přesto ale vzhledem k velikosti těchto magnetů v ITERu není jejich vývoj a výroba vůbec triviální.

Vysokoteplotní supravodiče, jaké chce použít CFS, se nacházejí ve výrazně méně pokročilé fázi technologické vyzrálosti než tzv. studené supravodiče, a neúměrně by se tím zvyšovalo technologické riziko jejich možného selhání. ITER používá doslova stovky kilometrů supravodivých vodičů ve svých cívkách. Mezi výrobou kousku supravodiče v laboratoři a výrobou cívek o výšce 15 metrů a tvořenými stovkami kilometrů těchto vodičů, které budou namáhány extrémními elektromagnetickými silami, je obrovský rozdíl. Díky tomu je fúzní výzkum největší investor do vývoje supravodičů a produkuje technologie a poznatky, které mají potenciální využití v celé řadě dalších oborů.

ITER navíc musí být konzervativnější. Bude licencován jako jaderné zařízení. Musí proto splnit velmi přísné předpisy francouzských regulátorů, všechny využité technologie procházejí náročným ověřováním.

Proč je pro ITER zapotřebí povolení jaderného dozoru, když zjednodušeně řečeno nejde o jadernou elektrárnu? Žádný odborník si přece nedovede představit, že by ITER hrozil nějakou větší havárií.
Ne, bezpečnost je právě jedna z výhod tohoto typu reaktoru. Nicméně jedna ze dvou složek paliva v ITERu bude tritium, což je radioaktivní izotop vodíku, na který je zapotřebí povolení. Dále při termonukleární reakci vznikají neutrony, které následně způsobují sekundární aktivaci reaktorové nádoby. ITER tedy musí být licencován podobně jako jaderná elektrárna, což má samozřejmě zásadní dopad na délku výstavby.

Staveniště projektu ITER v únoru 2020. Reaktor je ve spodní části betonové budovy uprostřed. Lesknoucí se navazující budova slouží jako montážní hala. Vpravo vzadu je vidět energetická část provozu.

Kdy by měl být ITER hotový?
Zatím se stále počítá s tím, že zahájení provozu, takzvané „první plazma“ by mělo být v roce 2025.

Stavba nabrala v minulosti značné zpoždění, nebude se to opakovat?
Já věřím, že ne. Od doby, co se stal generálním ředitelem prof. Bernard Bigot (v roce 2015, pozn.red.), se víceméně daří harmonogram dodržovat a stavba pokračuje podle plánu.

Bigotova role se obecně hodnotí jako zcela zásadní, souhlasíte s tím?
Rozhodně. Přesvědčit ho, aby se místo odchodu do zaslouženého důchodu ujal velmi náročného vedení tohoto projektu, nebylo jistě jednoduché, ale jeho pevná ruka a zkušenost jsou rozhodně znát.

Bernard Bigot, od jara 2015 šéf projektu ITER

Před ním byli dva generální ředitelé z Japonska, v jednom případě šlo o fyzika se zkušenostmi s velkými projekty, v čem byl problém?

To byla původní podmínka daná při vyjednávání o smlouvě o ITERu, které probíhalo na nejvyšší politické úrovni. Nechci zabíhat do detailů, ale v prvním případě skutečně asi hrál roli nedostatek zkušeností. V tom druhém pravděpodobně hrál roli mimo jiné i střet japonského stylu řízení s evropským, potažmo francouzským přístupem. V každém případě to nefungovalo optimálně. Na druhou stranu je nutné říct, že rozjezd a nastavení fungování takto složité organizace, na které se podílí celý rozvinutý svět a významná část financování je formou tzv. in-kind příspěvků, nebyl vůbec jednoduchý. Každopádně příchod Bernarda Bigota do vedení ITER Organization přinesl významný obrat.

V současnosti tedy žádné velké problémy nejsou?
Po vědeckotechnologické stránce v tuto chvíli nevíme o žádném principiálním problému, proč by ITER neměl fungovat. Organizačně technických problémů a výzev se samozřejmě řeší spousty, ale to je přirozené u takového projektu. V současné době se například snažíme zabránit zpoždění při dodávkách částí vakuové komory tokamaku, ve které bude jaderná fúze probíhat.

Nejde ale jen o technické komplikace, celý projekt má také dosti komplikovanou strukturu, protože účastnické země, které reprezentují celý rozvinutý svět, se na něm podílejí především tím, že zajišťují výrobu jednotlivých komponentů. Například díly pro zmíněnou vakuovou komoru se vyrábí na třech místech světa, obrovské supravodivé magnety se vyrábí v několika dalších zemích a tak podobně. 

Má to svůj logický důvod, aby potřebné know-how ke stavbě fúzních zařízení skutečně měli všichni partneři a jejich průmysl, ale v praxi je samozřejmě řízení takového projektu dosti komplikované. Není to ideální, ale je to dáno mezinárodním charakterem celého projektu a také politickými důvody.

Ovlivnila stavbu epidemie SARS-CoV-2?
Projevila se jak na místě stavby ve francouzském Cadarache, tak například i v řídicí organizaci Fusion for Energy, která sídlí v Barceloně. Nicméně management obou organizaci zvládl situaci velmi dobře a došlo pouze k omezení prací, nikoliv k jejich přerušení. Nejsložitější situace byla především u dodavatelů technologií z Itálie a ze Španělska, kteří ale již postupně nabíhají opět do standardního provozu. Přesný dopad na jednotlivé dodávky bude možné zjistit až později, nicméně neměl být zatím zásadní.

Co bude následovat po ITERu?
Souběžně s budováním projektu ITER probíhá u většiny z partnerů projektu příprava dalšího kroku, který se pracovně nazývá DEMO a bude již představovat prototyp komerčního reaktoru. Jeho realizace by měla začít kolem roku 2040, tedy krátce poté, co ITER prokáže, že řízená fúze může být technicky realizovatelná a dostatečně zisková. 

Protože se bude jednat o zcela klíčovou technologii pro všechny světové velmoci, myslím si, že současná velmi vysoká úroveň mezinárodní spolupráce bude v tomto dalším kroku již výrazně omezena a započne něco podobného například tomu, jako byl závod o Měsíc. 

Každý ze současných partnerů projektu se pokusí co nejrychleji tuto technologii dovyvinout do reálného využití, čímž získají přístup k téměř nevyčerpatelnému zdroji energie. Na projektu tohoto dalšího kroku již kromě Evropy poměrně intenzivně pracují také Čína a Jižní Korea.

Jak si stojí podle vás evropský projekt?
Evropa na projektu DEMO poměrně úspěšně pracuje, a to v rámci konsorcia evropských laboratoří EUROfusion, jehož je i náš ústav součástí. Projekt se snažíme navrhnout tak, aby byl z technologického hlediska spíše konzervativní, tedy aby co nejvíce vycházel z již známých a ideálně ověřených technologií nebo technologií, které budou ověřeny na projektu ITER. Věříme, že to je nejlepší způsob, jak zavést tento slibný, bezpečný a téměř nevyčerpatelný zdroj energie do praxe.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 41 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi jsou 4 příspěvky

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 41 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 34 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...