Z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan ve 12:41 místního času (6:41 SELČ) odstartovala raketa Dlouhý pochod 5, která nasměruje k Marsu družici s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem. Jde o první pokus Číny o přistání na rudé planetě, které se předpokládá v dubnu nebo květnu příštího roku.
Watch: Animation shows China's first Mars probe #Tianwen1's journey to the red planet. Tianwen-1 spacecraft is scheduled for launch in late July or early August. https://t.co/Nfld8GW7MB
Čína následně plánuje dopravit na Mars robotické vozítko poháněné solární energií ke sběru vědeckých dat. Předpokládá se, že k Marsu čínský satelit dorazí v únoru. O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu by se tedy Číňané měli pokusit o dva až tři měsíce později.
Orbiter a 240kg rover společně nesou 13 vědeckých přístrojů pro studium marsovské atmosféry, magnetosféry, povrchu, klimatu i pro geologický průzkum.
 |
Samotný orbiter, či chcete-li družice, zůstane na oběžné dráze Marsu jeden marsovský rok (cca 687 pozemských dní). Podle serveru SpaceNews je vybaven fotoaparáty se středním a vysokým rozlišením, které jsou srovnatelné s HiRise při misi NASA Mars Reconnaissance Orbiter v roce 2005. Rovněž nese magnetometr, sondážní radar a přístroje pro detekci atmosféry a ionosféry.
Rover, je navržen tak, aby vydržel na Marsu fungovat asi 90 dní. Je vybaven šesti přístroji, včetně laserem indukovaného rozpadového spektroskopického analyzátoru pro detekci povrchových prvků, minerálů a typů hornin. Kromě topografických a multispektrálních snímků dokáže vozítko studovat klima a magnetické pole. Rover také nese radar pro studium, který dokáže proniknout pod povrch Marsu.
Svou marsovskou misi Čína pojmenovala Tchien-wen (Tianwen), což v překladu znamená Otázky k nebesům. Inspirací se stala stejnojmenná dlouhá báseň prvního a zároveň nejvýraznějšího básníka staré Číny Čchü Jüana (asi 340-278 př.n.l.).
Léto s lety k Marsu
Již v noci na pondělí odstartovala z japonského vesmírného střediska Tanegašima k Marsu nosná raketa H-IIA s družicí Amal (Naděje). Vyslaly ji Spojené arabské emiráty. Satelit bude od května příštího roku kolem Marsu kroužit a zkoumat jeho atmosféru.
Svůj šestikolový rover jménem Perseverance (Vytrvalost), zhruba o velikosti automobilu, hodlají mezi 30. červencem a 15. srpnem vyslat na Mars také Američané. Robotické vozítko bude mimo jiné shromažďovat údaje o klimatu a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi k analýze. Mise zahrnuje také hledání známek možného minulého života na Marsu.
Žádné jiné zemi než Spojeným státům se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. V současnosti operují na povrchu rudé planety dva stroje amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), a to InSight a Curiosity. Šest dalších aparátů zkoumá Mars z jeho oběžné dráhy; tři jsou americké, dva evropské a jeden indický.
Marsovská mise je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu Země člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a loni přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na málo prozkoumané odvrácené straně Měsíce.
