Japonská vesmírná agentura (JAXA) oznámila, že se její pátrací tým za pomoci helikoptéry dostal ke kapsli, která přinesla na Zemi vzorky z asteroidu 1999 JU3 Rjugu. Kapsle se předtím oddělila od sondy Hajabusa 2 (Sokol 2) a v sobotu přistála na poušti v jižní Austrálii, jak bylo plánováno.
Kapsle se při svém návratu do zemské atmosféry proměnila v zářící ohnivou kouli, která byla pozorovatelná několik sekund, když se její ochranný štít rozžhavil při teplotě dosahující asi 3 000 stupňů Celsia, popsali odborníci z agentury JAXA. Její bezpečné dosednutí zajistil padák.
Kapsle s cenným materiálem míří do Japonska, kde bude otevřena. Vědci si od průzkumu vzorků asteroidu slibují, že jim pomůže objasnit vývoj Sluneční soustavy a případně se posunout v teoriích o vzniku života na Zemi.
Náročná mise
Sonda Hajabusa 2 odstartovala z Japonska v roce 2014 a k asteroidu Rjugu cestovala tři a půl roku. Asteroid Rjugu je pojmenován podle podmořského paláce z japonských bájí. Je asi 900 metrů široký a od Země je vzdálen stovky milionů kilometrů, jeho stáří se odhaduje na 4,6 miliardy let. V první fázi sonda na povrchu asteroidu vysadila dva skákající robůtky. Ti měli na svědomí vůbec první snímky pořízené z povrchu asteroidu Ryugu a poslali odsud i krátké video.
Z něj astronomové zjistili, že jeho skalnatý povrch má jinou morfologii než očekávali, a tak zhruba půl roku hledali místo, odkud by mohli odebrat vzorky. Hledání vhodné oblasti se neobešlo bez řady testů a simulací na Zemi, aby vědci zjistili, zda je vůbec odběr vzorků plánovaným způsobem možný.
Odborníci pro kontakt posléze vybrali prostor označovaný jako L08-E1, jenž má šest metrů v průměru. Ten se nachází v blízkosti rovníku asteroidu mezi krátery Kontaro a Brabo.
Aparát se těsně přiblížil k předem vybrané plošině o průměru šesti metrů a z povrchu planetky odebral pomocí odběrového mechanismu vzorky, které odstřelil projektilem. Vzápětí se od asteroidu vzdálil.
O zhruba půl roku později se sonda vydala k povrchu asteroidu znovu, aby odebrala další vzorek. Ten si připravila několik měsíců před tím, na počátku dubna 2019 vypálila na asteroid dvoukilový měděný projektil, aby vytvořila kráter k odběru podpovrchových vzorků. I tento odběr se povedl, a tak Hajabusa 2 splnila všechny své úkoly. Druhý odběr se přitom nemusel uskutečnit. Vědci se totiž obávali, aby se neohrozila sonda se vzorky, které již v sobě měla z prvního odběru.
Stále však zůstává tajemstvím, zda se vzorky podařilo korektně odebrat. To bude jasné až po otevření přepravní nádoby. V sondě není žádné zařízení, které by přítomnost materiálu v úložném pouzdře potvrdilo.
7. března 2019 |
Je však velice pravděpodobné, že se vzorky o celkové hmotnosti asi jednoho gramu podařilo nabrat a dovézt ke zkoumání na Zemi. Vedle dalších veličin budou vědci ve vzorcích pátrat i po stopách organických látek.
Vědci se domnívají, že původně byla Země příliš blízko Slunci, než aby se na ní mohla vyskytovat voda. Podle této hypotézy byla voda a další organické látky dodány na Zemi meteority podobnými jako Rjugu poté, co se planeta vzdálila od Slunce a ochladila, uvedla agentura Kjódó.
Sonda Hajabusa 2 bude pokračovat dál ve své vesmírné misi. Jejím dalším cílem bude malý asteroid s názvem 1998KY26. Odhaduje se, že cesta potrvá deset let. Cílem výzkumu bude mimo jiné nalézt způsoby, jak se vyhnout střetům meteoritů se Zemí.
První byla cesta k Itokawě
Pro Japonsko je to druhá úspěšná mise pro vzorky z asteroidu. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003. Jmenovala se Hajabusa a sedm let cestovala vesmírem, aby na Zemi přinesla vzorky asteroidu Itokawa. Návratové pouzdro sondy přistálo v červnu 2010.
Sonda Hajabusa (1) o hmotnosti 530 kg stála 100 milionů dolarů a byla postavena firmou NEC Toshiba Space Systems, Ltd. v Jokohamě. Vedlejším cílem mise bylo vyzkoušet iontové motory a autonomní navigaci. Sonda byla také vybavena laserovým lokátorem, přesným laserovým dálkoměrem a optickými senzory.
Asteroidy jsou poměrně vděčným cílem vesmírných agentur. Letos v říjnu se po několika letech letu podařilo odebrat vzorky z povrchu asteroidu Bennu označovaného také jako 1999 RQ36. Celou akci provedla sonda OSIRIS-REx ve vzdálenosti více než 320 milionů kilometrů od Země.
21. října 2020 |
Podle současných výpočtů existuje pravděpodobnost 1: 2 700, že Bennu zasáhne naši planetu během jednoho z jejích blízkých průletů. Jeho odhadovaný průměr je necelých 500 metrů. Návrat vzorků z této mise můžeme očekávat v roce 2023. To se OSIRIS-REx vrátí k Zemi a pošle nám balíček v podobě kapsle obsahující tyto vzorky k pozemské analýze.
Ještě dříve se na Zemi dostanou nové vzorky z Měsíce. Ty odebrala minulý týden čínská sonda Čchang-e 5 a v následujícím týdnu by je měla přivézt ke zkoumání. Čerstvé vzorky materiálu z Měsíce se přitom dostanou za Zemi poprvé po 44 letech.
4. prosince 2020 |