Přes rozsáhlý výzkum žije na Zemi velké množství ještě lidmi neobjevených a nepopsaných druhů rostlin i zvířat, zejména drobných živočichů z hmyzí říše. Když se ovšem podaří odhalit dosud neznámého obratlovce, bývá to pro vědeckou obec pozdvižení.
Dva noví hlodavci z Etiopie
Nově objevený druh hlodavce Stenocephalemys zimai.
Právě takový objev před několika dny ohlásili zoologové z Česka, v africké Etiopii objevili dva nové druhy hlodavce. A to v jedinečné lokalitě.
Mezinárodní tým pod vedením Josefa Bryji z Masarykovy univerzity totiž pátral vysoko v Simienských horách na severu země, v jednom z mála míst, kde v Africe pravidelně sněží.
Čeští experti od roku 2010 zkoumají ve východní Africe zdejší biologickou rozmanitost a hledají oblasti vhodné pro zvýšení ochrany přírody.
Český tým expertů pod vedením Josefa Bryji v horských oblastech Etiopie objevil dva nové druhy hlodavců.
Právě během tohoto výzkumu narazili na hlodavce, které považovali za dosud vědou nepopsané. Genetické analýzy jim nedávno daly za pravdu a tato zvířata vzhledem připomínající myši, ale co do velikosti blízká spíše potkanům, byla pojmenována Stenocephalemys zimai a Stenocephalemys sokolovi.
Mimochodem, první z nich na počest kolegy, profesora Jana Zimy, bývalého ředitele Ústavu biologie obratlovců, který loni zemřel, druhý z nich byl pojmenován na počest ruského zoologa Vladimira Sokolova, který jako ředitel Severcovova institutu Ruské akademie věd před více než třiceti lety zahájil intenzivní výzkum etiopské fauny.
„Honza Zima nás při studiu savců naučil používat genetické metody, díky kterým jsme nové druhy poprvé rozpoznali. Navíc nový druh žije na nejvyšších vrcholcích celé Etiopie, kde bude nejen Honzovi blíže, ale zároveň tam je vždycky hrozná zima,“ vysvětluje slovní hříčku Josef Bryja.
Nově popsaní hlodavci žijí na takzvaných afroalpinských loukách ve výšce 3500 m n. m., živí se semeny a dalšími částmi rostlin, někdy také hmyzem. Pro vědce jsou důležité kvůli studiu přizpůsobení se extrémním podmínkám, tedy nízké teplotě či nízké koncentraci kyslíku.
„Ukázalo se, že kolonizace vysokých hor byla umožněna ‚uloupením‘ mitochondriální DNA od příbuzných druhů, které již specifickým podmínkám prostředí přizpůsobeny byly,“ vysvětluje Josef Bryja s tím, že oba nové druhy mohou mít význam i pro člověka.
Hlodavci jsou totiž přenašeči hantavirů, které mohou způsobit krvácivou horečku, na kterou dosud neexistuje vakcína. Hantaviry, méně nebezpečnou formu Tula, přenášejí i hlodavci v Česku.
Způsobují hantavirózu, nemoc podobnou nachlazení, kterou loni v ČR onemocnělo 16 lidí. Nositelem viru je až deset procent hrabošů.
