Japonská vesmírná agentura (JAXA) oznámila, že se její pátrací tým za pomoci helikoptéry dostal ke kapsli, která přinesla na Zemi vzorky z asteroidu 1999 JU3 Rjugu. Kapsle se předtím oddělila od sondy Hajabusa 2 (Sokol 2) a v sobotu přistála na poušti v jižní Austrálii, jak bylo plánováno.
Capsule collection! The helicopter team immediately flew to the location identified by the DFS team. They searched for the fallen capsule by using radio waves and maps. Thank you very much!
(Collection Team M)
#Hayabusa2
#はやぶさ２
#AsteroidExplorerHayabusa2
#HAYA2Report https://t.co/KSyEbnU3Yd
Kapsle se při svém návratu do zemské atmosféry proměnila v zářící ohnivou kouli, která byla pozorovatelná několik sekund, když se její ochranný štít rozžhavil při teplotě dosahující asi 3 000 stupňů Celsia, popsali odborníci z agentury JAXA. Její bezpečné dosednutí zajistil padák.
Kapsle s cenným materiálem míří do Japonska, kde bude otevřena. Vědci si od průzkumu vzorků asteroidu slibují, že jim pomůže objasnit vývoj Sluneční soustavy a případně se posunout v teoriích o vzniku života na Zemi.
Náročná mise
Sonda Hajabusa 2 odstartovala z Japonska v roce 2014 a k asteroidu Rjugu cestovala tři a půl roku. Asteroid Rjugu je pojmenován podle podmořského paláce z japonských bájí. Je asi 900 metrů široký a od Země je vzdálen stovky milionů kilometrů, jeho stáří se odhaduje na 4,6 miliardy let. V první fázi sonda na povrchu asteroidu vysadila dva skákající robůtky. Ti měli na svědomí vůbec první snímky pořízené z povrchu asteroidu Ryugu a poslali odsud i krátké video.
Z něj astronomové zjistili, že jeho skalnatý povrch má jinou morfologii než očekávali, a tak zhruba půl roku hledali místo, odkud by mohli odebrat vzorky. Hledání vhodné oblasti se neobešlo bez řady testů a simulací na Zemi, aby vědci zjistili, zda je vůbec odběr vzorků plánovaným způsobem možný.
 |
Odborníci pro kontakt posléze vybrali prostor označovaný jako L08-E1, jenž má šest metrů v průměru. Ten se nachází v blízkosti rovníku asteroidu mezi krátery Kontaro a Brabo.
Aparát se těsně přiblížil k předem vybrané plošině o průměru šesti metrů a z povrchu planetky odebral pomocí odběrového mechanismu vzorky, které odstřelil projektilem. Vzápětí se od asteroidu vzdálil.
O zhruba půl roku později se sonda vydala k povrchu asteroidu znovu, aby odebrala další vzorek. Ten si připravila několik měsíců před tím, na počátku dubna 2019 vypálila na asteroid dvoukilový měděný projektil, aby vytvořila kráter k odběru podpovrchových vzorků. I tento odběr se povedl, a tak Hajabusa 2 splnila všechny své úkoly. Druhý odběr se přitom nemusel uskutečnit. Vědci se totiž obávali, aby se neohrozila sonda se vzorky, které již v sobě měla z prvního odběru.
Stále však zůstává tajemstvím, zda se vzorky podařilo korektně odebrat. To bude jasné až po otevření přepravní nádoby. V sondě není žádné zařízení, které by přítomnost materiálu v úložném pouzdře potvrdilo.
7. března 2019 |
Je však velice pravděpodobné, že se vzorky o celkové hmotnosti asi jednoho gramu podařilo nabrat a dovézt ke zkoumání na Zemi. Vedle dalších veličin budou vědci ve vzorcích pátrat i po stopách organických látek.
Vědci se domnívají, že původně byla Země příliš blízko Slunci, než aby se na ní mohla vyskytovat voda. Podle této hypotézy byla voda a další organické látky dodány na Zemi meteority podobnými jako Rjugu poté, co se planeta vzdálila od Slunce a ochladila, uvedla agentura Kjódó.
Sonda Hajabusa 2 bude pokračovat dál ve své vesmírné misi. Jejím dalším cílem bude malý asteroid s názvem 1998KY26. Odhaduje se, že cesta potrvá deset let. Cílem výzkumu bude mimo jiné nalézt způsoby, jak se vyhnout střetům meteoritů se Zemí.
První byla cesta k Itokawě
Pro Japonsko je to druhá úspěšná mise pro vzorky z asteroidu. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003. Jmenovala se Hajabusa a sedm let cestovala vesmírem, aby na Zemi přinesla vzorky asteroidu Itokawa. Návratové pouzdro sondy přistálo v červnu 2010.
Sonda Hajabusa (1) o hmotnosti 530 kg stála 100 milionů dolarů a byla postavena firmou NEC Toshiba Space Systems, Ltd. v Jokohamě. Vedlejším cílem mise bylo vyzkoušet iontové motory a autonomní navigaci. Sonda byla také vybavena laserovým lokátorem, přesným laserovým dálkoměrem a optickými senzory.
Asteroidy jsou poměrně vděčným cílem vesmírných agentur. Letos v říjnu se po několika letech letu podařilo odebrat vzorky z povrchu asteroidu Bennu označovaného také jako 1999 RQ36. Celou akci provedla sonda OSIRIS-REx ve vzdálenosti více než 320 milionů kilometrů od Země.
21. října 2020 |
Podle současných výpočtů existuje pravděpodobnost 1: 2 700, že Bennu zasáhne naši planetu během jednoho z jejích blízkých průletů. Jeho odhadovaný průměr je necelých 500 metrů. Návrat vzorků z této mise můžeme očekávat v roce 2023. To se OSIRIS-REx vrátí k Zemi a pošle nám balíček v podobě kapsle obsahující tyto vzorky k pozemské analýze.
Ještě dříve se na Zemi dostanou nové vzorky z Měsíce. Ty odebrala minulý týden čínská sonda Čchang-e 5 a v následujícím týdnu by je měla přivézt ke zkoumání. Čerstvé vzorky materiálu z Měsíce se přitom dostanou za Zemi poprvé po 44 letech.
4. prosince 2020 |
