Bylo 8. července 2011, když se od země odpoutal raketoplán Atlantis, aby završil éru tohoto výkonného, ale neskutečně drahého vesmírného dopravního prostředku. Byl to na dlouhé roky poslední americký stroj, který vezl do vesmíru posádku. Již tehdy se ale počítalo s tím, že tento úkol převezmou soukromé stroje. Nečekalo se však, že to bude trvat tak dlouho. Ten čas ale nyní nadešel.
Odlet středa 27. května 2020
Na tento den je naplánován start lodi CrewDragon s dvoučlennou posádkou. Termín může zhatit řada okolností, ale nyní posunutí nic neavizuje. Pokud tedy půjde vše podle plánu, nastane zážeh rakety ve 22:32 našeho času z Kennedyho vesmírného centra na floridském mysu Canaveral z rampy 39A.
Příprava rakety Falcon 9, která má vynést do kosmu vůbec poprvé loď CrewDragon s posádkou.
Start zajistí zcela nová raketa Falcon 9, která vynese novou kosmickou loď CrewDragon s označením C206.
Po startu se první stupeň lodi Falcon 9 vrátí na Zemi a přistane na plovoucí plošině v Atlantickém oceánu. CrewDragon se svými dvěma cestujícími dosáhne rychlosti přibližně 27 400 km/h. Jakmile budou na oběžné dráze, posádka a pozemní kontrola mise SpaceX ověří, že kosmická loď funguje správně. Mimo jiné se tak budou testovat systémy kontroly životního prostředí, řídicí systém a technologie manévrování pohonných jednotek.
Behnken a Hurley budou pokračovat na setkání s vesmírnou stanicí, kde se připojí ke třem členům současné posádky Expedice 63. V současné době tvoří posádku Mezinárodní vesmírné stanici americký astronaut Christopher Cassidy, který je aktuálním velitelem komplexu, a ruští kosmonauti Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner. Tato trojice na ISS přiletěla 9. dubna.
Schéma prvního pilotovaného letu lodí společnosti SpaceX k ISS.
Připojení k Mezinárodní vesmírné stanici je naplánováno na 17:29 ve čtvrtek 28. května. Samotný let tak potrvá necelých devatenáct hodin.
Dokovací a přistávací manévr přitom bude na rozdíl od nákladních lodí SpaceX probíhat v čistě automatickém režimu, tedy bez pomoci robotického ramene, přes dokovací adaptér IDA na modulu Harmony. Ruční dokovací manévr ale bude v záloze. Jak celý přibližovací manévr probíhá, si můžete přečíst v článku věnovaném prvnímu bezposádkovému letu lodi CrewDragon. Vyzkoušet si ho můžete sami díky malé interaktivní hře, kterou k této příležitosti firma SpaceX vydala.
Už před rokem proběhl již zmíněný první testovací let lodi na ISS, který trval šest dní a místo posádky byla na palubě figurína. Testovací let měl označení Demo-1 (DM-1) a figurína oblečená do skafandru od SpaceX dostala jméno Ripleyová.
3. března 2019 |
Certifikace pro Crew-1
Loď CrewDragon určená pro první let s posádkou k ISS.
Tento demonstrační let je označovaný jako Demo-2 či DM-2 a má za cíl prověřit, že vše na této soukromé pilotované lodi funguje, jak má. Je to finální zkušební let kosmického programu NASA pro komerční posádky a poskytne údaje o výkonu a schopnostech rakety Falcon 9, kosmické lodi CrewDragon a pozemních systémů. Stejně tak ověří vlastnosti lodi na oběžné dráze a dokovací i přistávací operaci. Na základě získaných dat může NASA přistoupit k certifikaci tohoto dopravního prostředku pro pravidelné lety s astronauty k Mezinárodní vesmírné stanici.
Teprve po návratu na Zemi a prověření funkce všech systémů během celé této mise bude následovat „ostrý let“ Crew-1. Termín zatím není určen, ale přípravu na něj už zahájili čtyři astronauti. Tři američtí – Shannon Walkerová, Victor Glover junior a Michael Hopkins – a Japonec Soiči Noguči, napsal server Space.com.
Posádka Robert Behnken a Douglas Hurley
Astronauti americké vesmírné agentury NASA Robert Behnken a Douglas Hurley již mají s letem do vesmíru zkušenosti, když létali i na raketoplánech.
Posádka prvního pilotovaného letu lodí společnosti SpaceX k ISS. Zleva: Robert Behnken, Douglas Hurley.
Behnken, který bude velitelem této mise, je astronautem NASA od roku 2000 a raketoplánem letěl dvakrát. První Behnkenovna mise STS-123 proběhla v březnu 2008 a STS-130 v únoru 2010. Během každé mise provedl tři výstupy do volného kosmu.
Astronaut se narodil ve městě St. Anne v Missouri a má bakalářský titul z fyziky a strojního inženýrství na Washingtonské univerzitě, dále získal magisterský a doktorský titul v oboru strojního inženýrství na Kalifornském technologickém institutu. Před příchodem do NASA byl Behnken technikem letových zkoušek u letectva USA.
Hurley je určen jako velitel vesmírné lodi CrewDragon a je zodpovědný za start, let i přistání. Astronautem se stal v roce 2000 a doposud má na svém kontě dva kosmické lety. Jako pilot a vedoucí robotický operátor zvládl misi STS-127 v červenci 2009 a také byl na vůbec poslední misi raketoplánu s označením STS-135 v červenci 2011. Rodák z Endicottu ve státě New York je držitelem titulu bakalář přírodních věd na Tulane University v Louisianě a absolvoval americkou námořní pilotní školu v Marylandu. Před nástupem do NASA byl stíhacím pilotem a testovacím pilotem v US Marine Corps.
Pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici
V této chvíli není tak úplně jisté, jak dlouho budou astronauté na ISS. Vše by mělo záviset především na tom, jak dobře budou v drsném kosmickém prostředí fungovat solární panely CrewDragonu. Původně plánovali 14denní pobyt na ISS, ale nyní se počítá s několikaměsíčním setrváním. Nejvýše by to měly být čtyři měsíce.
Původně se plánovalo, že Behnken a Hurley na vesmírné stanici stráví nanejvýš pár týdnů. NASA se ale rozhodla misi Demo-2 prodloužit. Vedl ji k tomu výhled několika měsíců pouze s jedním jejím astronautem na ISS, což by limitovalo možnosti oprav a údržby vně stanice a také omezilo vědecké experimenty prováděné na oběžné dráze. Proto NASA nyní zamýšlí ponechat Behnkena a Hurleye ve vesmíru až čtyři měsíce, napsal Spaceflight Now.
„Minimální doba trvání mise je skutečně přibližně jeden měsíc a maximální 119 dní,“ citoval Spaceflight Now Stevea Stiche, zástupce ředitele programu NASA komerčních letů posádek.
A když se něco nepodaří...
I přes všechny přípravy a testy se může něco pokazit nebo do hry vstoupí počasí. Je sice nepravděpodobné, že by se testovací let neuskutečnil v následucjících měsících, ale stále jsou tu v záloze ruské lodi.
Ať se již let s pomocí CrewDragon povede, nebo ne, již nyní je jasné, že alespoň jeden americký astronaut poletí Sojuzem na Mezinárodní vesmírnou stanici ještě letos na podzim. O zakoupení místa na ruské lodi se dohodly NASA a ruský Roskosmos. Americká strana zaplatí přes 90 milionů dolarů (přibližně 2,3 miliardy korun), sdělila agentuře TASS mluvčí NASA.
Národní úřad nejprve sdělil, že ukončil jednání s Roskosmosem „o získání jednoho dodatečného místa na Sojuzu, který bude vypuštěn na podzim“. V oznámení ale americká vesmírná agentura neupřesnila, s jakým výsledkem rozhovory skončily.
Na dotaz agentury TASS mluvčí NASA Stephanie Schierholzová upřesnila, že místo pro jednoho člena posádky bude na podzim stát přes 90,25 milionu dolarů (cca 2,3 miliardy korun). V ceně je i nezbytný výcvik, příprava ke startu, operace během letu, přistání a po něm hledání posádky. Kromě toho je do nákladů zahrnuta doprava určitého nákladu na stanici i zpět na Zemi a také doplňující služby spojené se startem a s přistáním.
O jednáních NASA s Roskosmosem o vyslání astronauta v říjnu v Sojuzu na ISS se zmínil šéf americké vesmírné agentury Jim Bridenstine 1. května. V této souvislosti také připustil možnost letu ještě jednoho astronauta ruskou lodí.
19. ledna 2020 |
