Z kazašském kosmodromu Bajkonur odstartovala krátce před 17. hodinou odpolední třístupňová raketa Proton-M, která o několik minut později dopravila do vesmíru poměrně veliký náklad. Ruský modul Nauka s původním označením Víceúčelový laboratorní modul (MLM), který má rozšířit Mezinárodní vesmírnou stanici, má hmotnost 20,3 tun, délku 13,2 metru a průměr až 4,2 metru. Celkem tak nově na ISS bude asi 70 m³ nového prostoru.
#Nauka in space1
T+9:40 min after the liftoff, the Nauka Multipurpose Laboratory Module separated nominally from the Proton-M carrier rocket 3rd stage!
It is now beginning its 8-day autonomous flight to the ISS. The docking to the Russian segment is scheduled for July 29. https://t.co/IwSp4M0mUV
Pokud vše proběhne podle plánu a za více než týden bude zařízení připojeno k ISS, dostane Mezinárodní vesmírná stanice další místo pro zásoby, záložní kontrolní systém i několik vědeckých přístrojů. Nauka má být doposud největší ruský modul, který se na ISS dostal, s velikostí o pětinu překonávající Zvezdu.
Podle dohody s ESA bude součástí modulu i robotické rameno European Robotic Arm (ERA), které umožní manipulace na vnější straně orbitálního komplexu bez potřeby pracovních směn posádky v otevřeném vesmíru.
„Mezinárodní vesmírná stanice již má dvě robotická ramena: Canadarm2 a Japanese Experiment Module Remote Manipulator System. Obě hrají klíčovou roli při ukotvení lodí a přesunu externího užitečného zatížení na americké a japonské moduly. Nedosáhnou však k ruskému segmentu stanice, který používá jiný připojovací systém pro robotická ramena a vybavení. Evropské robotické rameno poskytne možnost volného pohybu a přesunu po ruských částech stanice ze své základny na Nauce,“ vysvětluje vyžití ramene Evropská kosmická agentura.
 |
Nauka poskytne spojovací uzel pro ruské kosmické lodě, umožní přečerpávat palivo z nádrží nákladních lodí Progress na ISS, řídit orientaci stanice vlastními motory, vyrábět kyslík pro šest lidí a regenerovat vodu z moči. Ruským kosmonautům také dopraví druhou toaletu a kajutu pro třetího člena posádky.
Na ISS už probíhaly přípravy pro to, aby se mohla Nauka spojit se služebním modulem Zvezda. Například v červnu ruští kosmonauti Oleg Novickij a Pjotr Dubrov kromě jiného připravili antény navigačního systému Kurs k očekávanému příletu a připojení Nauky.
2. června 2021 |
Ještě před připojením se bude muset uvolnit stykovací uzel na modulu Zvezda, kde je nyní zastaralý modul Pirs.
(4/13) Na tomto místě je ale stále připojen modul Pirs a nákladní loď Progress MS-16. Právě Progress se postará 23. července v 15:17 SELČ o odtažení modulu Pirs. Přibližně v 18:30 SELČ provede brzdící manévr a v 19:07 SELČ společně Progress MS-16 i Pirs vstoupí do atmosféry Země. https://t.co/gUTLAXk6cs
Posouvání odletu
Historie modulu sahá až do roku 1998, kdy s ním bylo počítáno jako s náhradní variantou pro případ neúspěchu modulu Zarja s tím, že jeho výroba začala v roce 1995.
„Modul Nauka byl vytvořen na konstrukčním a technologickém základě bloku Zarja s využitím zkušeností s projektováním dopravního zásobovacího prostředku pro vědecké stanice s posádkou Saljut a moduly pro modernizaci orbitálního komplexu Mir,“ uvedli nedávno zástupci ruské kosmické agentury Roskosmos.
Do kosmu se měl dostat v roce 2007, ale postupně se tento termín z různých technických i finančních důvodů oddaloval. Tedy nejen kvůli tomu, že bylo po tolika letech potřeba vyměnit řadu zastaralých prvků.
V roce 2013 se například musel už hotový modul vrátit k výrobci, jímž je Chruničevovo centrum, kvůli problémům s pohonným systémem. V dubnu 2018 ruská kosmická agentura Roskosmos oznámila, že MLM konečně poletí napřesrok, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin následně za datum startu označil začátek roku a později léto 2020. Nakonec se termín odletu posouval i během letoška.
Nauka se tak dostane ne ISS, kdy je osud celé stanice ne zcela jistý. Původně měla dosloužit již v roce 2020, NASA však její provoz prodloužila do roku 2024 s možností prodloužení až do roku 2028 nebo 2030.
Jak jsme psali již dříve, Rusko také nemá jasno s provozem po roce 2025. První náměstek generálního konstruktéra RKK Eněrgija Vladimir Solovjov, jenž má na starosti činnost ruské sekce ISS, ve své nedávné zprávě přednesené na zasedání Rady pro vesmír Ruské akademie věd mimo jiné poukázal na to, že různé prvky stanice stárnou a vypovídají službu.
Solovjov řekl, že už nyní je na ISS řada prvků, které jsou vážně poškozené a přestávají fungovat. Podle jeho názoru přitom mnohé z nich nelze nahradit. K tomu poznamenal, že po roce 2025 se předpokládá lavinové selhání mnoha prvků na palubě ISS, a odhadl další financování stanice na deset až patnáct miliard rublů (přibližně tři až 4,5 miliardy korun).
V reakci na ohlas, který měla tato slova v médiích, Solovjov následně řekl, že jde o nepřesnou interpretaci jeho vystoupení. „O žádném zastavení činnosti ISS se nehovoří, stejně jako se nemluví o přerušení vztahů s partnery,“ zdůraznil.
Pokud se však má životnost ISS dále prodlužovat, budou se na jejím provozu muset podílet i soukromí investoři.
Aktualizace: Informace o startu jsme převedli do minulého času
