Svůj křest ohněm si internet z balonů Google Loon odbyl v rámci pomoci po hurikánu Maria, který rozvrátil část infrastruktury Portorika v září 2017. Toto připojení k internetu bylo použito také po zemětřesení v Peru. Nyní se Loon dočká prvního komerčního nasazení. Projekt internetu nad Keňou byl ohlášen už před dvěma lety, nyní ho ale vláda konečně schválila.
V roce 2018 se společnost spojila s komerční telekomunikační službou Telkom Kenya. Podle generálního ředitele Loonu Alastaira Westgartha se na urychleném odstartování projektu podepsala pandemie covidu-19.
I úřady chtějí iniciativu urychlit s cílem zlepšit komunikaci v době pandemie. Službu, která může ze stratosféry poskytovat 4G připojení k internetu, si v testovací fázi dosud vyzkoušelo 35 000 zákazníků, přičemž v prvním stádiu projektu budou internetové balóny pokrývat oblast o rozloze 50 000 kilometrů čtverečních.
„Jde o kulminaci mnohaleté práce a spolupráce mezi Loonem, Telkomem a vládou,“ doplnil pro server BBC. Šéf Telkomu Mugo Kibati uvedl, že jde o „vzrušující milník v poskytování internetových služeb v Africe“ a dodal, že nově budou mít připojení k internetu i Keňané žijící v odlehlých oblastech, kteří dosud tu možnost neměli nebo měli připojení příliš pomalé.
 |
Zazněla však také kritika, že podobné služby by se měly spíše zavádět v jiných afrických zemích, které opravdu nemají dostatečné pokrytí, jelikož v Keni má připojení k internetu 39 milionů z 49 milionů obyvatel.
Na vzdušných proudech
Páteří projektu Loon jsou stratosférické balony, které nesou datová komunikační zařízení. Podle testu služby v terénu balóny poskytují rychlost stahování 18,9 Mb/s (megabitů za sekundu) a rychlost odesílání 4,7 Mb/s. Přístroje jsou poháněné sluneční energií ze solárních panelů.
Poloha balonů Loon kolem Keni na Flight Radaru
Zařízení se pohybuje ve stratosféře ve výškách kolem 20 kilometrů. Protože je balón bez motoru a může jen stoupat nebo klesat, musí využívat vzdušné proudy. Ty ostatně donesly přístroje nad Keňu z Portorika a Nevady.
Provozovatel pro jejich pohyb musí mít dobrou předpověď stratosférického počasí, kterou vytváří po celý den meteorologická centra po celém světě.
„Náš navigační systém každou minutu analyzuje proudění větrů kolem každého balónu,“ vysvětluje Salvatore Candido technologický šéf projektu Loon.
Firmě se tak podařilo vytvořit algoritmus, který umožní využít vzdušného proudění v těchto výškách. Vítr se zde pohybuje rychlostí mezi 8 a 32 kilometry za hodinu, a tak je balon navigován mezi různými proudy, aby se dostal do správné polohy vůči ostatním.
Vývoj Loonu začal jako ambiciózní projekt Googlu v roce 2011. Balony se mají pohybovat ve stratosféře ve výšce kolem 20 kilometrů. Finální plány firmy počítají s vysláním tisíců takových balonů, které signálem pokryjí zajímavou část zemského povrchu. Loon by měl být finančně i technicky méně náročný než projekt dronů Solara, který Alphabet ukončil.
